Syrská rada revolučního velení

Syrská rada revolučního velení

مجلس قيادة الثورة السورية (Majlis Qiyādat ath-Thawra as-Sūriyya)
Účast na syrské občanské válce
Logo SRRV
Oblasti v Sýrii pod kontrolou opozice v roce 2016:      Syrská armáda      Syrská opozice      SDF      Islámský stát
Základní info
Aktivní	Srpen 2015–současnost
Operační území	Sýrie Sýrie Hlavně severozápadní a jižní Sýrie (téměř celý guvernorát Idlib)
Velitel	Qais Abdullah Sheikh (Prezident SRRV) Gen. Hajj Ali (Vojenský vůdce) Mohammed Alloush (politický vůdce)
Spojenci	Turecko Saúdská Arábie Katar USA
Oponenti	Islámský stát Fronta an-Nusrá SDF Sýrie Sýrie Syrská arabská armáda Syrské arabské vzdušné síly Národní obranné jednotky Syrská sociálně nacionální strana Syrské jednotky odporu Brigády Baas Místní milice Írán Jednotky Quds Pozemní jednotky Irácké šíitské milice Kata´ib Hizballáh Harakat Hizballáh al-Nujaba Liwa Abu al-Fadhal al-Abbas Liwa Fatemiyoun Brigády Al-Badr Libanon Hizballáh Ruská federace Ruské letectvo

Syrská rada revolučního velení (Arabsky: مجلس قيادة الثورة السورية‎, Majlis Qiyādat ath-Thawra as-Sūriyya) je aliance 72 frakcí účastnících se v Syrské občanské válce, která byla sestavena 3. srpna 2014.

Rada je zaměřena na zvýšení koordinace mezi jednotlivými skupinami s tím, že by byla rozdělena na regionální fronty tak, jednotlivé regionální rady byly tvořeny zástupci odlišných skupin (podobně, jak byla uspořádána SSA). Dohoda byla schválena jak zástupci sekulárních skupin, tak islamisty. I přesto byly některé skupiny vyloučeny, jako například Fronta an-Nusrá a někteří její spojenci. Z počátku byla vyloučeno i seskupení Ahrar ash-Sham, které se ale i přesto k alianci později přidalo (4. října 2014). První oficiální setkání proběhlo 29. listopadu v tureckém městě Gaziantep. Syrští Kurdové členy nejsou.

Vnitřní rozpory

Od samého počátku aliance existovalo určité napětí mezi umírněnými povstalci a islamisty. 28. listopadu, kdy zrovna probíhala první schůze SRRV v Turecku zaútočila Fronta an-Nusrá na základny Brigád Ansar v guvernorátu Idlib a Fronty Haqq v guvernorátu Hama. Přestože byla Fronta an-Nusrá vyloučena, spousta jejich spojenců nejen, že do aliance vstoupila, ale získala i některá vedoucí postavení. Blízké vztahy mezi Nusrou a jinými islamistickými skupinami se potvrdily, když dvě vzdávající se uskupení, obě podporované USA byly donuceny odevzdat svoje zbraně skupině Ahrar ash-Sham, jako součást jejich kapitulace Frontě an-Nusrá.

Okamžitě poté následovalo první oficiální setkání SRRV. Plukovník Muhammad Hallak vyjádřil svoji nedůvěru e říjnu podepsanou dohodu, na které nová aliance stojí, tvrdíc, že dohoda zaručovala po svržení Asada islamistickou vládu. Cit. "Dohoda sama o sobě nezaručuje svobodné volby a většina skupin náležících nyní k SRRV neuznává původní demokratické hodnoty revoluce".

Začátkem prosince roku 2014 Hnutí Hazzm ukončilo svoje členství v SRRV jako výsledek neustálých střetů mezi umírněnými a islamistickými povstalci. Ve stejnou dobu jižní odnož skupiny Fronta revolucionářů (Jabhat Thowar Suriyya) prohlásila, že nejsou v žádném spojení s SRRV. Později byla hnutí Hazzm a Fronta revolucionářů v guvernorátu Idlib poražena Frontou an-Nusrá.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Syrian Revolutionary Command Council na anglické Wikipedii.