Tádžická sovětská socialistická republika

Tádžická sovětská socialistická republika Республикаи Советии Социалистии Тоҷикистон ←  1929–1991  → vlajka znak
Hymna: Surudi Milli
Motto: Пролетарҳои ҳамаи мамлакатҳо, як шавед! (Proletáři všech zemí, spojte se!)
geografie
hlavní město:	Dušanbe
obyvatelstvo
národnostní složení:	Tádžikové, Uzbeci, Rusové, Kyrgyzové
jazyky:	Tádžičtina, Ruština (úřední)
státní útvar
státní zřízení:	svazová republika
mateřská země:	Sovětský svaz Sovětský svaz
měna:	Sovětský rubl
státní útvary a území
předcházející: Tádžická ASSR následující: Tádžikistán

Tádžická sovětská socialistická republika, tádžicky Республикаи Советии Социалистии Тоҷикистон – Respublikai Sovetii Socialistii Tojikiston – rusky Таджикская Советская Социалистическая Республика – Tadžikskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika, byla svazovou republikou SSSR ve střední Asii. Měla rozlohu 143 100 km². V r. 1985 měla 4,5 mil. obyvatel, z toho 58,8 % Tádžikové a 22,9 % Uzbekové, dále Rusové a Kyrgyzové. Hlavní město bylo Dušanbe.

Tádžická SSR hraničila na severu s Kyrgyzskou SSR, na západě s Uzbeckou SSR, na východě s ČLR a na jihu s Afghánistánem.

Tádžická SSR, původně od roku 1924 sovětská autonomní oblast, byla ustavena sovětskou svazovou republikou v roce 1929. Nezávislost získal Tádžikistán po rozpadu SSSR v roce 1991.

Ekonomika

Tádžická SSR byla charakterizována jako země, která se během socialistické výstavby stala průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl těžební (neželezné kovy, rtuť, ropa, zemní plyn, uhlí), energetický (hydroelektrárny), chemický, průmyslových hnojiv, textilní, papíru a celulózy, strojírenský, potravinářský, vinařský, stavebních hmot. V zemědělství důležité zavodňování, obděláno 6 % ploch. Pěstování bavlníku, obilnin, rýže, olejnin, tabáku, vinné révy, ovoce a zeleniny. Chov ovcí a koz (3,15 mil. ks v r. 1985), skotu (1,3 mil. ks v r. 1985), prasat, drůbeže a koní. Chov bource morušového.

Stručný historický přehled

• 6.–4. st. př. n. l. součást achaimenovské říše
• 329–327 př. n. l. dobyto Alexandrem Makedonským
• 3.–2. st. př. n. l. součást Baktrie
• 1. st. př. n. l. – 4. st. n. l. součást říše Kušánů
• pol. 8. st. dobyto Araby, islamizace
• 9.–13. st. postupně součást říše Samánovců, karachánovského státu a Chorezmu
• 13. st. vpád Mongolů
• 14.–15. st. součást tímúrovské říše
• 16.–19. st. součást bucharského chanátu
• 1868 sever připojen k Rusku, Buchara ruským vazalem
• listopad 1917–únor 1918 ustavení sovětské moci
• 1918–1923 zápas sovětské moci s odpůrci
• od 1918 součást Turkestánské ASSR
• 1920–1924 Bucharská lidová sovětská republika
• 1921–1922 zemědělská a vodní reforma
• 27. 10. 1924 Tádžická ASSR v rámci Uzbecké SSR
• 1925–1927 zemědělská a vodní reforma
• 16. 10. 1929 Tádžická SSR
• 5. 12. 1929 svazovou republikou SSSR
• 24. 8. 1990 vyhlášena státní suverenita
• 9. 9. 1991 vyhlášení nezávislosti
• 25. 12. 1991 úplná nezávislost – rozpad SSSR

Přehled představitelů

Pro období 1918–1925 viz Uzbecká sovětská socialistická republika.

16. 12. 1926–28. 12. 1933 – Nusratulla Maksum Lutfullayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT

28. 12. 1933–prosinec 1936 – Shirinsho Shotemor – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT

prosinec 1936–září 1937 – Abdullo Rakhimbayevich Rakhimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT

září 1937–13. 7. 1938 – Munavar Shagadayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT

13. 7. 1938–15. 7. 1938 – N. Ashurov – předseda Nejvyššího sovětu; KPT

15. 7. 1938–29. 7. 1950 – Munavar Shagadayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

29. 7. 1950–24. 5. 1956 – Nazarsho Dodkhudoyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

24. 5. 1956–28. 3. 1963 – Mirzo Rakhmatov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

28. 3. 1963–leden 1984 – Makhmadullo Kholovich Kholov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

leden 1984–17. 2. 1984 – Nizoramo Zaripovová a Vladimir Yakovlevich Oplanchuk – úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

17. 2. 1984–12. 4. 1990 – Gaibnasar Pallayevich Pallayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

12. 4. 1990–30. 11. 1990 – Kakhar Makhkamovich Makhkamov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

30. 11. 1990–31. 8. 1991 – Kakhar Makhkamovich Makhkamov – prezident; KPT

31. 8. 1991–23. 9. 1991 – Kadreddin Aslonovich Aslonov – úřadující prezident; KPT

23. 9. 1991–6. 10. 1991 – Rakhmon Nabiyevich Nabiyev – prezident; bezp.

6. 10. 1991–2. 12. 1991 – Akbarsho Iskandarovich Iskandarov – úřadující prezident; bezp.

2. 12. 1991–25. 12. 1991 (–7.9.1992) – Rakhmon Nabiyevich Nabiyev – prezident; KPT

Administrativní členění

Tádžická SSR se členila na 1 autonomní oblast, 3 oblasti a 45 rajonů.

Autonomní oblast

Oblasti

Odkazy

Související články

• Rozpad Sovětského svazu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tádžická sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons