Syrská opozice

Syrská arabská republika (syrská opozice)
الجمهوريّة العربيّة السّوريّة‎ (المعارضة السورية‎)
al-Džumhúríja al-arabíja as-súríja (Al-Muaradátu s-Súríja)
vlajka syrské opozice
vlajka
Geografie

Územní kontrola v listopadu 2024:      Syrská prozatímní vláda + turecká okupace      Syrská vláda spásy      Nová syrská armáda + americká okupace      Jižní fronta      Golanské výšiny (izraelská okupace)
Územní kontrola v listopadu 2024:

     Syrská prozatímní vláda + turecká okupace
     Syrská vláda spásy
     Nová syrská armáda + americká okupace
     Jižní fronta
     Golanské výšiny (izraelská okupace)
Hlavní městoAzáz (de facto, Syrská prozatímní vláda)
Idlib (de facto, Syrská vláda spásy)
Damašek (sídlo přechodné vlády)
Časové pásmo+2
Obyvatelstvo
Jazykarabština (úřední)
Státní útvar
Státní zřízeníprozatímní vláda
Prezident Syrské
národní koalice
Salem al-Meslet
Předseda Syrské
prozatímní vlády
Abdurrahman Mustafa
Měnasyrská libra (SYP)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1760 SYR SY
MPZSYR
Telefonní předvolba+963
Národní TLD.sy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Syrská opozice (arabsky المعارضة السورية‎, Al-Muaradátu s-Súríja) je zastřešující pojem pro politická hnutí, ozbrojené povstalecké organizace a další politické struktury, které se podílejí od roku 2011 na občanské válce v Sýrii, a jejichž primárním cílem bylo svržení režimu strany Baas. Od roku 2012 byla hlavním orgánem syrské opozice uznávaným mezinárodním společenstvím za zástupce syrského lidu[1] Národní koalice sil revoluce a syrské opozice a jí zřízená Syrská prozatímní vláda se sídlem v Azázu. Po Syrské všeobecné konferenci konané v září 2017 vznikla alternativní vláda pod názvem Syrská vláda spásy se sídlem v Idlibu. [2] Spolu tvoří a souvisejí s dalšími protirežimními syrskými skupinami, které pohromadě tvoří určitou územní kontrolu v Sýrii.[3] Po ofenzívě na přelomu listopadu a prosince 2024 syrská opozice svrhla režim Bašára Asada a vytvořila Syrskou přechodnou vládu.[4] Ta byla vytvořena primárně transformací Syrské vlády spásy,[5] nicméně byla podpořena i Syrskou prozatímní vládou.[6]

Struktura

Nejvýznamnějšími opozičními silami v Syrském konfliktu jsou:

Ozbrojená složkaPolitická složkaSídloZahraniční podpora
Syrská národní armádaSyrská prozatímní vládaIstanbul (2013 – 2017)

Azáz (od 2017)

TureckoTurecko Turecko (okupace severní Sýrie)
Tahrír al-Šám
(dříve Fronta an-Nusrá)
Syrská vláda spásy (2017 – 2024)

Syrská přechodná vláda (od 2024)

Idlib (2017 – 2024)

Damašek (od 2024)

Nová syrská armádaal-TanfUSAUSA USA (vojenská základna al-Tanf)

Ozbrojené síly

Vojenské síly syrské opozice byly definovány především Radou syrského revolučního velitelství. Zpočátku se jevila Svobodná syrská armáda jako největší vojenská síla opozice, ale s kolapsem mnoha jejích frakcí a přeběhem jejích bojovníků do nových silných islamistických skupin, bylo jisté, že pouze spolupráce s umírněnými islamisty by mohla vytvořit dostatečně silnou koalici na boj proti ostatním skupinám. Hodně z těchto organizací drží spojenectví s Džajš al-Fatah.

Struktura ozbrojených sil

Členské skupiny rady jsou: Svobodná syrská armáda:

  • Syrská revoluční fronta – jižní Sýrie
  • Shields of the Revolution Council – spojované s Muslimským bratrstvem Sýrie
  • 101. divize
  • Džabhat Haqq al-Muqatala
  • Helpers Brigades
  • Brigáda rytířů spravedlnosti
  • 13. divize – spolufinancována Saúdskou Arábii
  • Falcons al-Ghab

Islámská fronta:

  • Ahrar aš-Šám – sunnitský islám, bojují za nastolení práva šaría v Sýrii
  • Liwa al-Haqq – nyní spojená s Ahrar aš-Šám
  • Suqour al-Sham – nyní spojená s Ahrar aš-Šám
  • Džaiš al-Islam – největší frakce rebelů v sunnitské oblasti, bojují za nastolení práva šaría v Sýrii)
  • Al-Tawhid Brigade – sunnitský islám, podporovaná Katarem

další skupiny:

  • Armáda mudžahedínů
  • Ajnad al-Sham Islamic Union
  • Sham Legion
  • al-Jabha al-Suriyya lil-Tahrir
  • Authenticity and Development Front
  • Harakat Nour al-Din al-Zenki
  • Fastaqim Kama Umirt
  • Jabhat Ansar al-Islam

Územní vývoj

Odkazy

Reference

  1. Syrskou opoziční koalici uznala už stovka států. K vojenské pomoci se nikdo nezavázal. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2012-12-12 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. 
  2. The Syrian General Conference Faces the Interim Government in Idlib. Enab Baladi [online]. 2017-09-18 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. The Syrian National coalition [online]. Arab Center For Research & Policy Studies [cit. 2015-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. (English) 
  4. Novým premiérem Sýrie byl jmenován Muhammad Bašír. Měl by přechodně vládnout do března. CNN Prima NEWS [online]. 2024-12-10 [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. 
  5. 480 ضربة إسرائيلية في سوريا وأميركا تحمل المعارضة "مسؤولية الكيماوي". اندبندنت عربية [online]. 2024-12-10 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (arabsky) 
  6. Al-Bahra: Supporting Bashir’s Government and Coordinating with Military Operations Command in Damascus [online]. 2024-12-17 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Syrian revolution.svg
Flag of Syria. Originally flag of the Syria Revolution, de facto flag of Syria beginning December 2024, official beginning March 2025.
Syrian opposition map 2024.svg
Autor: Ecrusized, Licence: CC0
Syrian opposition map 2024
Northwestern Syria offensive (2024).jpg
Autor: Ecrusized, Licence: CC0
Map of Northwestern Syria offensive (2024)
Syrian opposition map November 2024.svg
Autor: RowanJ LP, Licence: CC BY 4.0
Syrian opposition map in November 2024-present