Týnec nad Sázavou (nádraží)
Týnec nad Sázavou | |
---|---|
Nádraží v Týnci nad Sázavou | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Město | Týnec nad Sázavou |
Souřadnice | 49°50′2,96″ s. š., 14°35′34,55″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Týnec nad Sázavou | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 557868 |
Trať | Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš |
Nadmořská výška | 265 m n. m. |
V provozu od | 18. ledna 1897 |
Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo (DOZ z Vraného nad Vltavou) |
Dopravní koleje | 4 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (2) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Autobusové stanoviště v blízkosti budovy |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Týnec nad Sázavou je železniční stanice v severovýchodní části města Týnec nad Sázavou v okrese Benešov ve Středočeském kraji nedaleko řeky Sázavy. Leží na neelektrizované trati Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš. Od prosince 2019 je železniční stanice a autobusového nádraží součástí nově vybudovaného dopravního terminálu.
Historie
Stanice v Týnci byla otevřena 18. ledna 1897 společností Místní dráha Čerčany-Modřany-Dobříš při zprovoznění úseku trati ze Čerčan, kudy od roku 1871 procházela společnosti Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Prahu, do Krhanic, dle typizovaného stavebního vzoru. Společnost původně vznikla pro železniční obsluhu modřanského cukrovaru.
22. září 1897 otevřela táž společnost trať z Modřan u Prahy, přes Vrané nad Vltavou do Dobříše budované zejména kvůli dopravě dřeva a kamene z dobříšského a konopišťského panství. 1. května 1900 došlo k dokončení a zprovoznění zbývajícího úseku trati ze Skochovic u Vraného do Krhanic.
Provoz na trati zajišťovaly od zahájení Císařsko-královské státní dráhy, po roce 1918 Československé státní dráhy. K 1. lednu 1925 byla trať zestátněna.[1]
Popis
Výpravní budova byla situována přibližně do prostřed stanice. Při zahájení provozu byla vystavěna jako přízemní, částečně podsklepená stavba dle typizovaného plánu (normálie) Císařsko-královské státní dráhy KkStB H/12.[2] Tento typ staveb budovaných dle ústředních plánů, s přihlédnutím k místním podmínkám, byl stavěn převážně na místních drahách kolem roku 1900.
V první etapě rozšíření výpravní budovy bylo dle plánů z roku 1909 přistavěno patro. V půdoryse si stavba zachovala původní tvar. V pozdější době byla stavba prodlouřena východním směrem o dřevěnou přístavbu s prodlouženou verandou. K západní stěně byla připojena zděná přístavba kanceláří.
Západně od výpravní budovy bylo umístěno skladiště, vybudované dle typového výkresu 23/H s kamennou rampou 30/H. Tato typizovaná skladiště byla, podobně jako výpravní budova, určena převážně pro místní dráhy. Skladiště bylo odstraněno po roce 2010 a kamenná rampa zanikla během výstavby dopravního terminálu v letech 2018-2019. Na místě skladiště vznikla nová čekárna s pokladnou a hygienickým zázemím.
Východně od výpravní budovy se nacházela vodárna 35/H, stavebně upravená a zvýšená po roce 1915. Z vodárny byla voda rozváděna do vodních jeřábů u dopravních kolejí.[2]
V původní podobě měla stanice tři koleje, dvě byly dopravní a jedna manipulační.[2]
V roce 2015 byla zahájena investice „Revitalizace trati 210“, jejíž součástí byla i přestavba týneckého nádraží. To bylo rekonstruováno ve třech etapách v průběhu roku 2016, kdy bylo vybudováno nové poloostrovní nástupiště s příchodem přes kolej.[3]
V letech 2018-2019 byla železniční stanice a vedlejší autobusové nádraží propojeny v nový dopravní terminál.[4]
- Nádraží v podobě mezi roky 1897-1909.
- Nádraží po přístavbě patra v roce 1909.
- Nádraží v roce 2009.
- Nádraží po rekonstrukci v roce 2016.
- Dopravní terminál.
- Budova čekárny a prodeje lístků na místě bývalého skladiště.
Reference
- ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí ČR 2011 [online]. 2002-06-28, rev. 2011-04-18 [cit. 2020-12-03]. Kapitola Dobříš > Odbočka Skochovice. [www.historie-trati.wz.cz/Historie_trati_2011.exe Dostupné online].
- ↑ a b c Národní archiv, fond Ředitelství pro tratě bývalé Společnosti státní dráhy, Vídeň. kart. 113-119.
- ↑ DŽURNÝ, Jakub. Posázavský pacifik. www.pacifikem.cz [online]. 2004- [cit. 2022-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Dopravní terminál Týnec nad Sázavou - PSN & DS a.s. [online]. [cit. 2022-08-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Týnec nad Sázavou na Wikimedia Commons
- Článek o výstavbě dopravního terminálu (2018)
- Historie nádraží
- Profil stanice na stránkách Českých drah
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Everaldo Coelho and YellowIcon;, Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
Symbol der Währung Euro: auf blauem Grund ein gelbes €-Symbol.
RWBA symbol: toilet
Autor: Martin Šejbl, Licence: CC BY-SA 4.0
Budova dopravního terminálu s čekárnou, pokladnou a sociálním zázemím.
Autor: Martin Vrut, Licence: CC BY 3.0
Stanice Týnec nad Sázavou po rekonstrukci budovy i kolejiště
Autor: Martin Šejbl, Licence: CC BY-SA 4.0
Dopravní terminál v Týnci nad Sázavou.
Autor: Neznámý autor, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádraží v Týnci nad Sázavou v podobě mezi roky 1897-1909.
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Týnec nad Sázavou, nádraží.
Autor: Neznámý autor, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádraží v Týnci nad Sázavou po přístavbě patra v roce 1909.