Tõnu Õnnepalu

Tõnu Õnnepalu
Narození	13. září 1962 (60 let) Tallinn
Alma mater	Tartuská univerzita
Povolání	básník, novinář, překladatel a spisovatel
Ocenění	Řád bílé hvězdy 5. třídy (2004) Cena za poezii Juhana Liivi (2007) Literární cena A. H. Tammsaareho obce Järva (2010) Literární cena Eduarda Vildeho (2010 a 2018)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tõnu Õnnepalu (13. září 1962, Tallinn) je estonský spisovatel.

V letech 1980-1985 vystudoval biologii na univerzitě v Tartu. Na konci studií také začal publikovat, nejprve básně. Některé z nich byly zhudebněny estonským skladatelem Erkki-Svenem Tüürem. V 90. letech začal Õnnepalu psát prózu. Již jeho první román, Piiririik, vzbudil mezinárodní ohlas, byl přeložen do čtrnácti jazyků a stal se nejpřekládanější estonskou knihou 90. let. Õnnepalu ho publikoval pod pseudonymem Emil Tode. Věnoval se v románu tématům jako je homosexualita či izolace. Úspěch ho přiměl věnovat se próze i dál, byť roku 2002 změnil pseudonym a román Harjutused vydal pod jménem Anton Nigov. Od roku 2009 však své prózy vydává pod vlastním jménem - Tõnu Õnnepalu. Je též překladatelem z francouzštiny, do estonštiny převedl texty François Mauriaca, Charlese Baudelaira či Marcela Prousta.

Bibliografie

Próza

• Piiririik ("Hraniční stav", jako Emil Tode, 1993).
• Hind ("Cena", jako Emil Tode, 1995)
• Mõõt ("Míra", jako Emil Tode)^[1]
• Printsess ("Princezna", jako Emil Tode)
• Harjutused ("Praxe", jako Anton Nigov 2002)
• Raadio ("Radio", jako Emil Tode 2002)
• Paradiis ("Ráj", jako Tõnu Õnnepalu, 2009)
• Mandala ("Mandala", jako Tõnu Õnnepalu, 2012)
• Valede kataloog. Inglise aed (2017).

Básně

• Jõeäärne maja (1985)
• Ithaka (1988)
• Sel maal (1990)
• Mõõt (1996)
• Enne heinaaega ja hiljem (2005)
• Kevad ja suvi ja (2009)
• Kuidas on elada (2012)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tõnu Õnnepalu na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tõnu Õnnepalu na Wikimedia Commons