Těrlicko

Těrlicko
Radnice
Radnice
Znak obce TěrlickoVlajka obce Těrlicko
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHavířov
Obec s rozšířenou působnostíHavířov
(správní obvod)
OkresKarviná
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 819 (2023)[1]
Rozloha24,65 km²[2]
Nadmořská výška260 m n. m.
PSČ735 42
Počet domů1 492 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa obecního úřaduMájová 474
Horní Těrlicko
735 42 Těrlicko
ou@terlicko.cz
StarostaIng. David Biegun
Oficiální web: www.terlicko.cz
Těrlicko
Další údaje
Kód obce599158
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Těrlicko (polsky Cierlicko, německy Tierlitzko) je obec v okrese Karviná, jedna z nejstarších doložených obcí v Těšínském Slezsku. Rozkládá se na svazích Těšínské pahorkatiny na řece Stonávce mezi městy Havířov (do jehož správního obvodu Těrlicko spadá) a Český Těšín v Moravskoslezském kraji. Těrlicko je známé především díky stejnojmenné údolní nádrži. Žije zde přibližně 4 800[1] obyvatel.

Části obce

Název

Nejstarší název, který osada dostala, zřejmě bylo Tr(d)lí odvozené od slovesa třieti – "třít" (jehož některé tvary měly základ tr- (například tru)) a mající význam "místo, ve kterém se něco tře (ryby nebo ledové kry apod.)". Tento základ dostal zdrobnělinu Trlíce a to bylo zdrobněno další příponou na Trlíčko. V místní nářečí měly zdrobnělé tvary podobu Ćerlice a Ćerlicko a protože hlásková skupina će byla chápána jako protiklad spisovnému , byl vytvořen tvar Těrlicko. Koncem 16. století byla vesnice rozdělena na dvě, které se rozlišovaly přívlastky Dolní a Horní. Podoba jména v písemných pramenech: Cierlitzko (1229), Czerliczcho (1250), Sierliczko (1268), Tczirla (1430), Czirlaw (1440), Czerlitzko (1447), Čerličko (1473), Tierlitzko (1523), Czerlisko (1652), Czerlitzko (1679), Tierliczko (1736), Trlíčko (1921).[4]

Historie

Podle archeologických výzkumů se předpokládá, že obec Těrlicko je stará okolo jednoho tisíce let. První doložená písemná zmínka však pochází z roku 1229, což obec řadí k nejstarším na Těšínsku. Těrlicko je tehdy zmiňováno se statky orlovského benediktínského kláštera (založeném v roce 1227) spolu s obcemi Doubrava, Chotěbuz, Vrbice, Záblatí a Žukov. Mniši tohoto kláštera tehdy přiváděli na území obce zemědělské osadníky, kteří se zabývali zejména pěstování lnu a chovu ovcí. V roce 1268 je poprvé zmiňována Jaškovská krčma, která se tak řadí k nejstarším pohostinstvím ve Slezsku. Roku 1305 se objevuje v souvislosti s biskupskými statky první zmínka o vsi Hradiště. V roce 1429 jsou zmínky o pobytu husitských vojsk v Těrlicku, husitství zde však kořeny nezapustilo.

Těrlicko, podobně jako většina okolních obcí, často měnilo své majitele. V roce 1440 se obec stala součástí skočovského panství, jehož držitelem byla kněžna Eufemie a následně její syn Přemysl II. Těšínský z rodu Piastovců. Dalšími majiteli byli Machník Kornic z Těrlicka (od 1454), Mikuláš House z Těrlicka (od 1466) či Kryštof z Pruchné (od 1470). Na konci 16. století byla obec rozdělena na Dolní a Horní Těrlicko, které pak měly různé majitele.

Larischův zámeček v Horním Těrlicku

V letech 1626 až 1627 vpadla do Slezska dánská vojska, a Těrlicko nezůstalo výjimkou, Dáni zde přezimovali a také do obce přitáhli mor, kterému podlehly desítky místních obyvatel. V letech 1647 až 1648 Těrlicko pro změnu čelilo nájezdům a drancování švédských vojsk – mnoho obyvatel Těrlicka tehdy uprchlo do hor. První škola v obci byla založena benediktiny ve 13. století. a v roce 1794 nová zděná škola. Evangelická škola byla založena v roce 1852 a výuka probíhala v němčině a polštině. V roce 1731 přešlo (Dolní i Horní) Těrlicko do majetku rodu Larischů, kteří jej drželi až do roku 1926 – stali se tak posledními šlechtickými majiteli obce.

