Systém renin-angiotenzin-aldosteron

Systém renin-angiotenzin-aldosteron, též systém renin-angiotenzin nebo renin-angiotensinový systém, zkráceně RAA či RAS, je endokrinní, parakrinní a autokrinní osa, která zajišťuje homeostázu organismu regulací krevního tlaku, koncentrací solí a množství extracelulární tekutiny.

Osa je aktivovaná v případě, že receptory v ledvinách zjistí buď snížení krevního tlaku, nebo nízkou hladinu sodíku v krevní plasmě. V tom případě uvolní do krevního oběhu hormon renin. Další možností je přímá aktivace receptorů vegetativním nervstvem přes adrenergní receptor.

Renin v krevní plasmě odštěpí z α2-globulinu angiotenzinogenu, který je produkován v játrech, dekapeptid angiotenzin I, ten je angiotenzin konvertujícím enzymem, který se nachází především ve stěně cév v plicích, přeměněn na angiotenzin II.

Angiotenzin II je ústředním hormonem celého systému. Má silné vazokonstrikční účinky, především na arterioly, čímž zvedá krevní tlak a v kůře nadledvin stimuluje produkci aldosteronu, steroidního hormonu, který v nefronech ledvin spustí zvýšení zpětné resorbce sodíkových iontů a zvýšení sekrece iontů draslíku, přičemž zadržování sodíku je vždy spojeno i se zadržováním vody.

Aktivní systém renin-angiotenzin-aldosteron tedy vede ke smrštění cév a ke snížení vylučování sodíkových iontů a vody ledvinami, dále se objeví pocit žízně a zvýší se tonus sympatického vegetativního nervstva. To vše vede ke zvýšení krevního tlaku a zvýšení koncentrace sodíku, čímž zmizí prvotní podnět pro produkci reninu.

Kromě systémového působení vznikají i místní, tkáňové renin-angiotensinové systémy^[1] v jednotlivých orgánech, jako jsou ledviny,^[2] mozek^[3] či slinivka břišní^[4].

Odkazy

Reference

Literatura

• TROJAN, Stanislav, a kol. Lékařská fyziologie. 4. vyd. Praha: Grada, 2003. 771 s. ISBN 80-247-0512-5. 
• MURRAY, K. Harperova biochemie. Praha: H & H, 2002. 872 s. ISBN 80-7319-013-3. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Systém renin-angiotenzin-aldosteron na Wikimedia Commons