Syrecko-Pečerska (linka metra v Kyjevě)
Syrecko-Pečerska | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Stát | Ukrajina | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Město | Kyjev | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Síť metra | Kyjevské metro | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Datum otevření | 1989 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Barva na mapě | tmavě zelená | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technické informace | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Typ linky | převážně podzemní | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Počet stanic | 16 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Délka | 24 km | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mapa linky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Externí odkazy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
OpenStreetMap | mapová data | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
multimediální obsah na Commons | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Průběh trati | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Legenda
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Syrecko-Pečerska (ukrajinsky Сирецько-Печерська лінія, Syrecko-Pečerska linija) je třetí a zároveň nejnovější linka Kyjevského metra, která se nachází v Kyjevě na Ukrajině.
Linka je po celé své délce podzemní s výjimkou nadjetím Dněpru přes Pivděnnyjský most. Linka vede ze severovýchodu na jihozápad a má dvě přestupní stanice Zoloti vorota a Palac sportu.
Historie
První úsek Zoloti Vorota – Klovska
Stavební práce na prvním úseku započaly v roce 1981, první tři stanice byly dokončeny po osmi letech. Byly to stanice Zoloti Vorota, Palac Sportu a Mečnikova.[1] Při výstavbě stanice Zoloti Vorota musela být postavena i nová přestupní stanice na první lince, a to stanice Teatralna otevřená v roce 1987, jež se po otevření linky stala přestupní.[2] Tyto stanice byly také poslední otevřené v rámci začlenění Ukrajiny do Sovětského svazu.[3]
Pozdější rozšíření
I přes rozpad Sovětského svazu a vyhlášení nezávislosti Ukrajiny výstavba pokračovala rychle. Pět dní po nezávislosti, 30. prosince 1991, se otevřel prodloužený úsek s dvěma stanicemi, Družby narodiv a Vydubyči.[4] Již v roce 1992 byl otevřen další úsek, který překonával Dněpr přes Pivděnnyj most a přidal další dvě stanice Slavutyč a Osokorky.[5][4]
Stanice Pečerska a Telyčka nebyly otevřeny při otevíráních svých úseků. Zatímco stanice Pečerska byla nakonec otevřena v roce 1997, práce na Telyčce se zastavily a stanicí se projíždí.[6]
V roce 1994 byly uvedeny do provozu stanice Pozňaky a Charkivska.[7] V roce 1996 se otevřela stanice Lukjanivska, jež rozšířila linku na sever.[7] Mezi stanicemi Lukjanivska a Zoloti Vorota se nachází další nedokončená stanice, a to Lvivska Brama. Stanice nebyla dokončena z důvodu chybějící komplexní rekonstrukce Lvovského náměstí a nedostatku financí.[4] Od té doby jsou práce na ní zastaveny.[8]
Dne 3. března 2000 byla na třetí lince otevřena stanice Dorohožyči[9] a v roce 2004 stanice Syrec.[10] 23. srpna 2005 byla trasa prodloužena na východě do stanice Boryspilska.[10] Dne 4. března 2007 byla mezi stanicemi Charkivska a Boryspilska otevřena stanice Vyrlycja.[11]
Nejnovější rozšíření
Dne 23. srpna 2007 bylo otevřeno třetí depo TČ-Charkivske a 23. května 2008 byla otevřena stanice Červonyj chutir, která se nachází nedaleko depa.[12] Rozšíření do stanice Červonyj chutir byla kontroverzní, kdy v roce 2007 byla stavba stanice pozastavena a bývalý starosta Leonid Černovecký dodal: „Zvířata nejezdí metrem.“ Stanice byla nakonec otevřena pár dnů před volbami.[13]
Uvažované prodloužení
Linka by se měla také rozšířit, nejdříve otevřením nové sekce trati do stanic Mostycka a Varšavska.[14][15] Po otevření stanice Mostycka vznikne větev, jež rozšíří linku do stanic Vynohradar a Maršala Hrečka společně s depem Vynohradar, plánované otevření úseku by mělo být v roce 2025, ale dokud nebude otevřena stanice Mostycka, tak se nebude otevřen ani úsek do stanice Maršala Hrečka.[14][15][16][17] Provozovatel dráhy také plánuje otevření stanice Lvivska brama, kdy v roce 2022 vydal tendr na dostavbu stanice.[18][19]
Chronologie výstavby
Úsek | Datum otevření | Délka |
---|---|---|
Zoloti vorota-Klovska | 31. prosinec 1989 | 1,9 km |
Zvirynecka-Vydubyči | 30. prosinec 1991 | 4,4 km |
Slavutyč-Osokorky | 30. prosinec 1992 | 4,2 km |
Pozňaky-Charkivska | 28. prosinec 1994 | 2,6 km |
Lukjanivska | 30. prosinec 1996 | 3,1 km |
Pečerska | 29. prosinec 1997 | N/A |
Dorohožyči | 3. březen 2000 | 2,6 km |
Syrec | 14. říjen 2004 | 1,5 km |
Boryspilska | 23. srpen 2005 | 2,3 km |
Vyrlycja | 4. březen 2006 | N/A |
Červonyj chutir | 23. květen 2008 | 1 km |
Celkově: | 16 stanic | 23,9 km |
Přejmenování stanic
Po nezávislosti Ukrajiny se v 90. letech začaly přejmenovávat stanice metra, které měly něco společné s komunismem. Na téhle lince se přejmenovala pouze jedna stanice a to Klovska. V roce 2023 místostarosta Kyjeva potvrdil přejmenování stanic Plošča Lva Tolstoho na Plošča Ukrajinskych herojiv a stanice Družby narodiv na Zvirynecka.[20][21][22]
- Stanice Klovska – v letech 1989–1993 Mečnikova
- Stanice Zvirynecka – v letech 1991–2023 Družby narodiv
Stanice
Obrázek | Název stanice | Původní název | Přístup |
---|---|---|---|
Syrec | |||
Dorohožyči | |||
Hercena | |||
Lukjanivska | |||
Lvivska Brama | Lvivska | ||
Zoloti vorota → | |||
Palac sportu → | |||
Klovska | Mečnikova | ||
Pečerska | |||
Zvirynecka | Družby narodiv | ||
Vydubyči | |||
Telyčka | |||
Slavutyč | |||
Osokorky | |||
Pozňaky | |||
Charkivska | |||
Vyrlycja | |||
Boryspilska | |||
Červonyj chutir |
Vozový park
Linka používá modernější soupravy série 81-71 (modifikace 81-70, 81-71.5M).[23][24][25] Nové vlaky jsou typu 81-70 z Krjukovského závodu (Kremenčucký rajón), historicky první vyrobené na Ukrajině.[26] Na prvních vagonech se začalo pracovat již v roce 2003. Od roku 2010 se do dep dodaly nové modernizované soupravy.[27][28][29]
