Synagoga ve Velvarech
Bývalá synagoga Velvary | |
---|---|
čelní pohled na bývalou velvarskou synagogu | |
Místo | |
Místo | Velvary, Česko |
Souřadnice | 50°16′41,12″ s. š., 14°14′13,13″ v. d. |
Odkazy | |
Ulice | Karla Krohna |
Kód památky | 49744/2-4379 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velvarská synagoga je bývalá židovská modlitebna na jižním předměstí nedaleko Pražské brány. Byla vystavena v letech 1930 - 1931 dle zásad purismu ve funkcionalistickém slohu podle návrhu architekta Františka Alberta Libry místním stavitelem Jindřichem Bišickým. Jedná se o architektonicky kvalitní a významnou stavbu jak v kontextu české architektury 20. století, tak i typologicky z hlediska vývoje synagogálních staveb na našem území a je uznána za kulturní památku.[1] V současnosti v budově sídlí kulturně vzdělávací volnočasové centrum Velvarská kostka.
Historie
Až do zrovnoprávnění židovského obyvatelstva po roce 1848 byla židovská populace na Velvarsku pouze nepočetná. V roce 1900 už ve Velvarech žilo 81 obyvatel hlásících se k judaismu. Město svou synagogu ještě nemělo, věřící se scházeli v modlitebně zřízené v soukromém domě. Místní židovská komunita si tak na začátku třicátých let 20. století zbudovala synagogu novou. Jedná se o jednu z nejmladších synagog v českých zemích, jednou z posledních vystavěných před II. světovou válkou[2].
Židovská obec ve Velvarech však zanikla tragickými událostmi II. světové války.
Roku 1949 bývalou synagogu zakoupilo město, které zde zřídilo hudební a výtvarnou školu. V letech 1953–57 část budovy užívala Církev československá husitská, poté zde působily další vzdělávací instituce - Lidová škola umění a po ní Speciální škola.
Architektura
Architekt František Albert Libra při stavbě synagogy vycházel ze zásad purismu a funkcionalismu, soustředil se na co nejjednodušší využití základních geometrických prvků. Patrová stavba na téměř čtvercovém půdorysu je ukončená plochou střechou. Dominantním prvkem jsou velká kruhová okna, která původně vyplňovaly barevné vitráže ve tvaru šesticípé hvězdy. Nad vysokým soklem z režných cihel fasádu tvoří jen hladká šedivá břízolitová omítka. Budovu obklopuje malá zahrada.
Interiér
V kontrastu s puristickou architekturou bývalo vnitřní zařízení z roku 1876, přenesené sem ze staré modlitebny v patře obytného domu na Pražské ulici[3] a ze zrušené synagogy v nedalekém Ješíně[2].
Pozdější přestavby
Do dnešní doby doznala budova výrazných úprav. Aby vnitřní dispozice lépe vyhovovaly potřebám zde sídlících škol, došlo k vestavbě patra do hlavního modlitebního sálu a dalšímu přepažení prostoru na jednotlivé učebny. Kruhové okno na východní straně je zazděné, k průčelí byla necitlivě přistavěna krytá prosklená předsíň.
Reference
- ↑ synagoga - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2023-02-07]. Dostupné online.
- ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Synagoga, Velvary. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bývalá synagoga Velvary na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Hana Kubíková, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: