Synagoga v Kojetíně

Synagoga v Kojetíně
Synagoga z Husovy ulice
Místo
Místo	Kojetín, Česko Česko
Souřadnice	49°21′12,48″ s. š., 17°18′4,07″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Synagoga v Kojetíně
Základní informace
Kraj	Olomoucký
Okres	Přerov
Původní židovská obec	Kojetín
Status	nečinná
Užívání	ve vlastnictví CČSH
Architektonický popis
Typ stavby	Synagoga
Výstavba	15. století, první zmínka 1614
Odkazy
Adresa	Husova, Kojetín
Ulice	Husova
Kód památky	50125/9-46 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synagoga v Kojetíně je dnes nečinná synagoga s barokními prvky nacházející se v obci Kojetín v okrese Přerov. Hlavní vchod do budovy se nachází na bývalé Židovské ulici (dnes ulice Husova). Budova nemá evidenční či popisné číslo. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.^[1]

Stavební vývoj

Dle ústní tradice stála v Kojetíně modlitebna již v polovině 15. století, kdy se zde začali usazovat první Židé,^[2] a tak se jedná o nejstarší synagogu na území Moravy a po Staronové synagoze o druhou nejstarší stavbu svého druhu v Česku.^[3] Z této doby pochází i původní rituální umyvadlo (kior), které spolu s valeně klenutou místností v severním rohu budovy patří k nejstarším a nejhodnotnějším součástem stavby.^[4]

První zmínka o synagoze pochází z roku 1614, kdy došlo k důkladné opravě celého objektu, který byl nyní vystavěn z kamene a cihel ve stejném slohu jako např. synagoga ve Strážnici či Hustopečích.^[2]

Během třicetileté války docházelo v Kojetíně k častým požárům, které postihovaly též Židovskou ulici včetně synagogy. Nejničivější požár zničil roku 1670 střechu a krovy a tak byla nevyhnutelná jejich úplná rekonstrukce, na což neměla zchudlá židovská obec dostatek prostředků. Stavba stála bez střechy dalších padesát let, než se obec dočkala příslibu finanční pomoci od maďarského rabína Samsona Wertheima a než vrchnostenský panský úřad vydal povolení k opravám, které probíhaly v letech 1718–1726.^[2] Součástí obnovy bylo i přidání barokních prvků. Byly upraveny klenby, přidána štuková výzdoba a přistavěno vnější schodiště.^[3]

K opravě střechy a interiéru došlo v roce 1928.^[2] Poslední oprava před druhou světovou válkou proběhla roku 1936.^[5] Během války sloužila budova jako skladiště a byla poškozena při osvobozovacích bojích. Roku 1953 jí adaptoval a dle návrhů architekta Huberta Austa nechal upravit sbor Církve československé husitské. Tyto úpravy zahrnovaly otočení oltáře o 180 stupňů a zazdění průhledů do modlitebního sálu.^[4] Při vzpomínce 50. výročí deportace kojetínských židů nechali zástupci olomoucké židovské obce pověsit pamětní desky se jmény odvlečených.^[6]

Od 25. června 1998 je budova chráněna jako kulturní památka České republiky.^[1]

Popis stavby

Objekt stojí na volném obdélníkovém půdorysu, střechu má valbovou a krytou pálenými taškami. V omítaných zdech jsou zasazena obdélná okna zakončená segmentovými záklenky. Při severní zdi stojí jednopatrový přístavek, který člení kordonová římsa a nárožní polosloupy.^[7] V severním rohu stavby se nachází zřejmě původní valeně klenutá klenba, která dnes slouží jako kolumbárium.^[3][4]

Židovská ulice

Synagoga stojí na bývalé Židovské ulici (dnes ulice Husova), kterou prvně zmiňuje urbář panství kojetínského sepsaný v letech 1566–1567, v němž lze nalézt popis města včetně náměstí, nábřeží a ulic. Jde také o první písemnou zmínku o usídlení Židů v Kojetíně.^[8]

Domy se v Židovské ulici stavěly do oblouku podél západní části městských hradeb hradeb a již před třicetiletou válkou ji tvořilo 59 domů, avšak kvůli četným požárům zůstalo v ulici po válce domů jen 16. Po četných požárech v 18. století, kdy celá oblast několikrát vyhořela, se nakonec počet domů ustálil na 45 k roku 1834. Většina těchto domů se dodnes dochovala.^[4]

Osobnosti

V kojetínské synagoze působilo několik významných rabínů:

• Eleazar David Flekeles (1754–1826) byl stoupenec ortodoxního judaismu a autor homiletických textů, člen kolegia pro vedení pražské židovské obce v době absence rabína. V Kojetíně působil po čtyři roky.
• Jakob Brüll (1812–1889) – autor několika studií o talmudu spolupracující i s odbornými časopisy, otec vědce Adolfa Brülla, v kojetínské synagoze působil v letech 1843–1889
• David Kaufmann byl významným autorem mnoha německých a hebrejských prací z historie, náboženství, filozofie a umění.^[9]
• 

  Eleazar David Flekeles

• 

  Jakob ben Michael Brüll

• 

  David Kaufmann

Odkazy

Reference

Literatura

• FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8. S. 87–88. 
• ŘEZÁČ, František. O židovské komunitě v Kojetíně. 1. vyd. Břeclav: Brázda, 2015. 36 s. S. 13, 14.
• 1971-, Večeřová, Petra,. Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: Olympia 293 s., [24] s. barev. obr. příl. s. ISBN 9788073761424

Související články

• Seznam židovských památek v Olomouckém kraji
• Židovský hřbitov v Kojetíně
• Synagoga

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu bývalá synagoga v Kojetíně na Wikimedia Commons
• Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-21]. Identifikátor záznamu 122338 : synagoga - nyní kostel Církve Československé husitské. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].