Těžní stroj

Dvoububnový parní těžní stroj na dole Julius III v Kopistech, provozovaný 100 let (1891–1992).[1] V popředí válec parního stroje, vzadu bubny protisměrně navíjející těžní lano, svislé zařízení vpravo před nimi je hloubkoměr, dále vpravo stojan s tachografem.

Těžní stroj je důlní zařízení sloužící k zajištění svislé (popř. úklonné) dopravy důlní jámou. Těžní stroj pohání těžní lano, na němž je zavěšena dopravní nádoba nejčastěji v podobě těžní klece k přepravě mužstva, materiálu a vozíků s těženou surovinou, anebo skipu, do nějž se těžená surovina nasypává. Historickým předchůdcem moderního těžního stroje byl trejv.

Konstrukce těžního stroje

těžní klec
Na laně těžního stroje je zavěšena těžní klec (na obrázku) nebo jiná dopravní nádoba, dopravující mužstvo, materiál a surovinu jámou.
Dva možné způsoby umístění těžního stroje: V prvním případě je těžní stroj umístěn ve strojovně (cihlová budova vpravo na snímku), z něj vedou těžní lana přes lanovnice na vrcholu ocelové těžní věže (vlevo) a odtud odbíhají do důlní jámy nacházející se pod těžní věží. Druhý případ – vlevo za ocelovou těžní věží stojí betonová těžní věž s těžním strojem umístěným přímo v hlavě věže, lana ze stroje odbíhají věží do jámy pod ní. Důl Žofie v Orlové.
Bubny dvoububnového těžního stroje. Na levý buben se těžní lano navíjí shora, na pravý buben zdola, při chodu stroje se tak jedno lano odvíjí, zatímco druhé navíjí. Důl Michal v Ostravě.
U těžního stroje soustavy Koepe je těžní lano unášeno třecím kotoučem. Důl Nordstern v Gelsenkirchen-Horst, Severní Porýní–Vestfálsko.

Těžní stroje jsou zpravidla konstruovány jako[2][3][4][5]

  • bubnový těžní stroj, u nějž se těžní lano navíjí v jedné až dvou vrstvách na válcový (eventuálně kónický) buben, a to nejčastěji tak, že se dvě těžní lana protisměrně navíjejí na dva souosé bubny, takže při otáčení stroje jedna dopravní nádoba jámou klesá, zatímco druhá současně stoupá (dvoububnový těžní stroj), popř. se na buben navíjí jen jedno lano s jednou dopravní nádobou (jednobubnový těžní stroj, který je však nevyvážený a tedy energeticky nevýhodný a používá se proto většinou jen jako pomocné zařízení[6][7]); v některých případech (např. při hloubení jam) může být užito bobinového těžního stroje, u nějž se těžní lano (obvykle ploché) navíjí v mnoha vrstvách na úzký kotouč (bobinu),[2][8]

nebo jako

  • těžní stroj s třecím kotoučem (systém Koepe), u nějž motor pohání oběžné kolo (tzv. třecí kotouč), po jehož obvodu je provlečeno a třením přidržováno těžní lano, uváděné otáčením kotouče do pohybu. Na obou koncích lana je zavěšena dopravní nádoba (popř. je jedna z nich nahrazena protizávažím), pod níž je zavěšeno vyrovnávací lano zajišťující přibližně stejnoměrné zatížení obou konců těžního lana tak, aby nedošlo k jeho skluzu po třecím kotouči. Těžní stroje s třecím kotoučem mohou být konstruovány jako jednolanové či vícelanové, u nichž je dopravní nádoba zavěšena na více lanech. Na rozdíl do dvoububnových těžních strojů však neumožňují dvojčinnou těžbu z různých pater dolu, neboť nelze měnit užitečnou délku těžního lana (u dvoububnového těžního stroje lze jeden buben uvolnit, vůči druhému pootočit a tím přeložit těžbu na jiné patro).

Pohon těžního stroje

Těžní stroj může být poháněn zejména[2]

Řízení těžního stroje

Těžní stroj smí řídit pouze strojník s ověřenými předepsanými odbornými předpoklady a znalostmi.[9] Strojník řídí jízdu těžního stroje podle údaje o poloze dopravní nádoby (těžní klece, skipu) v jámě ukazovaného na stupnici mechanického popř. digitálního hloubkoměru a podle zvukových návěstí (rázů zvonce) dávaných od jámy návěstním zařízením. Zvuková návěští zpravidla předávána tak, že zaměstnanci (narážeči) dávají zvuková návěstí rázovým zvoncem z náraží jednotlivých pater dolu na ohlubeň jámy (ústí jámy na povrch) a narážeč na ohlubni jámy pak zvuková návěstí předává do strojníkovi do strojovny. Jeden ráz zvonce znamená návěst "stát!", při níž musí strojník těžní stroj neprodleně zastavit; větší počty zazvonění pak mají význam různých pokynů k jízdě stroje. Provoz každého těžního stroje se řídí pro něj vydaným řádem o jízdě na laně a vede se o něm kniha o jízdě na laně.[9]