Linku obsluhuje jedno depo s názvem Charkivske, před rokem 2007 linka používala Oboloňské depo nacházející se na druhé lince, na svou vlastní linku se dostával přes manipulační spojku.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Сирецько-Печерська лінія na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky)
- ↑ Станція «Театральна». Мир метро [online]. 2013-12-05 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Сырецко-Печерская линия. Мир метро [online]. 2014-07-25 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky)
- ↑ Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky)
- ↑ Interesting Facts About Kyiv Subway. destinations.ua [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-27. (anglicky)
- ↑ a b Сырецко-Печерская линия. Мир метро [online]. 2014-07-25 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Львівська брама [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky)
- ↑ a b nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky)
- ↑ У Києві відкрилася нова станція метро. ua.korrespondent.net [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky)
- ↑ Столичну станцію метро Червоний хутір законсервують. ua.korrespondent.net [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b Рейковий Пацажирський Транспорт [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-15. (ukrajinsky)
- ↑ a b Перспективи розвитку [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2023-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-30. (ukrajinsky)
- ↑ Київ: затвердили будівництво метро на Виноградар. BBC News Україна. Dostupné online [cit. 2023-10-25]. (ukrajinsky)
- ↑ 112ua.tv. 112ua.tv [online]. [cit. 2023-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Вихід на ст. "Львівська брама" [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2023-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-18. (ukrajinsky)
- ↑ Оголошено тендер для проектування станції метро у Києві. Економічна правда [online]. [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Кияни віддали понад 100 тисяч голосів за перейменування семи міських об’єктів, назви яких пов’язані з рф та її сателітами. KYIV CITY COUNCIL [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Kyivans voted to de-Sovietize two metro station names, following 200 renamed streets. Euromaidan press [online]. 2023-01-13 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Станції столичного метро “Дружби народів” та “Площа Льва Толстого” отримають нові назви. Українська правда [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Informace na stránkách Škody; kromě pražského metra je uvedena i dodávka pro kyjevské vlaky. www.skoda.cz [online]. [cit. 2007-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.
- ↑ Киев, Метрополитен — Статистика подвижного состава. TransPhoto [online]. 2019-08-06 [cit. 2022-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-06. (rusky)
- ↑ KYJEVSKÉ, metro. Електродепо [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Опытные электровагоны типов 81-7021/7022. vagon.metro.ru [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-19. (rusky)
- ↑ Вагони виробництва КВБЗ [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-10. (ukrajinsky)
- ↑ Вагони типу 81-540.2К/81-714.5М (Vagony typu 81-540.2K/81-714.5M) [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Kyiv metro gets new station and trains [online]. 2013-08-27 [cit. 2022-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-18. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Syrecko-Pečerska na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Станция метро «Кловская»
Accessible station on green line in tunnel
Icons for railway descriptions
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Metro station "Zoloti Vorota", central hall
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Cтанция метро «Осокорки», пассажирская платформа
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Cтанция метро «Зверинецкая», центральный зал
Kyiv Metro Line 5 icon
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Vyrlytsia Metro Station
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Cтанция метро «Сырец», центральный зал
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Kharkivska Metro Station
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Станция метро «Красный хутор», платформа в сторону «Бориспольской»
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Cтанция метро «Позняки», пассажирская платформа
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Недостроенная станция метро «Львовская брама», центральный зал
Kyiv Metro Line 6 icon
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Станция метро «Выдубичи»
Autor: AMY (using the Kyiv metro map by Wassily), Licence: CC BY-SA 3.0
Map of Syretsko-Pecherska Line of Kyiv Metro on Kyiv map.
Kyiv Metro Line 1 icon
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Slavutych metro station, central hall
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Cтанция метро «Позняки», пассажирская платформа
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Cтанция метро «Лукьяновская», центральный зал
Icons for railway descriptions
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Boryspilska Metro Station
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Станция метро «Дорогожичи», центральный зал
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Cтанция метро «Печерская», центральный зал
Kyiv Metro Line 3 icon
Kyiv Metro Line 4 icon
Autor: ØM, Licence: CC BY-SA 4.0
Dead end track located between two main tracks
Autor: ØM, Licence: CC BY-SA 4.0
Dead end track located between two main tracks
Kyiv Metro Line 2 icon
© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Cтанция метро «Дворец спорта», центральный зал