Třeboňská pánev

Třeboňská pánev
Nejvyšší bod583 m n. m. (Baba)
Rozloha1360 km²
Nadřazená jednotkaJihočeské pánve
Sousední
jednotky		Novohradské podhůří, Českobudějovická pánev, Táborská pahorkatina, Křemešnická vrchovina, Javořická vrchovina
Podřazené
jednotky		Lišovský práh, Lomnická pánev, Kardašořečická pahorkatina
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Třeboňská pánev na mapě Česka
Třeboňská pánev na mapě Česka
PovodíVltava, Lužnice
Souřadnice49° s. š., 14°45′ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIIB-2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třeboňská pánev je geomorfologický celek v jižních Čechách, který je součástí Jihočeských pánví. Nachází se převážně v povodí Lužnice. Má rozlohu 1360 km², střední výšku 457 m a jejím nejvyšším bodem je Baba 583 m, která se však nachází v Lišovském prahu tvořícím předěl mezi Třeboňskou a Českobudějovickou pánví. Její geologické podloží tvoří senonské a neogénní sedimenty, moldanubické horniny a permské sedimenty.[1] Člení se na geomorfologické podcelky Lišovský práh, Lomnická pánev a Kardašořečická pahorkatina.[2] Centrální část Třeboňské pánve je zahrnuta do CHKO Třeboňsko. Ohraničení Třeboňské pánve vede mezi městy České Velenice, Nové Hrady, Trhové Sviny, Borovany, České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Soběslav, Kardašova Řečice, Stráž nad Nežárkou. Uprostřed pánve se nachází město Třeboň.

Geologický vývoj

Třeboňská pánev vznikla společně s pánví Českobudějovickou při procesech saxonské zlomové tektoniky během křídy (přibližně před 88 miliony let) jako reakce na horotvorné procesy alpinského vrásnění. Pánve byly vyplněny jezery, které byly odvodňovány k jihovýchodu do oblasti nazvané Paratethys (pásmo pánví od západního předpolí Alp až do kaspické oblasti). Toto odvodňování bylo přerušeno až v pliocénu (přibližně před 4 miliony let), kdy došlo k oživení výzdvihů v oblasti Šumavy a Novohradských hor. Celá oblast pánví začala být odvodňována severním směrem a říční síť tak postupně nabývala dnešního rázu.[3]

Reference

  1. ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Geomorfologie Českých zemí. Praha: ČSAV, 1965. 335 s. 
  2. ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  3. ↑ CHLUPÁČ, Ivo, a kolektiv. Geologická minulost České republiky. Praha: Academia, 2002. 437 s. ISBN 80-200-0914-0. Kapitola Terciérní uloženiny v Českém masivu, s. 323. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“