Právní úprava v České republice

V České republice jsou podmínky provozování těžních strojů stanoveny vyhláškou Českého báňského úřadu č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi.[9] Před jejím přijetím byla příslušná úprava obsažena ve výnosu Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy.[10]

Odkazy

Reference

  1. Vznik muzea [online]. Podkrušnohorské technické muzeum [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  2. a b c KONVIČKA, Vladislav. Hornická skripta. TĚŽNÍ ZAŘÍZENÍ A PŘÍSLUŠENSTVÍ [online]. podzemi.solvayovylomy.cz [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  3. Safe and Efficient Hositing [online]. World Coal. Dostupné online. 
  4. Mine hoisting in deep shafts in the 1st half of 21st Century. Acta Montanistica Slovaca [online]. Roč. 2002, čís. 7(3). 
  5. MINE HOIST OPERATOR TRAINING SYSTEM [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-29. 
  6. How to Calculate the Size of a Mine Hoisting System [online]. 911 Metallurgist, 2017-02-04. Dostupné online. 
  7. Deep thinking. HOIST magazine [online]. 13.12.2019 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  8. KUBICA, Jan; KROUL, Jan. Geotechnika 1. Dobývání ložisek nerostů. [s.l.]: STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, KARVINÁ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE; CENTRÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ STŘEDISKO OKD, a.s, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-29. S. 155.  Archivováno 29. 3. 2021 na Wayback Machine.
  9. a b c Vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.
  10. Výnos Českého báňského úřadu č. č. 12/1982 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Těžní stroj - význam návěstí pro jízdu na laně.jpg
Autor: Vavrin, Licence: CC BY-SA 4.0
Význam návěstí pro jízdu těžního stroje.
Těžní stroj Jámy Louis.jpg
Autor: Jiří Čuba, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Zabrze kopalnia Guido 06.jpg
Autor: Andrzej Otrębski, Licence: CC BY-SA 4.0
Zabrze - Guido Coal Mining Skansen
Důl Mayrau, Kladno, 2013 (31).jpg
Autor: Draceane, Licence: CC BY-SA 4.0
Hornický skanzen Mayrau, Vinařice u Kladna
Podkrušnohorské muzeum - parní stroj 08 hloubkomer.jpg
Autor: User:Hadonos, Licence: CC BY-SA 3.0
Hloubkoměr těžního stroje dolu Julius III v Kopistech, dnes Podkrušnohorské technické muzeum.
Men of the Mine- Life at the Coal Face, Britain, 1942 D8260.jpg
Men of the Mine- Life at the Coal Face, Britain, 1942
Lamps in hand, a team of coal miners descend deep into the mine in the 'cage' at the start of their shift at this colliery, somewhere in Britain.
Lewarde - Fosse Delloye des mines d'Aniche (056).JPG
La Fosse Delloye de la Compagnie des mines d'Aniche était un charbonnage constitué de deux puits situé à Lewarde, Nord, Nord-Pas-de-Calais, France.
Légende : néant.
Zabrze kopalnia Guido 07.jpg
Autor: Andrzej Otrębski, Licence: CC BY-SA 4.0
Zabrze - Guido Coal Mining Skansen
Dul Zofie Orlova.JPG
Autor: Antonín Dvořák, Licence: CC BY-SA 3.0
Důl Žofie u Orlové
Dul Michal 30.jpg
Autor: Petr "Infodad", Licence: CC BY-SA 2.0
Důl Michal v Ostravě
Krásno hornické muzeum těžní stroj (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Krásno, hornické muzeum - parní těžní stroj z dolu Marie v Královském Poříčí, okres Sokolov
Zeche Zollern Maschinenhalle Fördermaschinen.jpg
Autor: Arnoldius, Licence: CC BY-SA 4.0
Zeche Zollern beide Fördermaschinen von Siemens & Halske in der Maschinenhalle der Zeche Zollern in Dortmund-Bövinghausen, Grubenweg, Jugendstilmonument.
Hornické muzeum Ostrava, obsluha výtahu.jpg
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Důlní výtah na dole Anselm, Hornické muzeum Ostrava
Zeche Nordstern Treibscheibe mit Förderseil.jpg
Autor: Arnoldius, Licence: CC BY-SA 3.0
Turm-Fördermaschine Schacht 2, die Treibscheibe mit Förderseil
Hornický skanzen Mayrau, 30.jpg
Autor: Honza Groh, Licence: CC BY-SA 3.0
Mining museum Mayrau, Vinařice, Kladno District, Czech Republic
Marcinelle0057.JPG
Autor: Agrillo Mario Me contacter, Licence: CC BY-SA 2.5
Salle des machines ou sont commandées les cages d'ascenseurs 3