Synagogy v Sušici

Synagogy v Sušici
Chybí zde svobodný obrázek
Místo
MístoSušice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
krajPlzeňský
okresKlatovy
Architektonický popis
Slohnovorománský
Výstavba18571859
Odkazy
AdresaVodní ul.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synagogy v Sušici – jedná se celkem o tři synagogy, respektive o jednu modlitebnu a dvě synagogy, které v Sušici v okresu Klatovy (Plzeňský kraj) existovaly postupně od roku 1660 do roku 1963, kdy byla poslední synagoga zbořena.[1]

Historie

Nejstarší židovská modlitebna ve městě byla dřevěná stavba umístěná ve dvoře na západní straně tehdejší Židovské ulice (dnes Vodní ulice). Byla zřízena v letech 16591660 a vyhořela v roce 1707.[2] V druhé synagoze, postavené roku 1709 na stejném místě, se bohoslužby konaly asi do roku 1859. V roce 1923 i tato budova vyhořela.[1] Třetí synagoga byla postavena v letech 18571859 v novorománském slohu. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války (částečně paralelně k bohoslužbám v synagoze z roku 1709). Tato synagoga byla zbořena v letech 19631964.[3]

První synagoga (modlitebna)

Po roce 1630 žily v Sušici již více než čtyři židovské rodiny,[4] které si v letech 1659–1660 postavily malou dřevěnou synagogu (uváděnou v pramenech často jen jako modlitebna).[1] Nacházela se ve dvoře v západní části tehdejší Židovské ulice. Tato budova byla zničena při velkém požáru, který ve městě zuřil roku 1707.[5]

Druhá synagoga

Dva roky po velkém městském požáru si sušičtí Židé vybudovali synagogu novou, tentokrát již zděnou.[2] Byla větší a nacházela se na stejném místě jako předchozí modlitebna. Bohoslužby se zde konaly do roku 1859, kdy byla synagoga adaptována na obytný dům.[3] Podle některých pramenů se zde však bohoslužby konaly i později, zejména v zimních měsících.[5] Budova vyhořela roku 1923 a byla posléze zbořena.[3]

Třetí synagoga

Židovská obec postupem času vzrostla, v polovině 19. století čítala kolem 300 osob[4] a stará synagoga z tohoto hlediska nevyhovala. Židovská obec se rozhodla postavit novou. Zakoupila tři domy ve východní části tehdejší Židovské ulice. Základní kámen byl položen 14. července 1857 a 18. srpna 1859 byla stavba v novorománském slohu vysvěcena.[4] Bohoslužby se zde konaly do počátku druhé světové války.[1] Jelikož zdejší židovská obec přestala existovat v roce 1940,[6] byla synagoga po válce převedena do majetku města a v roce 1963 byla zbourána.[1] [pozn. 1]

Odkazy

Poznámky

  1. Jiří Fiedler uvádí ve svých Židovských památkách v Čechách a na Moravě roky 1963–1964.

Reference

  1. a b c d e Stručné dějiny židů v Sušici
  2. a b Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
  3. a b c Jiří Fiedler Židovské památky v Čechách a na Moravě
  4. a b c Kajetán Turek: Dějiny Židů v král. městě Sušici, in: Hugo Gold: Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart, Jüdischer Buch- und Kunstverlag, Brünn/Prag 1934, str. 587–593 (digitalizováno zemskou knihovnou Landesbibliothek Oberösterreich)
  5. a b susice-sumava.cz
  6. Heřman, Jan. Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání neuveden. 104 s.

Související články

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“