Synagoga v Karlových Varech

Synagoga v Karlových Varech
Karlovarská synagoga 1877–1938, celkový pohled
Karlovarská synagoga 1877–1938, celkový pohled
Místo
MístoKarlovy Vary, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
KrajKarlovarský
Zánik1938
Architektonický popis
ArchitektAdolf Wolff
Slohnovorománský a novogotický eklektický
Výstavba1877
Délka36
Šířka22
Výška40
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Průčelí stavby s patrnými novorománskými prvky
Pohled na Sadovou třídu s budovou synagogy

Synagoga v Karlových Varech, neboli Tempel, stála v lázeňském městě Karlových Varů mezi lety 18771938. Během tzv. Křišťálové noci 10. listopadu 1938 v pozdním odpoledni byl vypleněn vzácný interiér, synagoga vypálena a srovnána se zemí nacisty.[1]

Historie židovské obce

Není známo, zda před rokem 1499, kdy to král Vladislav II. zakázal, žilo ve městě nějaké židovské obyvatelstvo. Do revolučního roku 1848 Židé, povětšinou obchodníci zásobující lázeňské hosty, směli ve městě pobývat pouze přes letní sezonu. Místní židovská komunita tak měla své centrum zejména v nedalekém Hroznětíně. Například roku 1834 policie zjistila 30 osob židovského vyznání tajně sídlících ve městě.

Ovšem již roku 1847 byl pro židovské lázeňské hosty na návrší nad městem zřízen malý zděný domek, který sloužil jako modlitebna (dnes zde stojí hotel Imperial). V témže roce byla zprovozněna i škola, chrámový sbor zpěváků, spolek židovských žen, špitál, chudobinec, starobinec a pohřební bratrstvo. Roku 1864 byl ustanoven židovský náboženský spolek, který byl již o čtyři roky později, roku 1868, změněn na samostatnou náboženskou obec. Roku 1869 žilo v Karlových Varech již přes 100 židovských rodin a jejich počet neustále stoupal. Posléze došlo k reorganizaci systému sociální péče a vznikla celá židovská nemocnice, židovská rituální restaurace, domov stáří, nedlouho poté byl zřízen v Shlaggenwaldu i židovský rekreační dům. Roku 1930 se ve sčítání lidu k židovskému vyznání přihlásilo 2120 občanů města, což bylo 10 % tehdejších obyvatel. Ve skutečnosti ale v Karlových Varech žilo Židů více, jelikož zde pobývalo mnoho židovských lázeňských hostí.

Židovská rodina Moserů vybudovala v Karlových Varech sklárnu vyrábějící světově proslulé umělecké sklo, rodinná firma Davida Bechera založila světoznámou výrobnu likéru Becherovka.

Synagoga

Vzhledem k nebývalému rozkvětu místní židovské obce bylo rozhodnuto postavit novou, reprezentativní stavbu synagogy, kam by se věřící pohodlně vešli všichni. Chrám byl vystavěn podle návrhu stuttgartského architekta Adolfa Wolffa v novorománském a novogotickém eklektickém stylu v Sadové třídě v letech 18751877 a ještě téhož roku slavnostně vysvěcena. Stavbu provádělo stavební podnikatelství pražského stavitele Franze Schöna. Budova měřila na délku 36, na šířku 22 a na výšku 40 metrů. Měla jednu hlavní a dvě menší, postranní kopule. Dodala lesk nejen celé ulici, ale stala se jednou z dominant celého města. Náklad na celou stavbu, hrazený místními a hosty, byl 155 000 zlatých. Dovnitř se pohodlně vešlo až 1200 věřících.

V synagoze působil mezi lety 1888 až 1938, tedy plných padesát let, význačný československý reformní rabín dr. Ignác Ziegler.

Zánik

Synagoga sloužila místní židovské obci až do připojení Sudet k nacistickému Německu na základě mnichovské dohody. V rámci křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 byla budova vypleněna a zapálena, celá vyhořela a v roce 1939 byly její trosky odstraněny.[2][3] Stejný osud potkal židovskou nemocnici a několik dalších budov připomínajících židovský element. Židé, kteří se včas nezachránili útěkem za hranice, byli v naprosté většině vyvražděni v hrůzách šoa během druhé světové války.

Na místě bývalé synagogy byl v Sadové ulici v letech 1984–1985 postaven hotel Družba, dnes nazvaný Bristol Palace.[3] Na hotelu je vlevo umístěna pamětní deska připomínající synagogu, nedaleko je památník židovských obětí nacismu.[3]

Dnešní obec

Po osvobození v roce 1945 byla ŽNO obnovena a čítala několik stovek věřících, převážně starých lidí. Dnešní židovská obec má pouze již několik desítek členů a schází se sporadicky, pouze k oslavám větších svátků.

Odkazy

Související články

Reference

  1. Křišťálová noc v Karlových Varech | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. 
  2. Karlovy Vary – synagoga, web Zaniklé obce
  3. a b c Pavel Frýda: Stručně k historii židovské komunity v Karlových Varech, web Zaniklé obce, 7. 5. 2007

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karlsbad Synagoge Parkstraße.jpg
Karlovarská ulice Sadová se synagogou po roce 1900
Karlsbad (Karlovy Vary) synagoga.jpg
Karlsbad synagogue - old postcard
Karslbad synagoga facade.jpg
Front facade of the Karslabd synagogue from the book "70 monuments of Carlsbad"