Těšovice (okres Prachatice)

Těšovice
vodní mlýn čp. 34
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Prachatice
Obec s rozšířenou působností	Prachatice (správní obvod)
Okres	Prachatice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°3′26″ s. š., 14°1′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	318 (2024)[1]
Rozloha	8,37 km²[2]
Nadmořská výška	501 m n. m.
PSČ	384 21
Počet domů	127 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Těšovice 2 384 21 Husinec starosta@obec-tesovice.cz
Starosta	Bc. Miroslav Leffler
Oficiální web: www.obec-tesovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Těšovice
Další údaje
Kód obce	550582
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Těšovice se nachází v okrese Prachatice, na řece Blanici zhruba 2,5 km východně od Husince a 5,5 km severovýchodně od Prachatic. Těšovicemi prochází silnice II/141 (Prachatice – Bavorov) a železniční trať 197 (Číčenice – Volary) s železniční stanicí Husinec, která se nachází na katastru obce. Žije zde 318^[1] obyvatel.

První písemná zmínka o vsi Těšovice pochází z roku 1356,^[4] až do roku 1501 byly Těšovice v majetku pražské Vyšehradské kapituly. Poté byl sto let vlastníkem rod Rožmberků a roku 1602 Petr Vok z Rožmberka prodal Těšovice s celým zadluženým prachatickým panstvím císaři Rudolfu II. Po bitvě na Bílé Hoře věnoval r. 1622 císař Ferdinand II. Těšovice jako součást panství Prachatice – Volary rodu Eggenbergů.

Od 14. října 1893 procházela obcí železniční trať z Číčenic do Volar. Dne 9. ledna 1929 na ní (za mrazu -14 °C) došlo k dopravní nehodě, když strojvůdci v železniční stanici Prachatice ujel motorový vůz osobního vlaku 4934 a srazil se s osobním vlakem 4901, který jel od Husince. Při srážce byl těžce raněn topič lokomotivy a dalších devět osob bylo zraněno lehce, celková škoda byla odhadnuta na 150 tisíc Kčs.^[zdroj?]

V roce 1957 bylo po mohutné celookresní agitaci v Těšovicích založeno JZD. Jako vůbec poslední z rolníků v obci ukončil samostatné hospodaření Josef Hes z Bělče, a sice 1. října 1978, kdy do JZD včlenil své 4,75 hektaru půdy. Byla zde i malá škola, která již není v provozu.

Zachovává se zde tradice koledování, kdy na Velikonoce děti chodí okolo šesté hodiny ráno a v poledne řehtat s řehtačkami, místo zvonů, „které uletěly“. Chodí se řehtat tři dny, kdy nezvoní zvony. Třetí den v poledne se vyřehtají sladkosti, vajíčka a peníze pro děti. Také se udržuje tradice stavění májky (Máje).

• Vodní mlýny – Hanušův mlýn, Mauricův mlýn a Bělečský mlýn
• Těšovická kaplička postavená kolem roku v první polovině 19. stol., r. 1885 k ní dostavěna věž.
• Bělečská kaplička, která slouží jako poslední rozloučení s občany
• Kaplička v Bělečské Lhotě, postavená kolem roku 1890. Byly zde ukradeny dvě mariánské sošky. Před kaplí je kříž s Ježíšem.

Na okraji obce v průmyslovém areálu provozuje svou činnost několik soukromých firem zpracovávající kámen těžený v místním lomu, ve kterém byla obnovena těžba clonovými odstřely v roce 2006. Dříve se v zatopeném lomu dalo provozovat potápění.

Přímo v Těšovicích se v řece Blanici rýžovalo zlato. V Bělči se nachází granit s turmalínem a amfibolitickým pegmatitem. Na Kozím vrchu je pak dále allanit, granát z granulitu, chondrodit, kalcit, mastek, růžová zrnka rhodonitu, titanit a turmalin granulitu na Bábí. V Bělečská Lhotě pak albit X v křemenné žíle, tuha v rule, granát a turmalín v granulitu na Bábí, turmalín v pegmatitech a pyrit.

• Těšovice
• Běleč
• Bělečská Lhota

V letech 1850–1920 k obci patřil i Výrov.^[5]

• 
  Běleč, kaplička na návsi s pomníčkem T.G.Masaryka
• 
  Běleč, památník 1. světové války
• 
  Bělečská Lhota, kaplička na návsi
• 
  Bělečská Lhota, část návsi

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Těšovice na Wikimedia Commons
• Těšovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)