Těžký kulomet vz. 37
ZB vz. 37 | |
---|---|
Typ | těžký kulomet |
Místo původu | Československo |
Historie služby | |
Ve službě | 1937 — dosud |
Používána | Československo |
Války | Španělská občanská válka Druhá světová válka, Čínská občanská válka Válka v Indočíně Palestinská válka Korejská válka Válka ve Vietnamu Válka v Afghánistánu Irácko-íránská válka Občanská válka v Jugoslávii další konflikty |
Historie výroby | |
Konstruktér | Václav Holek |
Navrženo | 1937 |
Výrobce | Československá zbrojovka |
Výroba | 1937-1941, 1946-50. léta |
Základní údaje | |
Hmotnost | 19 kg |
Délka | 1 096 mm |
Délka hlavně | 733 mm |
Obsluha | 3 muži (střelec, nabíječ a nosič munice) |
Typ náboje | 7,92 × 57 mm Mauser |
Ráže | 7,92 mm |
Princip střelby | odběr plynů |
Kadence | 500 - 759 střel/min |
Úsťová rychlost | 790 m/s |
Účinný dostřel | 1 000 m |
Maximální dostřel | 2 500 m |
Zásobování municí | nábojový pás na 100 nebo 200 nábojů |
Těžký kulomet vz. 37 také zvaný ZB-53 je palná zbraň, kterou vyvinuli konstruktéři z brněnské firmy Čsl. zbrojovka, akc.spol. ve třicátých letech 20. století. Hlavním konstruktérem byl Václav Holek. Kulomet vznikl vylepšením předchozí verze vz. 35.[1] Touto verzí byly vybaveny tanky a objekty těžkého opevnění na úseku Moravská Ostrava.[2] Vyrobeno bylo zhruba 1000 ks. Se zaváděním kulometů vz. 37 byly tyto zbraně postupně stahovány a odprodány do zahraničí.[1]
Sériová výroba této zbraně byla započata v roce 1937. Ráže kulometu byla 7,92 mm. Konstrukce zbraně byla vyřešena tak, aby vydržela nepřetržitou pětiminutovou palbu, to odpovídá 2500 vystřelených ran. Poté se musela vyměnit hlaveň. Jde o vzduchem chlazený systém.
Zbraň byla úspěšně vyvážena, mimo jiné do Velké Británie, Jugoslávie, Rumunska, Íránu, Afghánistánu, Číny nebo států jižní a střední Ameriky. Ve Velké Británii byl kulomet vz. 37 vyráběn v licenci (asi 60 000 ks) a montován do obrněných vozidel pod značením BESA. Důležité uplatnění zbraň našla také v budovaném československém opevnění.
Byly jimi osazovány i československé lehké tanky LT-35 a LT-38. Kulomety byly zkoušeny i k užiti pěchotou, přičemž podstavec vz. 37 byl uzpůsoben i pro použití zbraně proti letadlům. Po rozbití a obsazení Československa nacistickým Německem byly velké počty kulometů převzaty Wehrmachtem a během války používány i rumunskou armádou a jednotkami Waffen SS.
Zbraň byla vybavena buď těžkou hlavní (masivní s hladkým povrchem), která byla určena pro použití v těžkém opevnění a v tancích. Anebo pěchotní s lehkou hlavní a žebrovaným chladičem.[1] Kulomet určený na export do Rumunska má v zadní části rámu nad spouští vložený nástavec pro silnější pružinu závěru, která byla nutná z důvodu méně kvalitních rumunských nábojů.