Roku 1850 se datuje vznik první evangelické školy v Horním Těrlicku, v roce 1863 byla obec opět rozdělena na Horní (Ober Tierlitzko) a Dolní (Nieder Tierlitzko) Těrlicko, 1907 byl založen Dělnický dům, o rok později ochotnická požární jednotka a v roce 1920 česká škola. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 mělo celé Těrlicko 2004 obyvatel, z nichž 1979 (98,7%) bylo polsky, 16 (0,79%) německy a 9 (0,44%) česky mluvících[5]. Po první světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska se Těrlicko stalo součástí sporného území Těšínska, o které usilovalo nově vzniklé Československo a Polsko. Na velvyslanecké konferenci ve Spa 28. července 1920 bylo Těšínsko rozděleno mezi obě země a Těrlicko připadlo do jeho československé části. V předvečer druhé světové války byla v říjnu 1938 československá část Těšínska opět anektována polským vojskem, které však po roce vystřídalo vojsko německé – tehdy už byla druhá světová válka v plném proudu. Těrlicko bylo v letech 1939 až 1945 přičleněno přímo k Německu, jako součást kraje Oberschlesien. Obec byla osvobozena Rudou armádou 3. května 1945.

Vývoj Těrlicka po druhé světové válce, už opět jako součásti Československa, znamenal nejprve poválečnou obnovu včetně elektrifikace obce v roce 1949, aby nedlouho poté musela velká část Těrlicka ustoupit nově plánované přehradní nádrži Těrlicko, budované v letech 1955 až 1962. Zatopeno bylo 141 objektů, včetně veřejných budov a kostela. Současně bylo vybudováno Těrlicko nové. V roce 1953 bylo zřízeno místní zdravotní středisko, v roce 1966 byla otevřena požární zbrojnice v Hradišti, v roce 1971 kulturní dům tamtéž a v první polovině 90. let 20. století proběhla v Těrlicku rozsáhlá plynofikace.

Celé území dnešního Těrlicka spadalo v letech 1848 až 1960 pod politický okres Těšín (od r. 1927 Český Těšín), ve všech jeho postupných podobách, a od roku 1960 je součástí okresu Karviná. Od roku 2003 je obec taktéž ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Havířova. Dosud samostatné obce Horní a Dolní Těrlicko byly spojeny v jeden celek 1. 2. 1964 a od 1. 1. 1975 byla k Těrlicku připojena také obec Hradiště. V roce 2014 byly v obci oficiálně zavedeny názvy ulic.

Slavní rodáci

Na přelomu 18. a 19. století sídlil v Hradišti Georg Friedrich Erdmann Klette von Klettenhof.

