Tábor, Soběslav, Pelhřimov, Kamenice nad Lipou (volební obvod Českého zemského sněmu)

Volební obvod
Tábor, Soběslav, Pelhřimov, Kamenice nad Lipou
StátČeské královstvíČeské království České království
Zákonodárný sborČeský zemský sněm
Typ obvoduměstská kurie
Vytvořen1861
Zrušen1918
PoslanciJosef Hamerník
Václav Křížek
Miroslav Tyrš
Moric Schöne
Emanuel Zeis
Josef Brdlík
Alois Kotrbelec

Tábor, Soběslav, Pelhřimov, Kamenice nad Lipou byl volební okres pro volby do Českého zemského sněmu. V rámci kuriového volebního systému se jednalo o skupinu měst a průmyslových míst, volili v ní tedy voliči z měst Tábor, Soběslav, Pelhřimov a Kamenice nad Lipou. Volební okres byl zřízen s ustavením voleného sněmu v roce 1861 a definitivně zanikl se vznikem Československa roku 1918.

Charakteristika okresu

Vývoj počtu oprávněných voličů ve volebním okresu
Rok1872188319011908
Počet voličů4271 1891 9012 549

Volební právo bylo po celou dobu existence okresu omezené podle daňového cenzu, volit mohli pouze občané daných měst platící alespoň 5 zlatých přímých daní.[1] Volební řád nespecifikoval pohlaví oprávněných voličů, v praxi však úřady k volbám připouštěly pouze muže.[2] Pro příklad omezeného volebního práva je možno uvést situaci ze zemských voleb 1883, kdy bylo v Táboře 565 oprávněných voličů, ačkoli v té době (1880) ve městě žilo přes 11 tisíc obyvatel.[3]

Z politického hlediska měli ve městě silné postavení staročeši, a to až do zemských voleb roku 1895, kdy je v pozici dominantní strany (stejně jako ve zbytku království) vystřídali mladočeši. Vzhledem k nepatrnému procentu německé populace ve volbách neprobíhaly národnostní souboje, etnicky německý kandidát se o mandát v historii okresu ani jednou neucházel. Staročeští, resp. mladočeští kandidáti navíc většinou neměli relevantního soupeře a získávali velkou většinu hlasů (často přes 90 %). S nejmenším náskokem 26,8 % vyhrál roku 1889 Emanuel Zeis.

Poslanci

PoslanecStranaVolby
Josef Hamerníkstaročeši1861
Václav Křížekstaročeši1867 leden
1867 březen
Miroslav Tyršstaročeši1869 dopl.
1872
Moric Schönestaročeši1874 dopl.
1878
1883
Emanuel Zeisstaročeši1884 dopl.
1889
Josef Brdlíkmladočeši1895
Alois Kotrbelecmladočeši1901
1908

Volby

Volby 1908[4]

Ve volbách 1908 se proti dosavadními poslanci Aloisi Kotrbelcovi postavil advokát Otakar Hübschmann, zastupující Českou stranu národně sociální, a úředník František Hnátek za sociální demokracii. Ač Kotrbelec mandát jasně obhájil, obdržel o 38% hlasů méně než v minulých volbách. V Táboře, Soběslavi a Pelhřimově vyhrál Kotrbelec, v Kamenici nad Lipou advokát Hübschmann.

Zemské volby 1908
KandidátStranaHlasy%±%
Alois KotrbelecMladočeši1 12658,7-37,4
Otakar HübschmannNárodní sociálové60531,5
František HnátekSociální demokraté1698,8+6,1
roztříštěné hlasy191,0
neplatné a prázdné hlasy402,0
Celkem/účast1 95976,9+39,7
Mladočeši obhájili±

Volby 1901[5]

Ve volbách 1901 vystřídal Josefa Brdlíka na postu poslance táborský starosta a advokát Alois Kotrbelec. Oba dva členové mladočeské strany. Kotrbelec získal obrovskou většinu 97% hlasů. Proti němu kandidoval pražský administrátor František Toužil za sociální demokracii.

