Tádžická autonomní sovětská socialistická republika

Tádžická autonomní sovětská socialistická republika Çumhūrijati Sūsiolistiji Şūraviji Muxtori Toçikston Ҷумҳурияти Сӯсиолистии Шӯравии Мухтори Тоҷикистон ←  1924–1929  → vlajka znak
Motto: Proletarhoi hamai çahon, yak şaved! Пролетарҳои ҳамаи ҷаҳон, як шавед! (Proletáři všech zemí, spojte se!)
geografie
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:	Tádžikové, Uzbekeci, Kyrgyzové
státní útvar
státní zřízení:	autonomní sovětská socialistická republika Uzbecké sovětské socialistické republiky
mateřská země:	Sovětský svaz Sovětský svaz
státní útvary a území
předcházející: Turkestánská ASSR následující: Tádžická SSR

Tádžická autonomní sovětská socialistická republika (zkráceně: Tádžická ASSR; tádžicky: Çumhūrijati Sūsiolistiji Şūraviji Muxtori Toçikston/Ҷумҳурияти Сӯсиолистии Шӯравии Мухтори Тоҷикистон, rusky: Таджикская Автономная Социалистическая Советская Республика) byla autonomní republikou v rámci Uzbecké sovětské socialistické republiky v Sovětském svazu. Republika se nacházela ve Střední Asii na území dnešního Tádžikistánu a východního Uzbekistánu. Hlavním městem bylo Dušanbe.

Historie

V červnu 1924 bylo v Moskvě rozhodnoto o nutnosti nového uspořádání sovětské Střední Asie. Vláda tehdejší Turkestánské ASSR se v září téhož roku usnesla na rozdělení republiky na Uzbeckou SSR, Turkmenskou SSR a Tádžickou autonomní oblast. O měsíc později bylo Tádžikům uznáno právo na autonomní sovětskou socialistickou republiku, a ne pouze na autonomní oblast. Tádžická ASSR oficiálně vznikla 14. října 1924. 16. října 1929 byla z Uzbecké SSR vyjmuta a povýšena na svazovou republiku Sovětského svazu, čímž vznikla Tádžická SSR.

Obyvatelstvo

Roku 1926 žilo na území Tádžické ASSR 827 100 obyvatel, z toho 75% tádžické, 21% uzbecké a 1,5% kyrgyzské národnosti.