Tělocvična Pod Hradem

Tělocvična Pod Hradem
Město Brno - Tělocvična Pod Hradem.jpg
Základní informace
Slohnovogotika
ArchitektAugust Prokop
Výstavba1868
Poloha
AdresaÚdolní 221/3, Brno-město, ČeskoČesko Česko
UliceÚdolní
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky33719/7-200 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vchod tělocvičny

Novogotická budova tělocvičny Pod Hradem se nachází v brněnské městské části Brno-střed, v katastrálním území Město Brno pod Špilberkem v ulici Údolní, číslo orientační 3. Pozemek s budovou tělocvičny však původně náležel do zrušeného katastrálního území Špilberk.

Architektura

Budovu si nechal postavit Brünner Turnverein (Brněnský německý tělovýchovný spolek). Návrhem v roce 1867 pověřil moravského německého architekta Augusta Prokopa, který se právě vrátil do Brna po několikaletém praktikování na severu Evropy. Tak byla jeho osobností stavbě vtisknuta podoba severské neogotiky. Neomítané cihlové polychromované zdivo, tvarosloví akcentované výraznými pilíři, klenbami a štíty na půdorysu chrámového trojlodí dodává architektuře až sakrální rozměr. Pozoruhodné jsou dřevěné konstrukce a bazilikální zastropení interiéru, původně zdobené polychromií. Všechny tyto aspekty jsou srozumitelné při pochopení úlohy, jakou hrál v tehdejší společnosti zadavatel, tedy tělovýchovný spolek „Brünner Turnverein“. Jeho role byla obdobná jako u tělocvičné jednoty Sokol v českém prostředí. Stavba tedy nutně ztělesňovala národní hodnoty a ideály, navíc do doby výstavby Německého domu suplovala tělocvična německé kulturní centrum Brna, jeho koncertní i divadelní sál.

Historie a současnost

Slavnostní otevření se konalo 28. června 1868.[1] Otevření novostavby se stalo dvoudenní slavností (28.–29. června). V roce 1877 tělocvična vyhořela, ale už roku 1878 byla podle návrhu Augusta Prokopa obnovena. Další dostavba se uskutečnila roku 1896. Smutnou úlohu hrála tělocvična, podobně jako Německý dům, po osvobození v roce 1945, kdy se stala místem poprav brněnských Němců, kteří se exponovali v době protektorátu. Oběšen zde také byl Stanistav Kotačka, vrah Josefa Bierského z paraskupiny Wolfram.

Tělocvična je od 23. března 1964 kulturní památkou.[2]

V současnosti v budově sídlí Centrum univerzitního sportu Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.

Odkazy

Reference

  1. Encyklopedie.Brna.cz, rev. 2008-06-28 [cit. 2008-12-12]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 145381 : Tělocvična německého tělocvičného spolku. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Město Brno - Tělocvična Pod Hradem.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 3.0
Město Brno - Tělocvična Pod Hradem patřící Masarykově univerzitě
Tělocvična Pod Hradem, Brno Údolní - vchod 3.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Novogotická Tělocvična Pod Hradem patřící Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity, Údolní 3, Brno. Vchod.