Zemské volby 1901
KandidátStranaHlasy%±%
Alois KotrbelecMladočeši67296,1-2,3
František ToužilSociální demokraté192,7
roztříštěné hlasy81,1
neplatné a prázdné hlasy81,1
Celkem/účast70737,2+4,1
Mladočeši obhájili±

Volby 1895[6]

V zemských volbách 1895 byl zvolen poslancem Josef Brdlík za mladočeskou stranu. Brdlík byl továrníkem z Žirovnice a starostou okresního zastupitelstva v Počátkách. Táborský volební obvod tak přešel od staročechů k mladočechům. Poslanec zvolený v minulé volbě, staročech Emanuel Zeis, na mandát již dříve rezignoval a v této volbě už nekandidoval.

Zemské volby 1895
KandidátStranaHlasy%±%
Josef BrdlíkMladočeši66098,4+61,8
roztříštěné hlasy111,6
neplatné a prázdné hlasy395,5
Celkem71033,1
Mladočeši získali od staročechů±

Volby 1889[6]

Volby v roce 1889 jasně vyhrál táborský starosta Emanuel Zeis, který porazil mladočeského kandidáta profesora Čihaře. Národní listy i táborský list mladočechů Tábor se zmiňují o „nepěkné agitaci“ ze strany staročechů.[7]

Zemské volby 1889
KandidátStranaHlasy%±%
Emanuel ZeisStaročeši83163,4-31,1
Bartoloměj ČihařMladočeši48036,6
neplatné a prázdné hlasy90,7
Celkem1 320
Staročeši obhájili±

Doplňovací volby 1884[8]

Po úmrtí poslance Morice Schöneho se 23. srpna 1884 konala doplňovací volba. Zvítězil v ní Emanuel Zeis za staročeskou stranu, proti němu kandidovali profesor Hynek Jaroslav Mejsnar a ředitel Václav Petrů.

Doplňovací zemské volby 1884
KandidátStranaHlasy%±%
Emanuel ZeisStaročeši51593,5+0,2
Hynek Mejsnarnezávislý285,1-1,3
Václav Petrůnezávislý61,1+0,7
Karel Friednezávislý10,2
Karel Preiningernezávislý10,2
neplatné a prázdné hlasy40,7
Celkem/účast55549,1-10,1
Staročeši obhájili±

Volby 1883[3]

V zemských volbách 1883 mandát obhájil táborský starosta Moric Schöne za staročeskou stranu. Získal velkou většinu; proti němu se postavili místní gymnaziální profesor Hynek Jaroslav Mejsnar a ředitel pelhřimovského gymnázia Václav Petrů.

Zemské volby 1883
KandidátStranaHlasy%±%
Moric SchöneStaročeši64493,3+15,7
Hynek Mejsnarnezávislý446,4
Václav Petrůnezávislý30,4
neplatné a prázdné hlasy131,9
Celkem/účast70459,2
Staročeši obhájili±

Volby 1878[9]

V zemských volbách roku 1878 byl zvolen staročeský kandidát, starosta Tábora Moric Schöne. Proti němu kandidoval c. a k. zemský rada doktor Pokorný.[10]

Zemské volby 1878
KandidátStranaHlasy%±%
Moric SchöneStaročeši49277,6-4,8
Bedřich Pokornýnezávislý14222,4+4,8
neplatné a prázdné hlasy152,4
Celkem649
Staročeši obhájili±

Doplňovací volby 1874[11]

V doplňovacích zemských volbách roku 1874 byl zvolen staročech, starosta Tábora Moric Schöne. Proti němu kandidoval zemský rada doktor Pokorný.

Doplňovací zemské volby 1874
KandidátStranaHlasy%±%
Moric SchöneStaročeši42082,4-4,4
Bedřich Pokornýnezávislý7715,1+6,1
roztříštěné hlasy132,5
Celkem510
Staročeši obhájili±

Volby 1872[12]

Zemské volby 1872 vyhrál v táborském volebním okresu Miroslav Tyrš z Prahy, zakladatel tělovýchovného spolku Sokol. Jasně porazil své protivníky hlavního c. a k. zemského radu doktora Pokorného a c. a k. zemského radu Smrčku.

Zemské volby 1872
KandidátStranaHlasy%±%
Miroslav TyršStaročeši26986,8+3,9
Bedřich Pokornýnezávislý289,0+7,2
Smrčkanezávislý134,2
Celkem/účast31072,6
Staročeši obhájili±

Doplňovací volby 1869[13]

Poté, co byli čeští poslanci zbaveni mandátu kvůli abscentionistické politice, byly na jejich místa vyhlášeny doplňovací volby, které v městské kurii včetně Tábora proběhly 24. září 1869. Dosavadní poslanec Václav Křížek již nekandidoval, staročeská strana v táborském volebním okresu postavila Miroslava Tyrše z Prahy. S přehledem vyhrál nad vládním kandidátem doktorem Augustem Lavantem i nad c. a k. zemským radou doktorem Pokorným.

Doplňovací zemské volby 1869
KandidátStranaHlasy%±%
Miroslav TyršStaročeši41782,9-17,1
August Lavantenezávislý7715,3
Bedřich Pokornýnezávislý91,8
Celkem/účast503
Staročeši obhájili±

Volby 1867 (březen)[14]

V zemských volbách v březnu 1867 obhájil post poslance jako jediný kandidát ředitel táborské reálky Václav Křížek za Národní stranu.

Zemské volby v březnu 1867
KandidátStranaHlasy%±%
Václav KřížekStaročeši364100,0±0,0
Celkem/účast364
Staročeši obhájili±

Volby 1867 (leden)[15]

V zemských volbách v lednu 1867 byl jednomyslně zvolen poslancem ředitel táborské reálky staročech Václav Křížek.

Zemské volby v lednu 1867
KandidátStranaHlasy%±%
Václav KřížekStaročeši100,0+25,2
Celkem/účast
Staročeši obhájili±

Volby 1861[16]

V prvních zemských volbách roku 1861 byl zvolen poslancem bývalý člen Říšského sněmu Josef Hamerník, člen Národní strany.

Zemské volby 1861
KandidátStranaHlasy%±%
Josef HamerníkStaročeši30274,8
jiní kandidáti10225,5
Celkem/účast404
Staročeši získali (nový obvod)±

Reference

  1. ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. S. 8. 
  2. ↑ VELEK, Luboš. Český zemský sněm v letech 1848 -1913. Praha: Senát Parlamentu České republiky, 2004. Dostupné online. Kapitola Volební řády a zájmové zastoupení na českém sněmu. 
  3. ↑ a b Výsledek voleb. Tábor. Červenec 1883, roč. 20., čís. 27, s. 3. Dostupné online.  Archivováno 31. 3. 2021 na Wayback Machine.
  4. ↑ Výsledek voleb. Národní listy. Únor 1908, roč. 48., čís. 58, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ Výsledek voleb. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41., čís. 281, s. 2. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Výsledek voleb. Národní listy. Listopad 1895, roč. 35., čís. 324, s. 2. Dostupné online. 
  7. ↑ Zprávy domácí a z venkova. Tábor. Červenec 1889, roč. 26., čís. 28, s. 2. Dostupné online.  Archivováno 31. 3. 2021 na Wayback Machine.
  8. ↑ Výsledek volby do sněmu zemského ve skupině měst Tábor-Pelhřimov. S. 4. Tábor [online]. Národní strana svobodomyslná, 30. 8. 1884. Roč. 21, čís. 35, s. 4. 
  9. ↑ Výsledek voleb ve městech a průmyslových místech. Národní listy. Září 1878, roč. 18., čís. 231, s. 2. Dostupné online. 
  10. ↑ Zprávy domácí a z venkova. Tábor. Září 1878, roč. 15., čís. 38, s. 5. Dostupné online.  Archivováno 31. 3. 2021 na Wayback Machine.
  11. ↑ Výsledek voleb ve městech. Národní listy. Červenec 1874, roč. 14., čís. 184, s. 1. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby měst a průmyslových míst do sněmu království českého. Národní listy. Duben 1872, roč. 12., čís. 169, s. 1. Dostupné online. 
  13. ↑ Zvláštní telegramy Národních listů. Národní listy. Září 1869, roč. 9., čís. 265, s. 1. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby měst a průmyslových míst do sněmu království českého. Národní listy. Březen 1867, roč. 7., čís. 82, s. 1. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do sněmu v skupení měst a průmyslových míst. Národní listy. Leden 1867, roč. 7., čís. 31, s. 1. Dostupné online. 
  16. ↑ Telegramy Národních listů. Národní listy. Březen 1861, roč. 1., čís. 80, s. 1. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce