Synagoga v Přívoze
Synagoga v Ostravě-Přívoze | |
---|---|
![]() | |
Místo | |
Místo | Přívoz, ![]() |
Souřadnice | 49°51′1,8″ s. š., 18°16′18,01″ v. d. |
Základní informace | |
Kraj | Moravskoslezský |
Okres | Přívoz |
Ritus | reformovaný |
Dnešní židovská obec | Ostrava |
Datum posvěcení | 30. října 1904 |
Světitel | Jakob Spira |
Zánik | vypálena 10. června 1939, srovnána se zemí 1940 |
Architektonický popis | |
Architekti | Ignatz Felix, Eugen Noë |
Sloh | novorománský |
Výstavba | 1904 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Synagoga v Přívoze byla synagoga templového typu, která stála v Přívoze v letech 1904–1939 v ulici Mariánská (dnes Hlávkova).
Historie
Do roku 1870 žilo v Přívoze jen asi 50 židů, poté však jejich počet začal stoupat. Když roku 1900 získal Přívoz status města, žilo zde již 508 židů, kteří se rozhodli postavit si vlastní synagogu. V polovině roku 1900 pro tento účel založili Přívozský chrámový spolek (Přivozer/Oderfurter Tempel-Verein) a začali shromažďovat prostředky pro stavbu. Mezi největší dárce patřili majitelé Vítkovického horního a hutního těžířstva nebo Markus Strassmann (majitel pivovaru a předseda ŽNO Moravská Ostrava).[1]
Stavbu novorománské synagogy v Mariánské (dnes Hlávkově) ulici provedl přívozský židovský stavební mistr Viktor Sonnenschein podle plánů stavebních mistrů Ignatze Felixe a Eugena Noëho. Celkové náklady dosáhly 44 000 K. Budovu slavnostně vysvětil moravskoostravský rabín Jakob Spira 30. října 1904. V následujících desetiletích pak bohoslužby v synagoze vedli postupně kantoři Josef Sagher, Bernhard Ilmer a Arnold Schimkowitz[2]
Po nacistické okupaci byla synagoga v noci na 10. června 1939 vypálena, podobně jako další synagogy na Ostravsku.[3]
Reference
- ↑ BARÁNEK, Daniel. Židé na Ostravsku. Dynamika a pluralita židovské společnosti 1832–1942. Ostrava: Židovská obec v Ostravě, 2017. ISBN 978-80-270-2955-6. S. 92–95.
- ↑ BARÁNEK, Daniel. Židé na Ostravsku. Dynamika a pluralita židovské společnosti 1832–1942. Ostrava: Židovská obec v Ostravě, 2017. ISBN 978-80-270-2955-6. S. 95–96, 171.
- ↑ BARÁNEK, Daniel. Židé na Ostravsku. Dynamika a pluralita židovské společnosti 1832–1942. Ostrava: Židovská obec v Ostravě, 2017. ISBN 978-80-270-2955-6. S. 221–222, 171.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“