Szymon Walków

Szymon Walków
Szymon Walków v Bordeaux (2022)
Stát	Polsko Polsko
Datum narození	22. září 1995 (27 let)[1]
Místo narození	Vratislav, Polsko[1]
Výška	178 cm[1]
Hmotnost	75 kg[1]
Profesionál od	2013[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	264 917 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	0–0
Tituly	0 ATP, 1 ITF
Nejvyšší umístění	818. místo (3. prosince 2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů	11–15
Tituly	0 ATP, 11 challengerů, 12 ITF
Nejvyšší umístění	86. místo (13. června 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open	1. kolo (2021, 2022)
Wimbledon	2. kolo (2022)
US Open	2. kolo (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230817a17. srpna 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Szymon Walków (* 22. září 1995 Vratislav) je polský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jeden titul ve dvouhře a dvacet tři trofejí ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2018 na 818. místě a ve čtyřhře v červnu 203 na 86. místě. Trénuje ho Marcel Du Coudray.^[1]

V polském daviscupovém týmu debutoval v roce 2020 kališskou baráží 2. světové skupiny proti Hongkongu, v níž s Janem Zielińskim vyhráli čtyřhru. Poláci zvítězili 4:0 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.^[3]

Narodil se do tenisově založené rodiny. Otec Jan Walków spojil tenisové aktivity s centrem v Lubawce. Starší bratr Michał Walków hrál také tenis, než se začal věnovat trenérství.^[4]

Tenisová kariéra

Na okruhu ATP Tour debutoval vídeňskou čtyřhrou Erste Bank Open 2020, do níž postoupil s krajanem Karolem Drzewieckim z kvalifikace. V úvodu podlehli nejvýše nasazeným Matemu Pavićovi a Brunovi Soaresovi. Již na třetím odehraném turnaji organizovaném ATP se probojoval do finále, když s polským spoluhráčem Janem Zielińskim prošli do souboje o deblový titul na antukovém Swiss Open Gstaad 2021. V utkání však nestačili na Švýcary Marka-Andreu Hüslera a Dominica Strickera startující na divokou kartu. Na příjmu získali jen jedinou z 35 výměn.^[5]

Na grandslamu debutoval v deblu French Open 2021 po boku krajana Huberta Hurkacze.^[6] V úvodním kole získali jen dva gamy na španělsko-argentinské turnajové čtyřky Marcela Granollerse s Horaciem Zeballosem. První grandslamový zápas vyhrál ve čtyřhře US Open 2021, kde s Hurkaczem vyřadili favorizované, páté nasazené Kolumbijce Juana Sebastiána Cabala s Robertem Farahem. Poté však nenašli recept na Australany Matthewa Ebdena a Maxe Purcella.^[7][8]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	červenec 2021	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Jan Zieliński	Marc-Andrea Hüsler Dominic Stricker	1–6, 6–7(7–9)

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Dvouhra (1 titul)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	srpen 2018	Koszalin, Polsko	antuka	Maciej Rajski	4–6, 7–5, 6–1

Čtyřhra (23 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	červen 2016	Koszalin, Polsko	antuka	Kamil Gajewski	Adam Majchrowicz Grzegorz Panfil	6–2, 6–1
2.	říjen 2016	Šarm aš-Šajch, Egypt	tvrdý	Kamil Gajewski	Antonio Massara Andrea Vavassori	7–6(8–6), 6–3
3.	září 2017	Koszalin, Polsko	antuka	Iván Endara	Michal Dembek Marcin Gawron	6–3, 2–6, [10–7]
4.	listopad 2017	Milovice, Česko	tvrdý	Marek Gengel	Michal Konečný Filip Duda	6–3, 6–7(4–7), [10–5]
5.	listopad 2017	Říčany, Česko	tvrdý	Karol Drzewiecki	Matěj Vocel Michael Vrbenský	3–6, 6–3, [10–8]
6.	duben 2018	Santa Margherita Di Pula, Itálie	antuka	Sekou Bangoura	Vasile Antonescu Patrick Grigoriu	6–4, 6–4
7.	květen 2018	Ustroň, Polsko	antuka	Sekou Bangoura	Vít Kopřiva David Poljak	0–6, 6–1, [10–4]
8.	červen 2018	Poznaň, Polsko	antuka	Mateusz Kowalczyk	Attila Balázs Andrea Vavassori	7–5, 6–7(8–10), [10–8]
9.	srpen 2018	Sopoty, Polsko	antuka	Mateusz Kowalczyk	Ruben Gonzales Nathaniel Lammons	7–6(8–6), 6–3
10.	srpen 2018	Poznaň, Polsko	antuka	Tomasz Bednarek	Mateusz Kowalczyk Karol Drzewiecki	6–4, 6–3
11.	listopad 2018	Milovice, Česko	tvrdý	Karol Drzewiecki	Dominik Langmajer Daniel Lustig	5–7, 7–6(9–7), [15–13]
12.	listopad 2018	Andria, Itálie	tvrdý	Karol Drzewiecki	Marc-Andrea Hüsler David Pel	7–6(12–10), 2–6, [11–9]
13.	leden 2019	Nussloch, Německo	koberec	Karol Drzewiecki	Marek Gengel Danylo Kaleničenko	7–5, 6–3
14.	únor 2020	Glasgow, pojené království	tvrdý	Jan Zieliński	Evan Hoyt Simon Freund	6–1, 6–1
15.	březen 2020	Sunderland, Spojené království	tvrdý	Jan Zieliński	Jesper De Jong Bart Stevens	6–4, 6–4
16.	říjen 2020	Biella, Itálie	antuka	Harri Heliövaara	Lloyd Glasspool Alex Lawson	7–5, 6–3
17.	říjen 2020	Barcelona, Španělsko	antuka	Tristan-Samuel Weissborn	Harri Heliövaara Alex Lawson	6–1, 4–6, [10–8]
18.	duben 2021	Split, Chorvatsko	antuka	Jan Zieliński	Grégoire Barrère Albano Olivetti	6–2, 7–5
19.	červenec 2021	Braunschweig, Německo	antuka	Jan Zieliński	Ivan Sabanov Matej Sabanov	6–4, 4–6, [10–4]
20.	srpen 2021	Meerbusch, Německo	antuka	Jan Zieliński	Dustin Brown Robin Haase	6–3, 6–1
21.	duben 2022	Praha, Česko	antuka	Francisco Cabral	Tristan Lamasine Lucas Pouille	6–2, 7–6(14–12)
22.	květen 2022	Poznaň, Polsko	antuka	Hunter Reese	Marek Gengel Adam Pavlásek	1–6, 6–3, [10–6]
23.	srpen 2022	Meerbusch, Německo	antuka	David Pel	Neil Oberleitner Philipp Oswald	7–5, 6–1

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Szymon Walków na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Szymon Walków na Wikimedia Commons
• Szymon Walków na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Szymon Walków na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Szymon Walków na stránkách Davis Cupu (anglicky)