Tárik Azíz
| Tárik Azíz | |
|---|---|
 | |
| místopředseda vlády | |
| Ve funkci: 1979 – 2003 | |
| Ministr zahraničních věcí | |
| Ve funkci: 1983 – 1991 | |
| Předchůdce | Sa'dun Hammádí |
| Nástupce | Ahmad Husayn Khudayir as-Samarrai |
| Člen Revoluční velitelské rady | |
| Ve funkci: 16. červenec 1979 – 9. duben 2003 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Baas (do r. 1966) Irácká strana Baas (od r. 1966) |
| Narození | 28. duben 1936 Tel Keppe |
| Úmrtí | 5. červen 2015 (79 let) Násiríja |
| Místo pohřbení | Madaba Governorate |
| Občanství | irácké |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tárik Azíz (arabsky طارق عزيز), původním jménem Míkaél Júhannán (syrsky ܡܝܟܐܝܠ ܝܘܚܢܢ; 28. dubna 1936 Til Kaíf – 5. června 2015 Násiríja), byl irácký premiér v letech 1979–2003 a ministr zahraničí v letech 1983–1991. Patřil k blízkým spolupracovníkům Saddáma Husajna a vzhledem k jeho častým výjezdům do zahraničí a kontaktům s cizími státníky i mezinárodními organizacemi se při pohledu zvenčí jevil jako jeden ze „symbolů režimu“, jak jej nazývala západní média. Byl jediným křesťanem v tehdejším iráckém vedení.
Život
Azíz pocházel z rolnické křesťanské rodiny, žijící nedaleko Mosulu na severu země.[1] Byl asyrského původu. Dostal při křtu typické chaldejské jméno Michael Jan, později si jej však změnil na arabsko-muslimské Tárik Azíz, což v překladu znamená „Slavná minulost“.[2] Na Bagdádské univerzitě vystudoval angličtinu a anglickou literaturu. Během studií se stal členem tehdy ilegální politické strany Baas (Strany arabské obrody). Po získání doktorátu v roce 1958 se stal redaktorem stranického listu Al-Džumhúríja.[3]
V roce 1980 přežil pokus o atentát, spachaný šíitskou odbojovou skupinou krytou Íránem. Vlastního syna pojmenoval Azíz na počest svého oblíbeného vůdce Saddám.[1] Po invazi USA do Iráku se Azíz, jeden z 55 nejhledanějších osob, 24. dubna 2003 Američanům vzdal.[4]
V roce 2009 byl odsouzen k několikaletému vězení.[5] Záhy však byl obviněn z dalších zločinů, zejména z podílu na vládní politice přesídlování Kurdů a potlačování šíitských islámských stran, ačkoliv konkrétní důkazy o jeho odpovědnosti nebyly nikdy soudy uvedeny. 26. října 2010 byl odsouzen k trestu smrti, což vyvolalo protesty iráckých biskupů, Vatikánu, OSN, Evropské unie, Amnesty International i několika zahraničních vlád.[6] Důvody protestů byly dva: jednak obecný odpor tzv. mezinárodního společenství k trestu smrti jako takovému, a jednak zjevná vykonstruovanost obvinění a stranickost (šíitských) soudů. Poprava se nakonec pro odpor prezidenta Džalála Talabáního neuskutečnila (byť sám odsouzený o ni žádal, aby tak zkrátil své duševní i zdravotní utrpení) a Azíz zemřel ve vězení v roce 2015 ve věku 79 let.
Odkazy
Reference
- ↑ a b ČTK. Zemřel Tárik Azíz, jeden z nejoddanějších stoupenců Saddáma Husajna. iDNES.cz [online]. 2015-06-05 [cit. 2017-11-14]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel Saddámův ministr zahraničí Tárik Azíz [online]. Praha: Česká televize, 2015-06-05 [cit. 2017-11-14]. Dostupné online.
- ↑ Tárik Azíz, křesťan mezi muslimy. iDNES.cz [online]. 2003-03-18 [cit. 2017-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Irácký vicepremiér si zajetí zřejmě vyjednal. iDNES.cz [online]. 2003-04-25 [cit. 2017-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Saddámovy nevlastní bratry čeká oprátka, vicepremiéra 15 let vězení. iDNES.cz [online]. 2009-03-11 [cit. 2017-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Death sentence for Tariq Aziz draws international condemnation. RT International [online]. [cit. 2017-11-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tárik Azíz na Wikimedia Commons 
Osoba Tárik Azíz ve Wikicitátech
Média použitá na této stránce
Ronald Reagan and Iraqi Foreign Minister Tariq Aziz meet at the White House on November 26, 1984, as the U.S. and Iraq restore diplomatic relations.
Autor: Tpbradbury, Licence: CC BY-SA 4.0
Aziz image cropped from File:Politica 5.jpg on Wikipedia