Tělocvičné nářadí

Nářadí v tělocvičně

Tělocvičné nářadí je sportovní doplňkové vybavení zejména školních tělocvičen. Jeho parametry jsou určeny technickými normami.[1]

Druhy tělocvičných nářadí

Lavička

Vymyslel ji Pehr Henrik Ling ze Švédska počátkem 19. století, i proto bývá známa jako "švédská lavička". Její horní deska je 360 cm dlouhá, široká 28 cm a silná 3 cm. Výška je zpravidla 35 cm. Na spodní části bývá kladinka. Vyrábí se lavičky i jiných rozměrů a s háky na konci.[2]

Tělocvičná bedna

Vymyslel ji Švéd Rethein (proto švédská bedna) v roce 1851. Vyrábí se řada druhů těchto beden. Typická se skládá z šesti dílů a víka potaženého kůží, Tvar bedny je komolý jehlan, celková výška je 106 cm, váha 57 kg.[3]

Žebřiny

Říká se jim také ribstoly (ze švédského "ribbstol"). Autorem byl opět Pehr Henrik Ling. Bývají připevněny ke stěně tělocvičny, jsou 3 metry vysoké o šíři 100 až 110 cm, opatřené bočnicemi a řadou zpravidla 18 ks příček.[4]

Žebříky

Mechanický žebřík bývá v některých tělocvičnách. Je upevněn v konstrukci na stěně, má posuvný vozík, podstavec a můstek pro skoky. Je dlouhý 5 metrů, opatřený řadou příček.[3]

Průlezky

I ty jsou jen v některých tělocvičnách. Jsou to několikadílné žebříky o šíři 2 metry, dlouhé 5 metrů, s možností zavěšení nejméně 1 metr od stěny.[5]

Šplhadla

Běžné zařízení všech tělocvičen. Jeho hlavní částí je jedno či více lan či tyčí určených ke šplhu.[5]

Tělocvičný kůň

Vyvinul se z maket používaných od 16. století v rytířských akademiích pro voltiž, cvičení na živých koních. Koně na cvičení se vyrábí v různých variantách, jsou jiné pro školní cvičení a jiné pro závody v gymnastice. Mívají nastavitelnou výši noh a některé i madla.[6]

Koza tělocvičná

Vynalezl ji E. W. Eiselen v 19. století. Je to přenosné nářadí používané v tělocvičně, pro děti bývá vysoké 60 až 115 cm, má čtyři nohy, horní část je potažená kůží či koženkou.[6]

Bradla

Stala se součástí turnerských cvičení v 19. století. Mají dvě bočnice – žerdě, stejně či různě vysoké. Výška bývá nastavitelná.[7]

Hrazda

Vymyšlena jsou od počátku 19. století. Hrazdová tyč (žerď) má průměr 2,8 cm, je dlouhá 240 cm, výška je nastavitelná.[8]

Kruhy

Vymyšlené byly již ve starověkém Římě. Nové mají navíjecí mechanismus pro spouštění kruhů s popruhy a vyrábí se s různými rozměry.[9]

Kladina

Úprava kladiny

Využívána byla v turnerských cvičeních (Schwebebaun). Je to břevno nastavitelné do různé výšky na zemí. Horní šířka, po které se chodí, je široká 10 cm.[10]

Trampolína

Vyrábí se o různých tvarech a rozměrech. V tělocvičnách je dimenzována pro jednoho cvičence. Odraziště má rozměry 150 x 350 cm.[11]

Žíněnky

Vyrábí se v různých velikostech i z různých materiálů. Silnějším se říká duchny.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ NEUMAN, Jan. Dobrodružné hry v tělocvičně. Praha 8: Portál, 2001. ISBN 80-7178-555-5. Kapitola Tělocvičné nářadí, s. 37. 
  2. ↑ Dobrodružné hry v tělocvičně, str.35
  3. ↑ a b Dobrodružné hry v tělocvičně, str.38
  4. ↑ Dobrodružné hry v tělocvičně, str.39
  5. ↑ a b Dobrodružné hry v tělocvičně, str.40
  6. ↑ a b Dobrodružné hry v tělocvičně, str.42
  7. ↑ Dobrodružné hry v tělocvičně, str.43
  8. ↑ Dobrodružné hry v tělocvičně, str.41
  9. ↑ Dobrodružné hry v tělocvičně, str.44
  10. ↑ Dobrodružné hry v tělocvičně, str.45
  11. ↑ Dobrodružné hry v tělocvičně, str.47
  12. ↑ Dobrodružné hry v tělocvičně, str.48

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Beam safety wrap.jpg
Autor: own, Licence: CC BY-SA 4.0
Beam safety wrap manufactured by Mancino being attached to balance beam.
Landessportzentrum Dornbirn Turnhalle Stufenbarren.jpg
Autor: Bauken77, Licence: CC BY-SA 3.0
Kunstturnerin am Stufenbarren in der Gerätturnhalle des Landessportzentrums in Dornbirn.