Synagoga v Jihlavě

Synagoga v Jihlavě
Synagoga
Synagoga
Místo
MístoJihlava, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°23′44,88″ s. š., 15°35′9,96″ v. d.
Základní informace
KrajVysočina
OkresJihlava
Datum posvěcení1863
Architektonický popis
SlohRománsko-Maurský
Výstavba1862–?
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synagoga v Jihlavě je zaniklá židovská modlitebna postavená v letech 1862–1863,[1] která stávala na rohu Benešovy ulice a Věžní ulice v centru města. Nyní se zde nachází park Gustava Mahlera.

Historie

Zakonzervované základy jihlavské synagogy v parku Gustava Mahlera

První židovská synagoga v Jihlavě stávala uprostřed ulice na severovýchodním rohu dnešní křižovatky Židovské ulice a Mrštíkovy ulice. Její součástí byla i židovská škola. V blízkosti těchto budova se začali usazovat příchozí Židé.[2] Byla postavena v 1. polovině 14. století a fungovala do roku 1426, kdy byli Židé z Jihlavy vyhnáni a synagoga spolu s dalšími objekty zanikla.[3] V místě potom býval špitál a později kaple.[4] V nedávné době se zde objevila provizorní oplocená tržnice,[5] kterou pak nahradila zahrádka nedaleké restaurace.

Židé v Jihlavě jsou znovu zmiňováni až v roce 1837. Na počátku 19. století sloužila jako malá modlitebna místnost v soukromém domě na Panenském předměstí.[6] Nová modlitebna na tzv. Holubníku v dnešní Žižkově ulici čp. 18 vznikla v roce 1756, stála naproti bývalému hotelu Jihlavský dvůr (dnes Dělnický dům).[6] Ovšem ani tyto prostory nestačily. S přibývajícím počtem židovských obyvatel ve městě bylo nutno vybudovat novou synagogu.

Stavba byla zahájena na rohu dnešní Benešovy ulice na místě domu čp. 44 (v té době se jmenovala Nová)[6] a Věžní ulice v roce 1862, dne 9. září 1863 v 16:30 byla jihlavským rabínem PhDr. Joachimem Jakobem Ungerem zasvěcena. Vystavěna byla podle návrhu Eduarda Rathauského a Alexandra Theunera v historizujícím románsko-maurském stylu.[1] Maurský styl patřil v 19. století ve stavbě synagog k velmi oblíbeným a měl symbolizovat jejich orientální původ a odlišovat je od křesťanských kostelů. Náklady na stavbu činily 48 000 zlatých.[6]

Díky hospodářskému rozvoji místní židovské komunity došlo v roce 1896 k rozsáhlé renovaci synagogy. Interiér byl dekorativně vymalován a bylo zavedeno plynové osvětlení. Rovněž byly instalovány nové varhany od firmy Bratří Riegerů z Krnova. 3. října 1896 došlo k novému vysvěcení synagogy.[7] V roce 1921 synagogu čekala další velká oprava. Došlo ke zpevnění konstrukce krovu pomocí mohutných táhel, což odlehčilo přetíženým stěnám. Rovněž byla zavedena elektřina a renovovány byly i fasády.[8]

Pamětní kámen připomínající synagogu
Pamětní deska

Zánik synagogy a další vývoj

Dne 30. března 1939 kolem druhé hodiny ranní byla synagoga vypálena jihlavskými německými nacisty.[9] Jako organizátor byl označen Emanuel Sladek, který byl na konci války jako jeden z mála pachatelů Američany zatčen, předán československým úřadům, postaven před mimořádný lidový soud a v roce 1947 popraven. Jako provizorní modlitebna po zničení synagogy sloužila jedna místnost v nadačním domě, dům byl však zanedlouho předán jako skladiště německé firmě Politzer.[10]

Zbytky bývalé synagogy byly po v roce 1950 srovnány se zemí a zdejší prostor poté dlouhá léta sloužil jako tržiště. Na slavnosti 9. dubna 1992 byla odhalena pamětní deska, která je umístěna na blízkých hradbách. Stalo se tak u příležitosti 50. výročí deportace jihlavských Židů. Desku věnovala jihlavská rodačka Ester Poratová, která žije v Izraeli.[11]

V roce 2008 se začalo s úpravou prostranství, při kterém byly odhaleny základy synagogy. Dnes se zde nachází park Gustava Mahlera se sochou tohoto hudebního skladatele a se zakonzervovanými základy synagogy.[12] Park se v roce 2010 stal Stavbou Vysočiny.[13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Klenovský, Jaroslav. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Brno: Era, 2001. 480 s. ISBN 80-86517-08-X
  2. ↑ JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 12.
  3. ↑ www.zanikleobce.cz
  4. ↑ http://www.zidovskehrbitovy.cz. www.zidovskehrbitovy.cz [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-23. 
  5. ↑ Synagogy v Jihlavě. www.starajihlava.cz [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-03. 
  6. ↑ a b c d JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 31–32.
  7. ↑ JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 35.
  8. ↑ JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 37.
  9. ↑ Fiedler, Jiří. Jewish Sights of Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Sefer, 1991. 224 s. ISBN 80-900895-0-X
  10. ↑ JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 39.
  11. ↑ JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 40.
  12. ↑ Park Gustava Mahlera
  13. ↑ Park Gustava Mahlera je Stavbou Vysočiny: Jihlava. www.jihlava.cz [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25. 

Literatura

  • Renata Pisková a kol., Jihlava. Praha: NLN 2009

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Emoji u1f54d.svg
Autor: Google, Licence: Apache License 2.0
A colored Emoji from Noto project, released under Apache license Unicode name: synagogue
Flag-map of Vysocina Region.svg
Autor: Darwinek, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag-map of Vysočina Region
Memorial of synagogue in Jihlava.JPG
Autor: Filo, Licence: CC BY-SA 3.0
Kámen připomínající jihlavskou synagogu.
Preserved foundations of synagogue in Jihlava 02.JPG
Autor: Filo, Licence: CC BY-SA 3.0
Základy jihlavské synagogy.
Synagoga Jihlava.JPG
Autor: Schuminka janička, Licence: CC BY 3.0
Pamětní deska na synagogu, Park Gustava Mahlera, Jihlava