Týnská škola
| Týnská škola | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Staroměstské náměstí 604/14, Staré Město, Praha 1,  Česko |
| Ulice | Staroměstské náměstí a Týnská |
| Souřadnice | 50°5′15,38″ s. š., 14°25′19,36″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38197/1-333 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Týnská škola byla farní střední škola při Týnském chrámu a obytný dům.Dva její domy spojené v jeden čp. 604/I se dochovaly na Staroměstském náměstí 14, na nároží Týnské ulice 2, před kostelem Panny Marie před Týnem.
Historie
Sklepy svědčí o vzniku obytného domu ve 13. století. První písemné zmínky se dochovaly z let 1359 a 1363. Po roce 1381 v něm například bydlel purkmistr, který pomáhal zajmout krále Václava IV., a proto král v roce 1394 z domu dal udělat školu, [1] která byla v provozu do první třetiny století devatenáctého. Ve škole se vyučovalo latinsky. V roce 1842 byla škola přesunuta z budovy na Staroměstském náměstí do bývalého kláštera minoritů u kostela svatého Jakuba na Starém městě (č. p. 977). Uvolněné prostory byly upraveny na byty.[2]
Architektura
Dvojdům čp. 604 má středověké sklepy a přízemí, podloubí má hrotité oblouky arkád a je sklenuté křížovými klenbami. Budova byla přestavěna v renesančním slohu, nejdříve kolem poloviny 16. století a podruhé [3] kolem roku 1612. Z první etapy přestavby pochází přední fasáda s oběma symetrickými stupňovitými štíty, zakončenými obloučkovými motivy s koulí. V patře je fasáda členěna okny s renesančním ostěním ve 3 ̝a 3 osách, uprostřed má barokní fresku s motivem Nanebevzetí Panny Marie z 18. století. Na dvorních fasádách byly odhaleny zbytky sgrafit s latinskými renesančními nápisy. Průjezdem se vstupuje do dvora [4] Interiér Týnské školy popsal Zikmund Winter.[5]
Osobnosti
- Studenti: stavitel Matěj Rejsek (?–1506), který se tituloval bakalář školy Týnské, Jan a Ludvík Granovští z Granova
- Učitelé: týnští kněží, dokonce i biskup Jan Rokycana; v letech 1560-1581 zde učil humanista Marek Bydžovský z Florentina.
Odkazy
Reference
- ↑ TEIGE, Josef: Základy starého místopisu pražského I/1. Staré Město. Praha 1910, s. 426
- ↑ HRUBEŠ, Josef. Pražské domy vyprávějí 7.. Roztoky u Prahy: Orion, 2001. Dostupné online. ISBN 80-200-1292-3. Kapitola Týnská škola, s. 231. Dostupné online po registraci.
- ↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. Litomyšl: Paseka, 2001. 534 s. ISBN 80-7185-373-9.
- ↑ VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. Praha : Academia, 1996: s.404-405. ISBN 80-200-0563-3
- ↑ WINTER, Zikmund. Z kulturních dějin XVI. věku. Praha: J. Otto, 1917. Dostupné online. Kapitola Školní budovy - druhy škol, s. 7–8.
Literatura
- HRUBEŠ, Josef. Pražské domy vyprávějí 7.. Roztoky u Prahy: Orion, 2001. Dostupné online. ISBN 80-200-1292-3. Kapitola Týnská škola, s. 228–231. Dostupné online po registraci.
- CHYSKÝ, Čeněk. Za památkami staré Prahy. Praha: Václav Petr, 1948. Dostupné online. Kapitola Týnská škola, s. 77–78.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Týnská škola na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“