Synagoga v Mladé Boleslavi

Synagoga v Mladé Boleslavi
svatostánek na snímku z počátku 20. století
Místo
Místo	Mladá Boleslav, Česko Česko
Souřadnice	50°24′42,98″ s. š., 14°54′10,01″ v. d.
Základní informace
Zánik	1962
Architektonický popis
Výstavba	17. století
Kapacita	228+228
Odkazy
Adresa	Synagogní 129/I
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mladoboleslavská synagoga byla součástí židovského města navazujícího na historické jádro Mladé Boleslavi. Stála severně od Staroměstského náměstí, mezi budovou staré radnice a později vystavěné nové radnice. V blízkosti synagogy fungovala i fara, spolkový dům a židovská škola s muzeem. Za říčkou Klenicí naproti mladoboleslavskému hradu vznikl židovský hřbitov se špitálem.

První písemná zmínka o existenci synagogy ve městě pochází z roku 1579. Zároveň však historické prameny uvádí, že synagoga v Mladé Boleslavi byla postavena v roce 1590 „z milosti a podporou císaře Rudolfa“.^[1] Budova „nové synagogy“ se uvádí v roce 1644,^[1] v následujícím století prošla další výraznou přestavbou.^[2] Rabín A. E. Goldmann dovozuje, že původní synagoga z 16. století byla zřejmě zničena, tak jako mnoho dalších domů ve městě, v důsledku bojů třicetileté války.^[1] Další rekonstrukce byly nutné kvůli několika velkým požárům města, z nichž některé vypukly právě v židovské čtvrti.

Po objektu synagogy ze 17. století byla pojmenovaná celá (již neexistující) ulice, jeho adresa tak zněla Synagogní 129/I.^[3] Synagoga přestala být využívána v důsledku holokaustu, který přinesl zánik mladoboleslavské židovské obce a čtvrť ponechal prakticky vylidněnou. Budova zchátrala a roku 1962 byla zbourána.

Nová synagoga byla obdélného tvaru se sedlovou břidlicovou střechou. Hladké stěny s pískovcovou římsou zdobila okna zvýrazněná (rovněž pískovcovými) profilovanými šambránami, na straně někdejšího městského příkopu objekt podpíraly tři zděné opěráky.^[2] Synagoga měla vchod z ulice i ze dvora, k její západní straně přiléhal byt správce a zimní modlitebna.^[4]

Interiér prosvětlovaly tři páry segmentově sklenutých oken. Chrámovou loď kryla valená klenba s výsečemi nad okny, kterou nesly pilastry s římsovitými hlavicemi. Štuková výzdoba klenby pracovala s motivy čtyřkruhových rámů, kruhů a elips. Kruchta byla kryta ploše.^[2]

V synagoze stálo 228 číslovaných lavic pro muže a stejný počet rovněž pro ženy.^[4] Vyvedeny byly moderně a bez ozdob. Lavice bývaly soukromým majetkem evidovaným v úředních knihách. Židé je odkazovali svým potomkům, prodávali i zastavovali.^[2]

U stěny orientované k Izraeli stál kamenný svatostánek (aron ha-kodeš) zdobený dvojicemi korintských sloupů ve dvou patrech. Sloupy stály na hranolových stylobatech kolem schránky se svitky Tóry zakryté parochetem a kaporetem. Na vrcholu byla korunovaná kartuš s hebrejským nápisem. ^[2]

Židovská obec vlastnila mimo jiné dalších 18 hedvábných, zlatě vyšívaných parochetů. Nejstarší byl z roku 1655, nejnovější z 19. století. Vesměs šlo o dary zámožnějších rodin. Spolu s kalichy, pečetidly nebo knižními svazky tvořily sbírku mladoboleslavského židovského muzea.^[2]

Roku 1938 byly liturgické předměty, umělecká díla a muzejní exponáty převezeny do židovského muzea v Praze, v následujících letech mladoboleslavská židovská obec v důsledku holokaustu prakticky přestala existovat – z nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů se po skončení druhé světové války do města vrátili jen jednotlivci.^[3]

Synagoga od roku 1939 sloužila pouze jako skladiště.^[5] k původnímu účelu se již nevrátila a spolu s dalšími domy v židovské čtvrti rychle chátrala. Město nemělo zájem na jejich údržbě, pouze bouralo stavby bezprostředně hrozící zřícením.^[6]

V roce 1961 město zvažovalo přestavbu synagogy na tělocvičnu. Podle posudku z dubna zmíněného roku měla však budova částečně propadlou střechu, ztrouchnivělý dřevěný strop a narušenou klenbu. Podlahy byly vybourané, chybělo schodiště i některá okna a dveře. Zbývající byla vážně poškozená. Z plánů na přestavbu proto sešlo a roku 1962 byla synagoga stržena.^[4]

Parcela, na které budova stála, zůstala nezastavěná a slouží zejména k parkování. V dlažbě někdejší synagogu po několik let připomínal symbol Davidovy hvězdy. V roce 2022 byl nahrazen plastikou s židovskými motivy a informačním textem. Důstojnější pietní místo financovalo město Mladá Boleslav na návrh obyvatel v rámci participativního rozpočtu.^[7]

Soupis rabínů působících v Mladé Boleslavi je nekompletní, vychází ze stati posledního z nich – Arnošta E. Goldmanna – Dějiny Židů v Mladé Boleslavi vydané roku 1934.^[1] Sám Goldmann byl posledním mladoboleslavským rabínem, 16. ledna 1943 byl z Mladé Boleslavi deportován do koncentračního tábora Terezín a odtud 6. září do vyhlazovacího tábora Auschwitz, kde zahynul.^[8]

• 1560: mistr Abraham
• 1588: Ruben a zeť Gabriel
• 1594–1613: Salomon
• 1658: David
• 1680: Lipman Graetz
• 1691: Filip Lipman
• 1719: Mojzes Levi Brandeis
• 1731: Mojžíš Brandejs
• 1732: Mojžíš Levy
• 1737: Feitel Noe
• 1754: Levit Brandeis
• 1822: Abraham
• 1824–1842: Yom Tov Spitz
• 1843–1880: Dr. Isak Elbogen
• 1886–1893: Moritz Grünwald
• 1923: Arnošt E. Goldmann

• 
  kalich z mladoboleslavské synagogy na snímku z roku 1905
• 
  parochet z roku 1702 (součást muzejní sbírky) na snímku z roku 1905
• 
  židovský hřbitov v Mladé Boleslavi
• 
  Nová židovská škola v Krajířově ulici č. p. 137, kde bylo i muzeum

• HERČÍK, Karel. Čtení o Mladé Boleslavi. 2. vyd. Mladá Boleslav: Kultura města Mladá Boleslav, 2010. ISBN 978-80-254-8459-3. Kapitola Boleslavští Židé, s. 114–116. 
• MĚSTECKÁ, Sylva. Mladá Boleslav. Praha-Litomyšl: Paseka, 2011. (Zmizelé Čechy). ISBN 978-80-7432-094-1. 

• Seznam kulturních památek v Mladé Boleslavi
• Židovský hřbitov v Mladé Boleslavi
• Synagoga v Dolním Cetnu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Synagoga v Mladé Boleslavi na Wikimedia Commons
• Židovská obec v Praze
• Židovské muzeum v Praze