Pamětihodnosti

Jaškovská krčma (1268) na břehu přehradní nádrže Těrlicko v současné podobě
  • Żwirkowisko – památník letců Źwirka a Wigury, tzv. Žwirkovisko (Horní Těrlicko, lokalita Kostelec) – památník významných polských letců pilota Franciszka Żwirka a mechanika Stanisława Wigury, kteří zde 11. září 1932 havarovali a zahynuli. Původní památník byl zničen v roce 1940 nacistickým vojskem, obnovený památník z roku 1950 vytvořil sochař Julius Pelikán z Olomouce.[6]
  • Jaškovská krčma (Horní Těrlicko) – nejstarší dochovaná budova v obci (první zmínka o Jaškovické pánské krčmě pochází z roku 1268) se nacházela na historické cestě mezi Opavou a Těšínem (cesta dnes přerušena přehradou). Traduje se, že se byla útočištěm lapků a lupičů, kteří přepadávali pocestné. Poté naopak sloužila jako strážnice k ochraně pocestných a k výběru mýta. Budova vyhořela v roce 1692, hned poté byla obnovena do dnešní podoby, v interiéru je však možno vidět původní klenby. Objektu je také sklepení ze 13. století a podzemní chodba. Ve druhé polovině polovině 20. století sloužila jako součást rekreačního střediska Dolu ČSM, dnes se zde nachází restaurace a hotel.
  • Larischův zámeček (Horní Těrlicko) – skromné sídlo z počátku 19. století. Původní zámecká zahrada nebyla dochována. Dnes zámek slouží jako rekreační objekt v majetku Policie ČR a je veřejnosti nepřístupný.
  • barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého (Horní Těrlicko) – pochází z roku 1778 a nachází se na rohu zámecké zahrady. Na podstavci zdobeném šlechtickými erby s barokním ornamentem je postava světce na oblacích s andílky.
  • Larischův letohrádek (Horní Těrlicko, lokalita Kostelec) – empírová venkovská stavba, která byla vybudována pravděpodobně v letech 1801–1804 hrabětem Larischem ve velké ovocné zahradě. Později sloužil jako byt zahradníka. Na stavbu navazuje tzv. hladová zeď, která byla vystavěna v 1847 na ochranu zahrady. V současnosti slouží letohrádek jako soukromý byt a je veřejnosti nepřístupný.
  • Kostel sv. Vavřince (Horní Těrlicko, lokalita Kostelec) – na místě dnešního kostela stával malý kostelík Sv. Vavřince, který byl však pro neutěšený stav rozebrán a na jeho místě byl postaven v letech 1889 až 1891 dnešní kostel, který se stal po zatopení kostela Nejsvětější Trojice v Horním Těrlicku v roce 1962 sídlem farnosti.
  • Evangelický kostel (Horní Těrlicko, lokalita Osekovice) – postaven v letech 1966 až 1967 dle návrhu Bronislava Firly.
  • Pamětní deska na počest osvobození (Horní Těrlicko) – byla odhalena u příležitosti 30. výročí konce 2. světové války dne 9. 5. 1975 u kulturního domu na těrlickém náměstí.

Další turistické a společenské zajímavosti

  • Vodní nádrž Těrlicko – údolní nádrž se sypanou hrází (ve své době největší ve střední Evropě) budovaná v letech 1955 až 1962, které padla za oběť velká část původního Těrlicka. Byla vybudována jako zásobník průmyslové vody pro podniky na Karvinsku a Třinecku, současně slouží pro rekreační a sportovní vyžití.
  • Naučná stezka Těrlické mokřady (Horní Těrlicko, lokalita Zelené Město) – 2,5 km dlouhá trasa pro pěší v okolí horní záchytné nádrže Těrlické přehrady a meandrující řeky Stonávky. Oblast je cenná pro výskyt vodního ptactva, obojživelníků a flory lužních lesů. Stezka je vybavena vzdělavacími informačními panely a je přístupná celoročně.
  • Sochařský park (Hradiště, ul. Vyhlídková, jižní úbočí Babí hory) – základem této sochařské galerie v přírodě se stal rok 2002, kdy byla do lokality Horní Dvůr přemístěna část skulptur ze sochařského sympozia v Ostravě na Landeku. V roce 2009 zde byl slavnostně vyhlášen Sochařský park Těrlicko-Hradiště, ve kterém postupem času přibývá řada jedinečných soch doplněných krásnými výhledy na Moravskoslezské Beskydy. V letech 2017 až 2018 došlo k přemístění parku na jižní úbočí Babí hory.
  • Babí hora (Hradiště) – nejvyšší vrchol na území obce Těrlicko a druhý nejvyšší v Těšínské pahorkatině i v okrese Karviná. Jeho nadmořská výška činí 423,2 m.
  • Havířovský zlatý kahanec (v letech 1967–1990 Zlatý kahanec) – mezinárodní motocyklové závody na přírodním okruhu konané v letech 1967 až 1990 a 2008 až 2019. Konaly se na 6,1 km dlouhém Těrlickém okruhu nacházejícím se na území Těrlicka a havířovských městských částí Bludovice a Životice.
  • Fichtl Cup – závody legendárních motocyklů značky Jawa Pionýr.
  • Těrlické slunko – tradiční slavnost k uvítání léta konající se na těrlickém náměstí a v jeho okolí. Jeho součástí je hudební produkce a pouť. Koná se každoročně v červnu.
  • Tradiční kostelecká pouť – koná se u příležitosti svátku Sv. Vavřince, kterému byl vysvěcen místní kostel, poblíž kterého se pouť každoročně koná.
  • Těrlický filmový festival (dříve Těrlické filmové léto) – přehlídka českých, slovenských a polských filmů konající se od roku 1993 vždy na podzim v místním kině Svoboda (v kulturním domě na náměstí).

