Synagoga v Mikulově
| Synagoga v Mikulově | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Místo | Mikulov,  Česko |
| Souřadnice | 48°48′27,72″ s. š., 16°38′9,96″ v. d. |
| Základní informace | |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Břeclav |
| Užívání | slouží ke kulturním účelům a občasným bohoslužbám |
| Architektonický popis | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 1550–? |
| Odkazy | |
| Adresa | Husova ul. 13 |
| Ulice | Husova |
| Kód památky | 26573/7-1384 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pojem Synagoga v Mikulově se v dnešní době vztahuje už pouze k jediné budově, a sice k bývalé synagoze v dnešní Husově ulici přímo pod mikulovským zámkem. Jedná se o nejstarší mikulovský židovský svatostánek zvaný též Horní synagoga, Altschul, Stará, Velká či Dómská synagoga.[1]
Historie
Předchůdkyně Horní synagogy stávala v Mikulově zřejmě již v polovině 15. století.[2] Současná budova pak byla podle dochovaných pramenů založena v roce 1550, a sice v renesančním slohu.[2] Oběma stavbám bylo společné netypické řešení jejich polohy na koso, což zapříčinil liturgický požadavek orientace ke světovým stranám.[2][1]
Po požáru v roce 1561 došlo k první přestavbě, při níž byla přistavěna jednosloupová nárožní lodžie.[1] Při další přestavbě v letech 1688–1689 došlo k přístavbě nezvyklé trojúhelníkové ženské modlitebny.[2] Zničující požár v židovském ghettu v roce 1719 byl příčinou další rozsáhlé přestavby, která trvala až do roku 1723. Synagoga při ní „získala nový barokní rozvrh“,[3] jenž vycházel z východních podnětů.[2] Po vzoru svatyní ve Lvově a v Řešově[1] byl strop hlavního sálu vynesen do čtyř kopulí sklenutých uprostřed haly do čtyřsloupového pilíře.[2] Řečniště neboli bima či almemor se tak ocitlo pod baldachýnem.[1] Vznikl tak „harmonický prostor výjimečně hodnotné barokní kompozice“.[2]
Autorství svatostánku ze 40. let 18. století je připisováno význačnému baroknímu sochaři Ignáci Lengelacherovi.
Po požáru v roce 1819 došlo k menší empírové úpravě, především oken, další zásahy menšího rozsahu byly provedeny ještě v letech 1840 a 1892.[2]
Svým bohoslužebným účelům přestala synagoga sloužit v roce 1938, kdy byl Mikulov zabrán nacisty a zdejší židovská komunita zanikla.[4] Během války a po ní sloužila jako skladiště a chátrala. Rekonstrukce se dočkala až v letech 1977–1989. Barokní svatostánek ani ženská modlitebna však obnoveny nebyly.[1] Od té doby je městem využívána ke kulturním účelům.
Mikulovská Horní synagoga je dnes „poslední dochovaný templ polského či lvovského typu v republice".[3] Proto byla též zařazena na seznam chráněných kulturních památek a je od roku 1694 chráněna jako kulturní památka.[5]
Zaniklé mikulovské synagogy
V Mikulově jako bývalém sídle moravských zemských rabínů bylo synagog více. V 19. století jich zde bylo v provozu celkem 12, přičemž v Praze, která byla mnohem větší, jich ve srovnatelné době fungovalo 16.[2]
Druhá největší mikulovská modlitebna byla Dolní synagoga zvaná též Neuschul či Nová synagoga. Nacházela se asi 50 m pod Horní synagogou v Templové či Úzké ulici a byla založena asi již koncem 16. století.[2] Šlo o jednopatrovou budovu vystavěnou v barokním slohu s valbovou střechou. Již před válkou byla tato svatyně využívána jen příležitostně a za okupace sloužila jako skladiště zabaveného židovského nábytku. Po válce pak dokonce i jako tělocvična.[1] Jelikož nebyla řádně udržována, rychle chátrala a v letech 1977–1978 byla nakonec zbourána.[2]
Třetím významným náboženským prostorem byla modlitebna a studovna (bet ha-midraš, hebrejsky dům výkladu) doložená již v roce 1700.[1] Modlitebna zvaná též Zimní templ zabírala celé první patro domu na Hlavní ulici a sloužila až asi do 2. poloviny 19. století.[2]
Z dalších synagog, z nichž mnohé byly soukromé, jmenujme Aškenázskou (Aschkenasschul) založenou roku 1675, Guttmannovu (Guttmannschul) z roku 1682, Michlštetrovskou (Michelstädterschul) postavenou v roce 1697, Chasidskou (Chasidimschul) z 1. poloviny 18. století, Abelesovu (Löb Abelesschul), Ševcovskou (Schusterschul) a Řeznickou (Fleischhacker-Kazowimschul) z poloviny 18. století. Z mladších pak Vídeňskou (Wienerschul) a Bzeneckou (Bisenserschul).[2] Ze všech zmíněných bohoslužebných míst se do dnešních dní kromě Horní synagogy zachovala pouze „budova Michlštetrovské synagogy ve dvoře domu v Husově ulici a zbytky zdiva Aškenázské synagogy ve dvorech domů v ulici A. Muchy“.[1]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i Veselská, Dana, Vrbková, Stanislava. Židé v Mikulově. 1. vyd. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, 2004. 54 s. ISBN 80-85088-18-5
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Klenovský, Jaroslav. Židovské památky Mikulova. 1. vyd. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, 1994. 78 s. ISBN 80-85088-02-9
- ↑ a b Klenovský, Jaroslav. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Brno: Era, 2001. 480 s. ISBN 80-86517-08-X
- ↑ Ehl, Petr, Pařík, Arno, Fiedler, Jiří. Staré židovské hřbitovy Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: Paseka, 1991. 175 s. ISBN 80-85192-10-1
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-23]. Identifikátor záznamu 137763 : Synagoga v Mikulově. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Související články
- Židovský hřbitov v Mikulově
- Seznam židovských památek v Jihomoravském kraji
- Seznam synagog v Česku
- Richard Teltscher
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Synagoga v Mikulově na Wikimedia Commons - Horní synagoga v Mikulově
- Revitalizační projekt 10 hvězd – Mikulov
- Mikulovská synagoga – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2015-10-18 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Google, Licence: Apache License 2.0
A colored Emoji from Noto project, released under Apache license Unicode name: synagogue
Autor: Joadl, Licence: CC BY-SA 3.0
Upper Synagogue of the Jewish community in Mikulov in Moravia / Czech Republic / EU. Currently, the synagogue is a museum.
Autor: Darwinek, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag-map of South Moravian Region