Téthys

Téthys
Téthys na římské mozaice z Antiochie, zhotovená ve 2. až 3. století našeho letopočtu
Choť	Okeanos[1]
Děti	Klymene Amaltheia Amfitríta Nemesis Métis Týché[2] … více na Wikidatech
Rodiče	Úranos[1] a Gaia[1]
Příbuzní	Okeanos, Kronos, Hyperion, Iapetos, Theia, Themis a Rheia (sourozenci) Faethón, Aegiale, Epimétheus, Prométheus[3], Menoitios, Éósforos, Deukalión[4], Atlás[5], Dioxippe, Hellén a Helia[6] (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Téthys (řecky Τηθύς, latinsky Tethys) je v řecké mytologii podle Pelasgického mýtu o stvoření světa dcerou Eurynomé a hada Ofióna. Spolu s Ókeanem je jako každý z Titánů přidělena jedné z hvězdných mocností, v jejím případě to byla Venuše.

Podle Homérského mýtu o stvoření světa je dcerou boha nebe Úrana a bohyně země Gaie, sestra a manželka nejstaršího Titána Ókeana. Gaia se stala manželkou Úrana, když ovládl svět a zplodili dvanáct potomků, Titánů jménem Ókeanos, Koios, Kríos, Hyperíón, Íapetos a Kronos a Titánky jménem Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis a Téthys.

Manželé/Děti

Ókeanovi zrodila nesčíslné množství potomků: všechny řeky a potoky, které ústí do moře; dále tři tisíce dcer a tři tisíce synů. Jejich úplný počet neuvádí ani Homér, Hésiodos ani žádný jiný z antických básníků.

1. s Ókeanem
   1. Achelóos
   2. Acherón
   3. Alfeios
   4. Amaltheia
   5. Amfitríta
   6. Asia
   7. Asópos
   8. Kallirhoé
   9. Catillus
   10. Cebren
   11. Kéfísos
   12. Kirké
   13. Clitunno (Římská mytologie)
   14. Klymené
   15. Crinisus
   16. Dióna
   17. Dóris
   18. Élektra
   19. Enipeus
   20. Eurynomé
   21. Ínachos
   22. Lysithea
   23. Melia
   24. Meliboea
   25. Meropé
   26. Métis
   27. Nil
   28. Péneios
   29. Persé
   30. Filyra
   31. Pléioné
   32. Rhodé
   33. Skamandros
   34. Styx
   35. Telesto
   36. Tiberinus (Římská mytologie)
   37. Tibertus (Římská mytologie)
   38. Tyché
   39. Volturnus (Římská mytologie)

Účast v příbězích

Do mýtů se Téthys zapsala zejména tím, že když Zeus povstal proti svému otci (a jejímu bratru) Kronovi, unesla bohyni Héru a poskytla jí útočiště až dokud Zeus nezvítězil a neodvedl si ji jako svou manželku na Olymp.

Téthys také na příkaz nespokojené Héry společně se svým mužem zařídila, že Kallistó a její syn Arkas, umístění Diem na oblohu jako souhvězdí Velké medvědice a Malého medvěda, nikdy neklesnou pod obzor. Héra totiž na Dia žárlila, ale protože nemohla trestat jeho, trestala předměty jeho vášně, což byla také Kallistó. Tímto mýtem Řekové vysvětlovali, proč jsou tato dvě souhvězdí cirkumpolární.

Jiné postavy

Téthys je někdy zaměňována s mořskou vílou Thetidou, manželkou Pélea a matkou Achillea.

Téthys v Science fiction

V několikadílném cyklu Kantos Hyperionu je Téthys řekou, která teče po planetách impéria známého jako Hegemonie Člověka. Pomocí speciálních transdimenzionálních bran jsou spojeny toky na desítkách planet v jedinou řeku.

Odkazy

Reference

Literatura

• Vojtěch Zamarovský (2005), Bohové a hrdinové antických bájí – BRÁNA s.r.o., Praha, ISBN 80-7243-266-4
• Robert Graves (1982), Řecké mýty – Odeon, Praha

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Téthys na Wikimedia Commons
• (anglicky) výtahy z originálních řeckých pramenů, theoi.com