Synagoga v Lounech

Synagoga v Lounech
Synagoga v Lounech
Místo
Místo	Louny, Česko Česko
Souřadnice	50°21′26,48″ s. š., 13°47′58,96″ v. d.
Základní informace
Kraj	Ústecký
Okres	Louny
Užívání	Státní okresní archiv Louny
Architektonický popis
Architekt	Johann Staněk
Sloh	novorománský
Výstavba	1871–?
Odkazy
Adresa	Hilbertova 70, CZ-44001 Louny
Ulice	Hilbertova
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synagoga v Lounech se nachází zhruba 200 metrů východně od náměstí v Lounech v Hilbertově ulici. Postavena byla v roce 1871 podle projektu pražského architekta Johanna Staňka v novorománském slohu s maurskými prvky^[1] a nahradila tak již nevyhovující modlitebnu v České ulici dříve Juden Gasse.^[2] Původně se na místě budovy někdejší synagogy nacházel zájezdní hostinec s poštovní stanicí.^[3]

Obřady se v synagoze konaly až do druhé světové války, kdy začalo docházet k represím vůči židovským obyvatelům města. Během války se vyhnula arizaci a byla odkoupena městem, které v ní zřídilo muzeum.^[4] To v prostorách synagogy působilo v letech 1942 až 1954 a od roku 1967 je zde umístěn depozitář Státního okresního archivu Louny.^[1][5]

Vybavení synagogy se nedochovalo.^[1]

Hospodářský vzestup komunity ve druhé polovině 19. století umožnil naplnit touhu po vlastním svatostánku, neboť starší modlitebna v domě čp. 3 již početné a sebevědomé obci nemohla postačovat kapacitou ani důstojností. Velkou zásluhu na úspěchu projektované synagogy měli předsedové Židovské obce Louny Volf Bulova a následně Josef Kahn, kteří v letech 1870-1874 dohlíželi na složitý proces získání povolení a dokončení stavby.

Vhodnou lokalitu nalezli v tehdejší Šatlavní ulici, dnešní Hilbertově, která v roce 1849 z velké části vyhořela. Požáru podlehl i zájezdní hostinec s poštovní stanicí čp. 70 a 71 a jeho majitel se neměl k opravě polozbořených nemovitostí. Zbořeniště s přilehlými pozemky na hradbách vyhovovalo jak rozměry, tak umístěním sice blízko hlavního náměstí, ale mimo hlavní obchodní tepnu Pražskou ulici. Městská rada v tomto případě snahám židovské obce nijak nebránila, neboť ruiny hostince hyzdily centrum města již přes dvacet let bez vyhlídky na zlepšení. V roce 1871 tak mohla začít stavba podle projektu pražského architekta Johanna Staňka, který současně projektoval také podstatně větší synagogu v sousedním Žatci. Konkurs na provedení Staňkova projektu vyhrál stavitel Paul z Jimlína a v roce 1874 stavbu dokončil. Celkové náklady přesáhly 19 000 zlatých, obec je hradila zčásti sbírkami a prodejem synagogálních sedadel, z větší části ale projekt financovala úvěrem od městské spořitelny. Další nemalé částky si vyžádalo vnitřní vybavení synagogy potřebným mobiliářem včetně harmonia. Město Louny věnovalo bezplatně písek k výrobě malty, který těžilo ve vlastní režii z řečiště Ohře.

Zajímavá budova v typickém „maurském“ stylu je orientována k východu a otvírá se velkými okny na jih do ulice i na sever k hradbám. O provoz synagogy se staral placený správce, obec také platila varhaníka. Až do konce třicátých let 20. století synagoga tvořila přirozené náboženské a společenské centrum lounské komunity, ovšem likvidace svobodného Československa v roce 1938 a následný německý protektorát v krátké době zničily úsilí tří generací židovských obyvatel. V prosinci roku 1942 město Louny pod tlakem okupační správy synagogu odkoupilo a využilo ji pro dočasné umístění muzejních sbírek a městského archivu. Již předtím v červenci 1942 byl odstraněn mobiliář, z nějž se nedochovalo nic než tóra, zachráněná za okupace pracovníky Židovského muzea v Praze a následně prodaná v roce 1964 do Anglie.

Za války lounská židovská obec téměř zanikla, takže když roku 1948 soud nucený prodej zpětně prohlásil za neplatný, nebyli zbylí souvěrci schopni ji udržovat. Proto v roce 1949 synagogu pronajali Místnímu národnímu výboru, který ji nadále užíval jako depozitář muzejních sbírek, a později ji v roce 1956 prodali lidovému družstvu Stavba. To zde zřídilo dílnu a technické zázemí a vestavbou železobetonové podlahy na úrovni patra nenávratně zničilo interiér budovy. V roce 1967 synagogu odkoupil Okresní národní výbor Louny a po rychlé adaptaci zde vznikl hlavní depozitář Státního okresního archivu Louny. V roce 2003 byla synagoga nařízením vlády vrácena židovské obci v Teplicích a v jejím majetku zůstala dodnes.^[6]

V Lounech pravděpodobně existovala kdysi i stará synagoga, nejspíše před rokem 1870. Podle pamětnice paní Šalamounové se jednalo o dům v Táboritské ulici vedle restaurace na rohu ulice Na Valích.

• 

  Synagoga na historické fotografii

• 

  Interier synagogy v roce 1942

• 

  Půdorys synagogy

• 

  Původní vitráž

• 

  Stará synagoga

Reference

Související články

• Seznam židovských památek v Ústeckém kraji
• Seznam židovských hřbitovů v Česku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu synagoga v Lounech na Wikimedia Commons
• Antonín Hluštík: Regiz – Lounská synagoga