Synagogy v Sušici
| Synagogy v Sušici | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Místo | Sušice,  Česko |
| Souřadnice | 49°13′52,18″ s. š., 13°31′12,75″ v. d. |
| Základní informace | |
| kraj | Plzeňský |
| okres | Klatovy |
| Architektonický popis | |
| Sloh | novorománský |
| Výstavba | 1857 – 1859 |
| Odkazy | |
| Adresa | Vodní ul. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Synagogy v Sušici – jedná se celkem o tři synagogy, respektive o jednu modlitebnu a dvě synagogy, které v Sušici v okresu Klatovy (Plzeňský kraj) existovaly postupně od roku 1660 do roku 1963, kdy byla poslední synagoga zbořena.[1]
Historie
Nejstarší židovská modlitebna ve městě byla dřevěná stavba umístěná ve dvoře na západní straně tehdejší Židovské ulice (dnes Vodní ulice). Byla zřízena v letech 1659–1660 a vyhořela v roce 1707.[2] V druhé synagoze, postavené roku 1709 na stejném místě, se bohoslužby konaly asi do roku 1859. V roce 1923 i tato budova vyhořela.[1] Třetí synagoga byla postavena v letech 1857–1859 v novorománském slohu. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války (částečně paralelně k bohoslužbám v synagoze z roku 1709). Tato synagoga byla zbořena v letech 1963–1964.[3]
První synagoga (modlitebna)
Po roce 1630 žily v Sušici již více než čtyři židovské rodiny,[4] které si v letech 1659–1660 postavily malou dřevěnou synagogu (uváděnou v pramenech často jen jako modlitebna).[1] Nacházela se ve dvoře v západní části tehdejší Židovské ulice. Tato budova byla zničena při velkém požáru, který ve městě zuřil roku 1707.[5]
Druhá synagoga
Dva roky po velkém městském požáru si sušičtí Židé vybudovali synagogu novou, tentokrát již zděnou.[2] Byla větší a nacházela se na stejném místě jako předchozí modlitebna. Bohoslužby se zde konaly do roku 1859, kdy byla synagoga adaptována na obytný dům.[3] Podle některých pramenů se zde však bohoslužby konaly i později, zejména v zimních měsících.[5] Budova vyhořela roku 1923 a byla posléze zbořena.[3]
Třetí synagoga
Židovská obec postupem času vzrostla, v polovině 19. století čítala kolem 300 osob[4] a stará synagoga z tohoto hlediska nevyhovala. Židovská obec se rozhodla postavit novou. Zakoupila tři domy ve východní části tehdejší Židovské ulice. Základní kámen byl položen 14. července 1857 a 18. srpna 1859 byla stavba v novorománském slohu vysvěcena.[4] Bohoslužby se zde konaly do počátku druhé světové války.[1] Jelikož zdejší židovská obec přestala existovat v roce 1940,[6] byla synagoga po válce převedena do majetku města a v roce 1963 byla zbourána.[1] [pozn. 1]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Jiří Fiedler uvádí ve svých Židovských památkách v Čechách a na Moravě roky 1963–1964.
Reference
- ↑ a b c d e Stručné dějiny židů v Sušici
- ↑ a b Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
- ↑ a b c Jiří Fiedler Židovské památky v Čechách a na Moravě
- ↑ a b c Kajetán Turek: Dějiny Židů v král. městě Sušici, in: Hugo Gold: Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart, Jüdischer Buch- und Kunstverlag, Brünn/Prag 1934, str. 587–593 (digitalizováno zemskou knihovnou Landesbibliothek Oberösterreich)
- ↑ a b susice-sumava.cz
- ↑ Heřman, Jan. Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání neuveden. 104 s.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“