Syrecko-Pečerska (linka metra v Kyjevě)

Syrecko-Pečerska
Stát	Ukrajina
Město	Kyjev
Síť metra	Kyjevské metro
Datum otevření	1989
Barva na mapě	tmavě zelená
Technické informace
Typ linky	převážně podzemní
Počet stanic	16
Délka	24 km
Mapa linky
Externí odkazy
OpenStreetMap	mapová data
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda Varšavska Mostycka Syrec Dorohožyči Hercena Lukjanivska Lvivska brama Zoloti vorota,přestup na Palac sportu,přestup na Manipulační spojka Klovska Pečerska Zvirynecka Vydubyči Telyčka Pivděnnyj most přes řeku Dněpr Slavutyč Osokorky Pozňaky Charkivska Vyrlycja Boryspilska Trať do depa Charkivske Červonyj chutir
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Syrecko-Pečerska (ukrajinsky Сирецько-Печерська лінія, Syrecko-Pečerska linija) je třetí a zároveň nejnovější linka Kyjevského metra, která se nachází v Kyjevě na Ukrajině.

Linka je po celé své délce podzemní s výjimkou nadjetím Dněpru přes Pivděnnyjský most. Linka vede ze severovýchodu na jihozápad a má dvě přestupní stanice Zoloti vorota a Palac sportu.

Historie

První úsek Zoloti Vorota – Klovska

Stavební práce na prvním úseku započaly v roce 1981, první tři stanice byly dokončeny po osmi letech. Byly to stanice Zoloti Vorota, Palac Sportu a Mečnikova.^[1] Při výstavbě stanice Zoloti Vorota musela být postavena i nová přestupní stanice na první lince, a to stanice Teatralna otevřená v roce 1987, jež se po otevření linky stala přestupní.^[2] Tyto stanice byly také poslední otevřené v rámci začlenění Ukrajiny do Sovětského svazu.^[3]

Pozdější rozšíření

I přes rozpad Sovětského svazu a vyhlášení nezávislosti Ukrajiny výstavba pokračovala rychle. Pět dní po nezávislosti, 30. prosince 1991, se otevřel prodloužený úsek s dvěma stanicemi, Družby narodiv a Vydubyči.^[4] Již v roce 1992 byl otevřen další úsek, který překonával Dněpr přes Pivděnnyj most a přidal další dvě stanice Slavutyč a Osokorky.^[5][4]

Stanice Pečerska a Telyčka nebyly otevřeny při otevíráních svých úseků. Zatímco stanice Pečerska byla nakonec otevřena v roce 1997, práce na Telyčce se zastavily a stanicí se projíždí.^[6]

V roce 1994 byly uvedeny do provozu stanice Pozňaky a Charkivska.^[7] V roce 1996 se otevřela stanice Lukjanivska, jež rozšířila linku na sever.^[7] Mezi stanicemi Lukjanivska a Zoloti Vorota se nachází další nedokončená stanice, a to Lvivska Brama. Stanice nebyla dokončena z důvodu chybějící komplexní rekonstrukce Lvovského náměstí a nedostatku financí.^[4] Od té doby jsou práce na ní zastaveny.^[8]

Dne 3. března 2000 byla na třetí lince otevřena stanice Dorohožyči^[9] a v roce 2004 stanice Syrec.^[10] 23. srpna 2005 byla trasa prodloužena na východě do stanice Boryspilska.^[10] Dne 4. března 2007 byla mezi stanicemi Charkivska a Boryspilska otevřena stanice Vyrlycja.^[11]

Nejnovější rozšíření

Dne 23. srpna 2007 bylo otevřeno třetí depo TČ-Charkivske a 23. května 2008 byla otevřena stanice Červonyj chutir, která se nachází nedaleko depa.^[12] Rozšíření do stanice Červonyj chutir byla kontroverzní, kdy v roce 2007 byla stavba stanice pozastavena a bývalý starosta Leonid Černovecký dodal: „Zvířata nejezdí metrem.“ Stanice byla nakonec otevřena pár dnů před volbami.^[13]

Uvažované prodloužení

Linka by se měla také rozšířit, nejdříve otevřením nové sekce trati do stanic Mostycka a Varšavska.^[14][15] Po otevření stanice Mostycka vznikne větev, jež rozšíří linku do stanic Vynohradar a Maršala Hrečka společně s depem Vynohradar, plánované otevření úseku by mělo být v roce 2025, ale dokud nebude otevřena stanice Mostycka, tak se nebude otevřen ani úsek do stanice Maršala Hrečka.^{[14][15][16][17]} Provozovatel dráhy také plánuje otevření stanice Lvivska brama, kdy v roce 2022 vydal tendr na dostavbu stanice.^[18][19]

Chronologie výstavby

Přejmenování stanic

Po nezávislosti Ukrajiny se v 90. letech začaly přejmenovávat stanice metra, které měly něco společné s komunismem. Na téhle lince se přejmenovala pouze jedna stanice a to Klovska. V roce 2023 místostarosta Kyjeva potvrdil přejmenování stanic Plošča Lva Tolstoho na Plošča Ukrajinskych herojiv a stanice Družby narodiv na Zvirynecka.^[20][21][22]

• Stanice Klovska – v letech 1989–1993 Mečnikova
• Stanice Zvirynecka – v letech 1991–2023 Družby narodiv

Stanice

Obrázek	Název stanice	Původní název	Přístup
	Syrec
	Dorohožyči
	Hercena
	Lukjanivska
	Lvivska Brama	Lvivska
	Zoloti vorota →
	Palac sportu →
	Klovska	Mečnikova
	Pečerska
	Zvirynecka	Družby narodiv
	Vydubyči
	Telyčka
	Slavutyč
	Osokorky
	Pozňaky
	Charkivska
	Vyrlycja
	Boryspilska
	Červonyj chutir

Vozový park

© AMY / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Linka používá modernější soupravy série 81-71 (modifikace 81-70, 81-71.5M).^[23][24][25] Nové vlaky jsou typu 81-70 z Krjukovského závodu (Kremenčucký rajón), historicky první vyrobené na Ukrajině.^[26] Na prvních vagonech se začalo pracovat již v roce 2003. Od roku 2010 se do dep dodaly nové modernizované soupravy.^[27][28][29]

Linku obsluhuje jedno depo s názvem Charkivske, před rokem 2007 linka používala Oboloňské depo nacházející se na druhé lince, na svou vlastní linku se dostával přes manipulační spojku.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Сирецько-Печерська лінія na ukrajinské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Syrecko-Pečerska na Wikimedia Commons