Synagoga v Uhříněvsi
| Synagoga v Uhříněvsi | |
|---|---|
 Bývalá synagoga v Uhříněvsi | |
| Místo | |
| Místo | Uhříněves,  Česko |
| Souřadnice | 50°1′49″ s. š., 14°36′3,2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Kraj | Praha |
| Okres | Praha 22 |
| Architektonický popis | |
| Sloh | klasicistní |
| Výstavba | 1847–1848 |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Synagoga v Uhříněvsi je bývalá židovská modlitebna, která se nachází na hlavní ulici v Uhříněvsi, třídě Přátelství, jako č. p. 79. Byla postavena v letech 1847–1848 v pozdně klasicistním slohu jako náhrada za starší dřevěný svatostánek.[1]
Přízemí stavby bylo rozděleno na dvě části. V jedné byl modlitební sál, v druhé byt učitele. V patře se pak nacházel shromažďovací sál pro členy židovské obce a školní třídy, jež byly zrušeny v roce 1896.[2]
V synagoze se konaly bohoslužby až do druhé světové války.[1] Po válce připadla budova městu Uhříněvsi a sloužila od roku 1949 nejprve jako skladiště a později byla přestavěna na prádelnu. Nakonec byla v roce 1995 vrácena do užívání pražské židovské obci, která ji dnes pronajímá ke komerčním účelům jako obchod a byty.[2]
Jelikož se zde již nekonají bohoslužby, zapůjčil the Memorial Scrolls Trust v Londýně, který spravuje svitky Tóry ze zrušených českých a moravských synagog, svitek Tóry z uhříněveské modlitebny reformní synagoze ve Finchley. [3]
| „ | Nacisté měli na seznamu 46 Židů z Uhříněvsi a 341 z okolních obcí. Transporty z Uhříněvsi do ghetta Terezín začaly na počátku roku 1942. Z Terezína byli převáženi do Osvětimi, Treblinky a jiných táborů smrti. Z původních 387 přežilo jen 42. Největší transport Židů z Uhříněvsi a okolí proběhl na svátek Roš Hašana 12. září 1942, kdy bylo do Terezína převezeno 212 Židů, z toho 36 uhříněveských. | “ |
Uhříněveská židovská komunita zanikla za okupace.[4]
V roce 2000 zasadila delegace reformní synagogy ve Finchley na zdejším židovském hřbitově pamětní dub spolu s deskou „na památku obyvatel Uhříněvsi, kteří zahynuli v období holocaustu“.
Reference
- ↑ a b Pařík, Arno, Hamáčková, Vlastimila, Cabanová, Dana, Kliment Petr. Pražské židovské hřbitovy . 1. vyd. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2003. 131 s. ISBN 80-85608-69-3
- ↑ a b Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
- ↑ Pamětní deska na stěně synagogy
- ↑ Heřman, Jan. Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání neuveden. 104 s.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Synagoga v Uhříněvsi na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bývalá synagoga v Praze Uhříněvsi
Autor: Google, Licence: Apache License 2.0
A colored Emoji from Noto project, released under Apache license Unicode name: synagogue