Syrská opozice

Syrská arabská republika (syrská opozice)
الجمهوريّة العربيّة السّوريّة‎ (المعارضة السورية‎)
al-Džumhúríja al-arabíja as-súríja (Al-Muaradátu s-Súríja)
vlajka syrské opozice
vlajka
Geografie

Územní kontrola v listopadu 2024:      Syrská prozatímní vláda + turecká okupace      Syrská vláda spásy      Nová syrská armáda + americká okupace      Jižní fronta      Golanské výšiny (izraelská okupace)
Územní kontrola v listopadu 2024:

     Syrská prozatímní vláda + turecká okupace
     Syrská vláda spásy
     Nová syrská armáda + americká okupace
     Jižní fronta
     Golanské výšiny (izraelská okupace)
Hlavní městoAzáz (de facto, Syrská prozatímní vláda)
Idlib (de facto, Syrská vláda spásy)
Damašek (sídlo přechodné vlády)
Časové pásmo+2
Obyvatelstvo
Jazykarabština (úřední)
Státní útvar
Státní zřízeníprozatímní vláda
Prezident Syrské
národní koalice
Salem al-Meslet
Předseda Syrské
prozatímní vlády
Abdurrahman Mustafa
Měnasyrská libra (SYP)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1760 SYR SY
MPZSYR
Telefonní předvolba+963
Národní TLD.sy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Syrská opozice (arabsky المعارضة السورية‎, Al-Muaradátu s-Súríja) je zastřešující pojem pro politická hnutí, ozbrojené povstalecké organizace a další politické struktury, které se podílejí od roku 2011 na občanské válce v Sýrii, a jejichž primárním cílem bylo svržení režimu strany Baas. Od roku 2012 byla hlavním orgánem syrské opozice uznávaným mezinárodním společenstvím za zástupce syrského lidu[1] Národní koalice sil revoluce a syrské opozice a jí zřízená Syrská prozatímní vláda se sídlem v Azázu. Po Syrské všeobecné konferenci konané v září 2017 vznikla alternativní vláda pod názvem Syrská vláda spásy se sídlem v Idlibu. [2] Spolu tvoří a souvisejí s dalšími protirežimními syrskými skupinami, které pohromadě tvoří určitou územní kontrolu v Sýrii.[3] Po ofenzívě na přelomu listopadu a prosince 2024 syrská opozice svrhla režim Bašára Asada a vytvořila Syrskou přechodnou vládu.[4] Ta byla vytvořena primárně transformací Syrské vlády spásy,[5] nicméně byla podpořena i Syrskou prozatímní vládou.[6]

Struktura

Nejvýznamnějšími opozičními silami v Syrském konfliktu jsou:

Ozbrojená složkaPolitická složkaSídloZahraniční podpora
Syrská národní armádaSyrská prozatímní vládaIstanbul (2013 – 2017)

Azáz (od 2017)

TureckoTurecko Turecko (okupace severní Sýrie)
Tahrír al-Šám
(dříve Fronta an-Nusrá)
Syrská vláda spásy (2017 – 2024)

Syrská přechodná vláda (od 2024)

Idlib (2017 – 2024)

Damašek (od 2024)

Nová syrská armádaal-TanfUSAUSA USA (vojenská základna al-Tanf)

Ozbrojené síly

Vojenské síly syrské opozice byly definovány především Radou syrského revolučního velitelství. Zpočátku se jevila Svobodná syrská armáda jako největší vojenská síla opozice, ale s kolapsem mnoha jejích frakcí a přeběhem jejích bojovníků do nových silných islamistických skupin, bylo jisté, že pouze spolupráce s umírněnými islamisty by mohla vytvořit dostatečně silnou koalici na boj proti ostatním skupinám. Hodně z těchto organizací drží spojenectví s Džajš al-Fatah.

Struktura ozbrojených sil

Členské skupiny rady jsou: Svobodná syrská armáda:

  • Syrská revoluční fronta – jižní Sýrie
  • Shields of the Revolution Council – spojované s Muslimským bratrstvem Sýrie
  • 101. divize
  • Džabhat Haqq al-Muqatala
  • Helpers Brigades
  • Brigáda rytířů spravedlnosti
  • 13. divize – spolufinancována Saúdskou Arábii
  • Falcons al-Ghab

Islámská fronta:

  • Ahrar aš-Šám – sunnitský islám, bojují za nastolení práva šaría v Sýrii
  • Liwa al-Haqq – nyní spojená s Ahrar aš-Šám
  • Suqour al-Sham – nyní spojená s Ahrar aš-Šám
  • Džaiš al-Islam – největší frakce rebelů v sunnitské oblasti, bojují za nastolení práva šaría v Sýrii)
  • Al-Tawhid Brigade – sunnitský islám, podporovaná Katarem

další skupiny:

  • Armáda mudžahedínů
  • Ajnad al-Sham Islamic Union
  • Sham Legion
  • al-Jabha al-Suriyya lil-Tahrir
  • Authenticity and Development Front
  • Harakat Nour al-Din al-Zenki
  • Fastaqim Kama Umirt
  • Jabhat Ansar al-Islam

Územní vývoj

Odkazy

Reference

  1. Syrskou opoziční koalici uznala už stovka států. K vojenské pomoci se nikdo nezavázal. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2012-12-12 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. 
  2. The Syrian General Conference Faces the Interim Government in Idlib. Enab Baladi [online]. 2017-09-18 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. The Syrian National coalition [online]. Arab Center For Research & Policy Studies [cit. 2015-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. (English) 
  4. Novým premiérem Sýrie byl jmenován Muhammad Bašír. Měl by přechodně vládnout do března. CNN Prima NEWS [online]. 2024-12-10 [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. 
  5. 480 ضربة إسرائيلية في سوريا وأميركا تحمل المعارضة "مسؤولية الكيماوي". اندبندنت عربية [online]. 2024-12-10 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (arabsky) 
  6. Al-Bahra: Supporting Bashir’s Government and Coordinating with Military Operations Command in Damascus [online]. 2024-12-17 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Syrian revolution.svg
Flag of Syria (2024-present) and the Syria Revolution
Syrian opposition map 2024.svg
Autor: Ecrusized, Licence: CC0
Syrian opposition map 2024
Northwestern Syria offensive (2024).jpg
Autor: Ecrusized, Licence: CC0
Map of Northwestern Syria offensive (2024)
Syrian opposition map November 2024.svg
Autor: RowanJ LP, Licence: CC BY 4.0
Syrian opposition map in November 2024-present