Týnská pahorkatina
| Týnská pahorkatina | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 528,6 m n. m. (Pakostov) |
| Rozloha | 203,03 km² |
| Nadřazená jednotka | Písecká pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Temelínská pahorkatina Pořežanská pahorkatina |
| Stát |  Česko |
| Povodí | Vltava |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Týnská pahorkatina je geologický útvar a geomorfologický okrsek, který náleží do geomorfologického podcelku Písecká pahorkatina, geomorfologického celku Táborská pahorkatina.[1] Členitá pahorkatina o rozloze 203,03 km² leží v povodí řeky Vltavy a jejího pravostranného přítoku Lužnice.[2] Je tvořena pararulami se senonskými a miocenními písky a jíly.[3]
Nejvyšším bodem je Pakostov (528,6 m n. m.), významnými body jsou Jaroslavický vrch (506,6 m n. m.), Semenec (441,0 m n. m.), Sobětický vrch (502,9 m n. m.) a Strážiště (523,0 m n. m.). Krajina je středně zalesněná porosty smrku a borovic, v jižní části převládají bukové a dubové porosty.[4]
Na území Temelínské pahorkatiny byla postavena jaderná elektrárna Temelín.
Členění na podokrsky
Jejími geomorfologickými podokrsky jsou[1]:
- Temelínská pahorkatina s nejvyšším bodem Pakostov (528,6 m n. m.),
- Pořežanská pahorkatina s nejvyšším bodem Na pahorku (511,9 m n. m.),
- Bukovská pahorkatina s nejvyšším bodem Březí (503,3 m n. m.).
Odkazy
Reference
- ↑ a b Táborská pahorkatina [online]. [cit. 2021-10-13]. Dostupné online.
- ↑ JANOUCHOVÁ, Vladěna. Recentní morfogenetické procesy v lokalitě jaderné elektrárny Temelín. Praha, 2015. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie. Vedoucí práce Jan Kalvoda. Dostupné online.
- ↑ ŤAŽÁR, Anton. Flóra a vegetace lesních porostů dolní Lužnice. S. 12. wstag.jcu.cz [online]. 2015 [cit. 2021-10-13]. S. 12. Diplomová práce. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, et al. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 580 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-99-9, ISBN 978-80-86064-99-4. OCLC 320480762 S. 64–65.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“