Syntetická média

Pod pojem syntetická média patří taková média a virtuální realita^[1], jež utváří umělá inteligence^[2]. Je možné setkat se také s názvem deepfake, ten však ale nevystihuje pojem syntetická média v celé své podstatě. Syntetická média jsou univerzálním výrazem pro veškerou umělou produkci, která manipuluje daty a médii za pomocí algoritmů s cílem mást nebo vytvořit falešné informace. Syntetická média jako obor rychle rostla od vytvoření generativních, kontradiktorních sítí, které navrhl Ianem Goodfellowem v roce 2014^[3]. Tyto sítě umožnily umělým inteligencím generovat nový obsah (hudbu, text, obraz)^[4] na základě získaných skutečných dat. Takto vytvořený obsah se na první pohled jeví jako skutečný, vytvořený reálným člověkěm. Velkou pozornost ve světě syntetických médií vyvolala zpráva^[5] z roku 2017, kterou zveřejnila mediální společnost Vice Media, která tvrdila, že umělá inteligence dokáže vytvořit pornografická videa ve kterých účinkují celebrity a veřejně známé osobnosti. Vice Media je americká mediální společnost, která byla založena v roce 1994 jako kanadský punkový časopis. Od té doby se rozrostla a stala se jednou z nejvýznamnějších médií pro mladé publikum, nabízející obsah v oblasti zpráv, dokumentárního filmu, kultury, životního stylu a dalších témat. Mezi největší potenciální hrozby syntetických médií patří šíření falešných zpráv a v důsledku toho nastane situace, že falešné zprávy a toho, že tyto zprávy znehodnotí práci skutečných médií a novinářů, protože dojde k masové nedůvěře společnosti vůči těmto zdrojům.

Historie

Syntetická média jako proces automatizovaného umění pocházejí ze starověkého Řecka, kdy vynálezci jako Daidalos^[6] nebo Héron Alexandrijský^[7] navrhli stroje schopné psát text, generovat zvuky nebo přehrávat hudbu.

Tradice zábavy založené na automatech, které dokázaly pobavit publikum svou zdánlivou schopností napodobovat lidskou kreativitu přitahovaly davy po celé Evropě^[8], Číně^[9] nebo v Indii^[10]. Navzdory technickým možnostem těchto strojů nebyl žádný z nich schopen generovat originální obsah, a byl tak zcela závislý na své mechanické konstrukci a předem daném nastavení. Konkrétními příklady takových automat, které fungovaly bez zásahu člověka, ale přesto nevytvářely originální obsah jsou například: píšťalový stroj Hydraulis^[11] - tento stroj byl složen z píšťal a trubek a byl napojen na systém vodních nádrží. Stroj byl schopen vytvářet hudbu automaticky a bez lidského zásahu nebo Peacock Clock^[12] - tento automat byl vyroben ve středověkém Anglii a byl složen z mechanismu hodin a pohyblivých figurín.

Milníky vývoje syntetických médií

• 1956 Workshop^[13] na Darmouth College - tato událost se týkala využití moderních technologií v umění a kreativitě.
• 1957 První počítačem vytvořená skladba Illiac Suite^[14] pro smyčcové kvarteto.
• 1960 Ruský výzkumník R. Kh. Zaripov^[15] publikoval celosvětově první článek o algoritmickém skládání hudby pomocí počítače Ural-1
• 1965 Vynálezce^[16] Ray Kurzweil uvedl klavírní skladbu vytvořenou počítačem, Tento počítač byl schopen rozpoznávat vzory v různých skladbách. Poté dokázal pomocí analýzy těchto skladeb vytvořit nové melodie.
• 1989 Americký psycholog a vědec Peter Todd^[17] vytvořil počítačovou síť, která byla schopná tvořit nové skladby pomocí uložených údajů.
• 2014 Výzkumník Ian Goodfellow^[3] a jeho kolegové vyvinuli generativní kontradiktorní síť (GAN).

Druhy syntetických médií

Deepfake

Nejkontroverznější druh syntetických médií je deepfake^[18]. Jedná se o obsah, který kompromituje určitou osobu. Takový počítačový algoritmus dokáže použít tvář existující osoby a graficky ji přidělat na kterékoli video. Jedná se o eticky nepřijatelný materiál, který poškozuje danou osobu.

Syntéza audiovizuálního obsahu

Tvorba digitálního audiovizuálního obsahu byla v minulosti doménou programátorů a umělců. Současné automatizované expertní systémy dokáži takový obsah tvořit samy, na základě požadavků, které jsou jim zadány. Mnoho dnešních filmů využívá počítačově generované obrazy.

Umění umělých inteligencí

Existuje mnoho programů a aplikací, které jsou schopné vytvářet umělecká díla podle zadaných klíčových slov. Jedním z nejznámějších je DALL-E, model strojového učení vyvinuté společností OpenAI pro generování digitálních obrazů na základě popisů. Tento systém je schopen generovat obrázky na základě popisu v jazyce přirozeného jazyka. DALL-E je jedním z nejvýkonnějších generativních modelů současnosti a má velký potenciál v oblastech, jako jsou design, animace a kreativní umění.

Tvorba textu

Systémy, které dokáží vytvořit lidský hlas, mají široké využití v Smart technologiích. Konkrétně se jedná o virtuální asistenty jako jsou Siri a Alexa. Virtuální asistenti, jako jsou Siri a Alexa, jsou AI (umělá inteligence) software, který pomáhá lidem vykonávat různé úkoly prostřednictvím hlasového ovládání. Tyto asistenti jsou integrováni do chytrých telefonů, reproduktorů a dalších zařízení a umožňují uživatelům vyhledávat informace, ovládat svá zařízení, streamovat hudbu, předpovídat počasí a mnoho dalšího.

Syntéza interaktivních médií

Média vygenerovaná umělou inteligencí lze použít k vývoji hybridního grafického systému, který by bylo možné použít ve videohrách, filmech a virtuální realitě.^[19] Tyto AI generované média mohou být použity k vytvoření animací, textur, postav a dalších elementů, které se následně mohou použít v hybridních grafických systémech.

Mezi nejznámější společnosti, které tato média využívají, se řadí například:

• Nvidia Corporation: Tato společnost se specializuje na vývoj a dodávky hardware a software pro počítačovou grafiku a AI.
• Unity Technologies: Tato společnost vyvíjí platformu pro vývoj videoher a virtuální reality, která umožňuje využívat AI generovaná média.
• Unreal Engine: Tato platforma pro vývoj videoher a virtuální reality nabízí funkce pro využití AI generovaných médií.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• SIRI
• Alexa
• DALL-E