Týnec nad Labem (oppidum)

Oppidum Týnec nad Labem
Hradiště Kolo - informační tabule 01.jpg
Poloha
AdresaTýnec nad Labem, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška225 m
Souřadnice50°2′44,95″ s. š., 15°22′24,72″ v. d.
Týnec nad Labem
Týnec nad Labem
Další informace
Rejstříkové číslo památky29561/2-3472 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Týnec nad Labem (též hradiště Kolo) je pravěké hradiště na východním okraji stejnojmenného města v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Hradiště bylo poprvé postaveno v době halštatské a podruhé byla lokalita opevněna v době laténské, kdy na ní existovalo oppidum. Pozůstatky obou hradišť jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Historie

První sběry povrchového materiálu na hradišti prováděl v první polovině dvacátého století František Dvořák, jehož nálezy umožnily datovat lokalitu do období laténské kultury. Jan Filip potom inicioval dlouhodobý povrchový průzkum, který od roku 1951 prováděl Jiří Hrala. Rozsáhlejší archeologický výzkum provedl v sedmdesátých letech dvacátého století Zbyněk Sedláček.[2]

Při záchranném archeologickém výzkumu v roce 2014 bylo v podhradí hradiště nalezeno 68 keltských mincí a jejich zlomků, z nichž 62 patří k typům, které se razily na území Čech. Většina mincí (55 kusů tzv. obolů) byla ze stříbra. Na jedné z mincí (třetina statéru) je patrný defekt razidla, přičemž stejný se objevuje na některých mincích nalezených ve Stradonicích, kde byly pravděpodobně raženy. Jeden z obolů pochází ze Starého Hradiska.[3]

Jedním z významných archeologických nálezů je bronzová hlava kance, která byla pravděpodobně součástí kování dřevěného vědra. Podobné nálezy se objevují v bývalých svatyních nebo hrobech elitních členů laténské společnosti. Vědérka s obvyklým objemem jeden až tři litry snad sloužila k servírování vína, medoviny nebo piva při kolektivním hodování.[4]

Nálezy mincí a importovaného luxusního zboží dovolují předpokládat, že týnecké hradiště bylo ve druhém a prvním století před naším letopočtem politicko-ekonomickým centrem regionu. Nacházelo se na křižovatce obchodních cest ze západu na východ a ze severu na jih a zřejmě bylo místem, kde zastavovali kupci využívající labskou vodní cestu.[4]

Stavební podoba

Hradiště stálo na kopci Kolo s nadmořskou výškou 225 metrů,[2] který je součástí nejsevernějšího výběžku Železných hor.[5] Je možné, že v době osídlení hradiště kopec obklopovala říční ramena Labe, takže hradiště stálo na ostrově.[2] Předpokládaná opevněná plocha měří jedenáct hektarů, což z týneckého hradiště činí nejmenší oppidum v Čechách.[6]

Archeologický výzkum doložil existenci dvou stavebních fází opevnění. Na východní straně lokality byla zkoumána hradba, jejíž vznik je kladen do doby halštatské, byť někdy bývá označována také jaké mladolaténská. Z mladší až pozdní doby laténské pochází část opevnění zkoumaná na severním okraji hradiště. Vstup do hradiště se nacházel na západě.[2]

Opevnění na východě tvořila palisáda upevněná v základovém žlabu vysekaném ve skalním podloží. Na vnitřní straně k ní byla přiložena stěna z naskládaného lomového kamene a zeminy. Na severu byly archeologickým výzkumem odkryty dvě fortifikace. Jednu tvořila dřevěná stěna s konstrukcí vyplněnou kameny, z níž se zachoval základový žlab a 130 centimetrů široký pruh kamenů. Podle stop přetavení hradba zanikla požárem. Druhá fortifikace se dochovala v podobě kůlové jámy, za níž se nacházel 1,3–2 metry široký pruh kamenů.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-07-21]. Identifikátor záznamu 140942 : Hradiště Kolo, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d e ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Týnec nad Labem, s. 326–328. 
  3. ↑ BENEŠ, Zdeněk. Čím platili Keltové pod hradištěm Kolo u Týnce nad Labem. Cesty archeologie [online]. Ústav archeologické památkové péče středních Čech, 2018-01-09 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b KYSELA, Jan; BENEŠ, Zdeněk. O nálezu kančí hlavy z keltského vědra z Týnce nad Labem. Cesty archeologie [online]. Ústav archeologické památkové péče středních Čech, 2016-07-06 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 58. (česky, německy) 

Literatura

  • MILITKÝ, Jiří; BENEŠ, Zdeněk. Keltské mince z předhradí hradiště Kolo u Týnce nad Labem (okr. Kolín). In: Numismatický sborník. Praha: Centrum medievistických studií, 2016. Dostupné online. Ročník 30/2. S. 234–266.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic