Sztum

Sztum
znak
Poloha
Souřadnice	53°55′19″ s. š., 19°2′9″ v. d.
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Pomořské
Okres	Sztum
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Sztum
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	4,59 km²
Počet obyvatel	9 475 (2023)
Hustota zalidnění	2 064,3 obyv./km²
Správa
Vznik	1416
Zakladatel	Michael Küchmeister von Sternberg
Oficiální web	sztum.pl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sztum (něm. Stuhm) je město v severním Polsku, v Pomořském vojvodství, sídlo okresu a centrum gminy Sztum. Historické jádro města zaujímá šíji mezi dvěma středně velkými jezery, Barlewickim a Zajezierskim, na silnici první třídy číslo 55, mezi Malborkem a Kwidzynem.

V samotném městě žilo v roce 2023 9175 obyvatel^[1], v celé gmině, která má, spolu s městem, 33 obcí, pak o něco více než 17300.

Historie

Sztum leží na území bývalé Země Aliem, která byla součástí pruské Pomezánie. Po porážce baltských Prusů vybudovali křižáci^[2] v letech 1326-1335 na místě pruského hradu hrad vlastní. Městská práva obdržel Sztum v roce 1416 od křižáckého velmistra Michaela Küchmeistera von Sternberg. Potvrzena byla roku 1553 polským králem Zikmundem II. Augustem. Město bylo obehnáno hradbami a mělo dvě brány v ose sever-jih, kudy vedla cesta z Malborku do Kwidzynu.

V roce 1466, po konečné porážce křižáků a uzavření druhého Toruňského míru, bylo město včleněno do zemí Koruny polské. Ve zdejším kostele se scházel zemský sejm (parlament) a na radnici probíhaly šlechtické soudy. Obyvatelstvo se zabývalo převážně zemědělstvím a vařením piva.

Během polsko-švédské války 1626-1629 byl Sztum obsazen Švédy. Po prohrané rozhodující bitvě této války u obceTrzciano se na zdejším hradě ukryl švédský král Gustav II Adolf. Mezi lety 1629 a 1635 byl Sztum pod správou braniborského kurfiřta Jiřího Viléma. V roce 1632 shořela většina domů a v letech 1655-1660, během tzv. švédské potopy, bylo město znovu okupováno.

Po druhém dělení Polska, v roce 1793, se stal Sztum součástí Pruského království, od roku 1870 byl součástí Německého císařství. Hospodářský rozvoj nastal na přelomu 19.-20. století, po zprovoznění železnice z Malborku do Toruně.

Při plebiscitu v roce 1920 se 60% obyvatel města přihlásilo k německé národnosti, ale okolí bylo většinově polské. Sztum se tak stal neoficiálním centrem polské menšiny v meziválečném německém Povislí. 26.1.1945 dobyla město Rudá armáda a 6.5.1945 bylo připojeno zpět k Polsku.

Pamětihodnosti

• Částečně zachovaný křižácký hrad s torzem osmiboké věže^[3].
• Farní kostel sv. Anny - dominanta starého města; postaven po třináctileté válce s křižáky (1454-1466) současnou podobu získal v letech 1900-1901
• Bývalý evangelický hřbitove ze 17. stol. na svahu k jezeru Barlewickimu
• Původně evangelický, neoklasicistní kostel z let 1816-1818 na náměstí, nyní muzeum
• Restaurovaná část městských hradeb s příkopem
• Vodárenská věž z roku 1911 u křižovatky ulic Kochanowskiego, Nowowiejskiego a Słowackiego

• Hřbitov s hřbitovní kaplí z přelomu XVII/XVIII. stol. v ulici Kochanowskiego
• Věznice z počátku 20. stol.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sztum na polské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sztum na Wikimedia Commons

• Oficiální stránky města
• Informační portál