Konstrukce
Kulomet funguje na principu odběru prachových plynů, které jsou odebírány ve středu hlavně regulovatelným otvorem a přiváděny do plynového válce pod hlavní. Zde plyny tlačí na píst, který je součástí nosiče závorníku a tím uvádějí do pohybu mechanismus závěru. Uzamčení závěru je shodné konstrukce jako u kulometu vz. 26 pomocí vertikálně sklopného závorníku, jehož zadní část se při uzamčení opírá o výstupek v horní části pouzdra závěru. Hlaveň při střelbě koná krátký pohyb vzad a tím tlumí vibrace kulometu na podstavec či lafetu. Zbraň střílí z otevřeného závěru. Kovový nábojový pás se do zbraně vkládá z pravé strany. V zadní části pouzdra závěru se nachází zrychlovač kadence ovládaný páčkou na levé straně rámu. Při spodní poloze páčky se sklopí zrychlovač kadence, který zkrátí chod závěru a tím zrychlí nabíjecí cyklus. Ve spodní části vzadu pouzdra závěru se nachází spoušťový mechanismus s rukojetí na obou stranách. Pro natažení závěru se musí stisknou pojistka nad spouští, poté se celý spoušťový mechanismus posune dopředu, kde dojde k zachycení závěru poté se závěr natáhne vzad.
Polní podstavec
Kulomet byl původně navržen jen pro použití v tancích a opevnění. Zbrojovka Brno později vyvinula podstavec ZB 308, který armáda později převzala jako podstavec vz. 37. Ten byl uzpůsoben k palbě jak proti pozemním cílům, tak proti letadlům. Armáda však s tímto podstavcem nebyla spokojena a iniciovala další vývoj. Nový podstavec ZB 308 se však dočkal už jen nasazení Wehrmachtem ve válce. Tato verze (viz obrázek nahoře) má vpředu 2 nohy a vzadu jednu podobně jako kulomet Schwarzlose.[3] V létě roku 1946 proběhlo testování lafety ZB 309 vyvinuté během války a byla schválena k zavedení. Ta má vpředu jednu nohu a vzadu 2 nohy.[4] Často se lze ještě setkat s polní trojnožkou rumunské výroby. Vyznačuje se nízkou výškou, malýma výškově nestavitelnýma nohama a masivním obdélníkovým rámem ze svařených profilů.
Ve službě
Seznam států používajících kulomety ZB vz. 35 a ZB vz. 37:
- Československo (do 60. let 20. století)
- Třetí říše
- Rumunsko
- Slovenská republika (do 1945)
- Maďarsko
- Argentina
- Japonské císařství
- Čínská lidová republika
- Čínská republika
- Severní Vietnam
- Kuba
- Irák
- Írán
- Izrael
- Afghánistán[kdy?]
- Španělsko[zdroj?!]
- Jugoslávie
- Spojené království (Besa)
Reference
- ↑ a b c Těžký kulomet vz. 37 (ZB-53) - Zbraně | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2017-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Val na obranu republiky. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Těžký kulomet vz. 37 (ZB-53) - Zbraně | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2018-09-04]. Dostupné online.
- ↑ FENCL, Jiří. Kulomety Zbrojovky Brno. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2017. 466 s. ISBN 978-80-204-4631-2. S. 121.
Externí odkazy
- Galerie Těžký kulomet vz. 37 na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Těžký kulomet vz. 37 na Wikimedia Commons
- Těžký kulomet vz. 37 - Popis a fotogalerie
- Bunkry.cz - Těžký kulomet vz. 37
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Autor: David Newton, uploader was Denelson83, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlajka Japonskej cisárskej armády
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Všeslovanská vlajka shválena na všeslovanské konvenci v Praze v roku 1848
Všeslovanská vlajka shválena na všeslovanské konvenci v Praze v roku 1848
Flag of North Vietnam (Democratic Republic of Vietnam) from 1945 to 1955. Adopted by Vietminh in 1941.
Autor: Kolohou, Licence: CC BY-SA 4.0
ZB vz. 37 in fight
Autor: George Shuklin, Licence: CC BY-SA 1.0
7,92-мм югославский станковый пулемет системы В. Холека обр. 1938/40 г. „Митральез М-40", изготовленный в городе Брно (Чехословакия). Состоял на вооружении Народно-освободительной армии Югославии.
Военно-исторический музей артиллерии, инженерных войск и войск связи, Санкт-Петербруг.
Autor: J a1, Licence: CC BY-SA 4.0
Vojenska vlajka prvej Slovenskej republiky (1939-1945)