Systém APG IV

Systém APG IV je taxonomický systém krytosemenných rostlin. Byl publikován v roce 2016 jako aktualizace systému APG skupinou vědců zvanou Angiosperm Phylogeny Group[1]

Systém APG IV navazuje na předchozí verze systému, APG I z roku 1998, APG II z roku 2003 a APG III z roku 2009. Všechny tyto systémy jsou založeny na rozsáhlé spolupráci mnoha vědců z mnoha institucí po celém světě.

Hlavními skupinami systému jsou klady jakožto přirozené, holofyletické skupiny; klasické termíny jako "třída" nebo "podtřída" systém nepoužívá.

Nová mezinárodní fylogenetická studie z r. 2024[2] upřesnila vzájemné příbuzenské vztahy krytosemenných rostlin a poukázala na některé neshody nových výsledků s představami založenými do APG IV.[3]

Změny oproti APG III

Systém APG IV zahrnuje celkem 64 řádů a 416 čeledí. Na rozdíl od předchozích verzí není v tomto systému žádná čeleď ponechána nezařazená do řádu. Je zde uvedeno celkem 7 rodů jejichž zařazení je dosud nejasné.

Magnoliopsida

Jedinou změnou v této skupině rostlin je vřazení čeledi Hydnoraceae do Aristolochiaceae (podražcovité).

Jednoděložné

V rámci taxonomie jednoděložných došlo pouze k nevelkým změnám. Čeleď Xanthorrhoeaceae (žlutokapovité) byla přejmenována na Asphodelaceae (asfodelovité). Monotypický rod Maundia byl vyjmut z čeledi Juncaginaceae (bařičkovité) a přeřazen do samostatné čeledi Maundiaceae v rámci stejného řádu. Do čeledi Restionaceae (lanovcovité) byly vřazeny čeledi Anarthriaceae a Centrolepidaceae.[1]

Dvouděložné

V rámci dvouděložných rostlin došlo k ustavení několika nových čeledí a řádů, došlo ke zpřesnění taxonomické pozice některých dříve nezařazených čeledí či rodů a některé rody byly přeřazeny do jiných čeledí. Dříve nezařazená čeleď Sabiaceae byla zařazena do řádu Proteales (proteotvaré), parazitická čeleď Apodanthaceae do řádu Cucurbitales (tykvotvaré). Pro čeledi Icacinaceae a Oncothecaceae byl ustaven nový řád Icacinales. Čeleď Metteniusaceae byla zařazena do samostatného řádu Metteniusales a bylo do ní přidáno 10 rodů z čeledi Icacinaceae. Pro rod Petenaea byla ustavena nová monotypická čeleď Petenaeaceae v rámci řádu Huerteales, rod Pteleocarpa byl zařazen do Gelsemiaceae. Z dalších nových čeledí se objevují Mazaceae (3 rody z čel. Phrymaceae), Nyssaceae (5 rodů z Cornaceae), Peraceae (5 rodů z Euphorbiaceae). Z Phytolaccaceae je vyjmuta celá podčeleď Rivinoideae a přeřazena do nové čeledi Petiveriaceae a rovněž rod Microtea do samostatné čeledi Microteaceae. Z Molluginaceae je vyjmut rod Macarthuria a zařazen do samostatné čeledi Macarthuriaceae a také část druhů rodu Hypertelis, které jsou zařazeny do nového rodu Kewa v rámci čeledi Kewaceae. Z Capparaceae jsou vyjmuty rody Borthwickia, Forchhammeria, Stixis a Tirania a zařazeny do čel. Resedaceae. Rod Allantospermum byl přeřazen z čeledi Ixonanthaceae do Irvingiaceae, rod Pakaraimaea z Dipterocarpaceae do Cistaceae, Sanango z Loganiaceae do Gesneriaceae, Rehmannia ze Scrophulariaceae do Orobanchaceae. Dále došlo k přejmenování čeledi Melianthaceae na Francoaceae a byla do ní vřazena čeleď Vivianiaceae. Čeleď Haptanthaceae byla vřazena do Buxaceae.[1]

Přehled systému APG IV

Bazální skupiny

Magnoliids

Nezařazeno v rámci bazálních linií

Monocots

Commelinids

Pravděpodobně sesterská skupina k Eudicots

Superrosids

Rosids
Fabids
Malvids

Superasterids

Asterids
Lamiids
Campanulids

Taxony s nejistým zařazením

  • Atrichodendron
  • Coptocheile
  • Gumillea
  • Hirania
  • Keithia
  • Poilanedora
  • Rumphia[1]

Reference

  1. a b c d BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online. 
  2. ZUNTINI, Alexandre R.; CARRUTHERS, Tom; MAURIN, Olivier; BAILEY, Paul C.; LEEMPOEL, Kevin; BREWER, Grace E.; EPITAWALAGE, Niroshini. Phylogenomics and the rise of the angiosperms. Nature [online]. 2024-04-24 [cit. 2024-05-03]. Online před tiskem. Dostupné online. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-024-07324-0. PMID 38658746. (anglicky) 
  3. Zuntini et al. Extended Data Fig. 1: Tanglegram at ordinal level between this work (left) and the APG IV schematic tree (right)

Externí odkazy