Těžní věž

Těžní věž,^{[1] [2]}těžební věž nebo těžná stolice je nadzemní součást hlubinného dolu, sloužící k vytahování a spouštění dopravních nádob zavěšených na lanech s těženou horninou, nerostem, materiálem nebo horníky z povrchu do dolu a opačným směrem. Nepřehlédnutelná část hlubinných dolů se tak stala jedním ze symbolů hornictví a na řadě míst v ČR i ve světě je chráněna jako technická památka, i když těžba už byla zastavena.

Jde o ocelovou příhradovou nebo vzácněji zděnou či železobetonovou konstrukci postavenou nad osou těžní jámy a strojovnu s těžním strojem, který pohání těžní lano. Pokud je strojovna umístěna mimo těžní věž v jiné budově (tzv. externí strojovna), slouží věž pro vedení ocelových těžních lan přes lanovnice, velká kola, umístěná na vrcholu věže. V tomto případě musí být ocelová konstrukce věže zesílena protilehlými, šikmými nosníky a zabetonovanými opěrami, které zachycují boční složku tahu lan. Strojovna může být umístěna přímo nad těžní jámou v železobetonové věži.^[3]

Ocelová věž bez šikmých vzpěr. Stále stojící věž dolu Barbora byla jedinou věží tohoto typu v ČR. Získala památkovou ochranu.^[4] Jméno získal tento typ konstrukce po dole Walsum v Duisburgu.

• 
  Těžní věž dolu Barbora
• 
  Těžní věže dolu v Duisburgu-Walsemu
• 
  Těžní věž dolu Barbora

Název získal tento typ věže díky svému tvaru.

• 
  Těžní věž dolu Jeremenko
• 
  Těžní věž dolu Měděnec
• 
  Těžní věže dolu ČSA zleva: betonová se skipem, kladivová, ocelová vzpěradlová

Název vznikl podle obranné věže na kopci Malachov (Malakov) v Sevastopolu

• 
  Těžní věž dolu princ Hardenberg v Dortmundu (Německo)
• 
  Těžní věž dolu Sarteau ve Fresnes-sur-Escaut (Francie)
• 
  Těžní věž dolu Hottinguer v Épinacu (Francie)

• Dne 21. března 1871 se propadla těžní věž do kráteru, který vznikl propadem horniny do jámového tubusu dolu Michal. Profil tubusu byl rozšiřován ode dna směrem k ohlubni. Hornina kolem vrchní části tubusu byla zvodnělá a po odstranění původní vyzdívky se sesula do jámy spolu s těžní věží a strojovnou.^[5]
• Dne 13. dubna 1924 ve 14:10 hodin vyrazil sloup ohně a kouře ze vtažné jámy Gabriela č. 2 (49.832172493, 18.494981602).^[6] Došlo k výbuchu uhelného prachu, který byl vyvolán výbuchem z předcházejícího dne (12. dubna 1924) při němž zemřelo 15 horníků. Síla výbuchu rozmetala těžní věž. Věž byla obnovena v původním vzhledu.^[7]
• Dne 24. května 1961 v 15:28 hodin došlo při nepovoleném svařování ke vznícení směsi mazacího tuku a uhelného prachu v narážecím prostoru vtažné jámy dolu Petr Cingr. Oheň se rozšířil na těžní budovu a těžní věž. Exhalace vzniklé hořením byly nasávány do dolu a ohrožovaly životy horníků.^[8] Rychlou změnou směru větru (jáma se stala výdušnou) bylo zabráněno tragédii, ale vznikly hmotné škody. Byla poškozena konstrukce těžní věže včetně lanovnic a lan.
• Dne 20. srpna 1979 se propadlo ústí těžní jámy č. 2 dolu Hedvika (49.82568157, 18.366596601) včetně jámové budovy a těžní věže do hlubin vzniklého kráteru.^[9] Příčinou byla riziková těžba zbytkových uhelných zásob v ochranném pilíři jámy, která byla prováděna ze sousedního dolu Pokrok. Při havárii nebyl nikdo zraněn.
• Dne 28. července 1998 ve 4:08 hodin došlo k havárii na jámě Do-IV (49°51'43.39",18.461410046) dolu Doubrava. ^[10] Došlo k prolomení jámového ostění v hloubce cca 86–90 m pod ohlubní. Okolí jámového stvolu bylo poškozeno dlouhodobým mechanickým vyplavováním jemných horninových frakcí (sufózí).^[11] Destrukce jámové výztuže se šířila a sesouvající horniny vytvořily na povrchu za výrazného hluku kráter.^[12] Hornina propadala jámou na dno do hloubky 1 176 metrů. Tím vznikla tlaková vlna, která se šířila do překopů a chodeb. Vzhledem k tomu, že jáma Do IV byla větérka, tedy jáma určená primárně k větrání, byli v dosahu tlakové vlny jen dva horníci. Ti byli sražení, ale naštěstí vyvázli jen s lehkými zraněními. Po dvou hodinách se začala naklánět těžní věž, až se úplně položila.^[13] S rozšiřujícím se kráterem se těžní věž opět napřímila a zajela pod zem. Těžní věž se zastavila v hloubce cca 80 metrů a vytvořila špunt, který dočasně zastavil další sesuv. Kráter byl zasypán cca 60 000 m³ hlušiny, ale pomalé sedání dále pokračovalo.

Dne 9. září 2005 byla odpálena nálož na těžní věži F 1 na dole František v Horní Suché se záměrem skácet věž v rámci demolice povrchových objektů. Věž se otřásla, ale zůstala stát. Druhý den byl v 16:00 hodin proveden druhý, tentokrát úspěšný odstřel.^[14]

• 
  Provizorní věž při hloubení jámy
• 
  Věž s externí strojovnou. Důl Darkov.
• 
  Těžní věž příbramského Ševčinského dolu
• 
  Těžní věž dolu Michael (Brandýsek, okres Kladno)
• 
  Železobetonová těžní věž dolu Kukla v Oslavanech, první věž se strojovnou v hlavě věže v Rakousku-Uhersku.
• 
  Vlevo ocelová těžní věž a vpravo železobetonová skipová těžní věž se strojovnou v hlavě věže dolu ČSM-Jih ve Stonavě.

• Ottův slovník naučný nové doby, heslo Těžní věž. Sv. 12, str. 1101

• Seznam těžních věží v Česku
• Důl
• Šachta
• Těžba
• Výtah

• Obrázky, zvuky či videa k tématu těžní věž na Wikimedia Commons
• Odstřel Doubravské těžní věže na Stream.cz