Turistické a cyklistické trasy

  • modrá turistická značka modrá turistická trasa KČT Český Těšín – Těrlicko – Frýdek-Místek – Hukvaldy – Štramberk: na území obce prochází okolo památníku polských letců Źwirka a Wigury, dále přes Kostelec jihozápadním úbočím Babí hory a horní záchytnou hráz Těrlické přehrady do hornotěrlické lokality Zelené Město, dále pokračuje přes lokalitu Čaplovec směrem k Žermanické přehradě.
  • žlutá turistická značka žlutá turistická trasa KČT Albrechtice – Těrlicko, pod Kostelcem: trasa pod Kostelcem, nedaleko památníku letců Źwirka a Wigury tvoří alternativní odbočku přes albrechtické Červenky do železniční stanice Albrechtice u Českého Těšína.
  • cyklotrasa 56 Bukovec – Havířov – Bohumín: tato trasa vede okolo většiny zajímavých míst na těrlickém území. Nedaleko sochařského parku v hradišťském Horním Dvoře směřuje přes Babí horu (její vrchol těsně míjí) na Kostelec, dále přes Źwirkovisko do Dolního Těrlicka přes hráz Těrlické přehrady, lokalitu Pacalůvka (Havířov-Životice), okolo hostince v Zátoce a přes tzv. start–cíl Těrlického motocyklového okruhu do Horního Těrlicka, kde míjí Jaškovskou krčmu, Larischův zámeček i náměstí. Dále pokračuje směrem do Horních Bludovic a dál.
  • cyklotrasa 6090 (Greenway) Český Těšín – Dolní Domaslavice: ve směru od Koňákova směřuje jižním okrajem místní části Hradiště přes tzv. Čtyřmezí (rozhraní čtyř katastrů: Hradiště, Koňákov, Horní Žukov a Třanovice) a přes řeku Stonávku (už na území Třanovic) míří do Dolních Domaslavic.

Geografie

Pohled na Babí horu (423 m) z Horního Těrlicka

Obec Těrlicko se nachází na území geomorfologického celku Podbeskydská pahorkatina, která je součástí subprovincie Vnější Západní Karpaty. Ráz krajiny je v obci udáván kopci Těšínské pahorkatiny, konkrétně geomorfologickými okrsky Hornotěrlické pahorkatiny na západě a Hornožukovské pahorkatiny na východě, mezi kterými protéká řeka Stonávka. Nejvyšším bodem obce, dobře patrným ze širokého okolí, je Babí hora (423,2 m n. m.), nacházející se ve východní části obce, v místní části Hradiště. Tento bod je druhým nejvyšším, jak v Těšínské pahorkatině, tak v okrese Karviná.

Celé území patří do úmoří Baltského moře a povodí řeky Odry, kam je veškerá voda z Těrlicka odváděna řekou Stonávkou a přidruženými potůčky, potažmo řekou Olší, do které se v Karviné Stonávka vlévá. Pouze nejvýchodnější okraj obce, při hranici se Stanislavicemi, patří do povodí řeky Chotěbuzky, která se do Stonávky vlévá až na území Albrechtic. Průměrný průtok řeky Stonávky se pohybuje okolo 1 m3·s−1, nejvyšší byl zaznamenán v době katastrofálních povodní na Moravě a ve Slezsku, konkrétně dne 9. 7. 1997, kdy řekou protékalo 101,0 m3·s−1.[7]

Území Těrlicka patří do mírně teplé oblasti MT10, průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8 °C a průměrné roční srážky okolo 800 mm. Sousedními obcemi sídla jsou Soběšovice, Havířov, Třanovice, Žermanice, Dolní Domaslavice, Horní Bludovice, Český Těšín a Albrechtice.

Doprava

Křižovatka silnic I/11, II/474 a místních komunikací v centru Těrlicka

Těrlicko má dobré silniční napojení. Obcí prochází mezinárodní silnice I/11 a krajská silnice II/474, které zde asi v délce jednoho kilometru tvoří společnou peáž. Obě tyto silnice tvoří v centru obce frekventovanou křižovatku. Výhledově se počítá s výstavbou silničního obchvatu Havířova (kapacitní přeložka silnice I/11), který severo-jižním směrem protne katastr Těrlicka, součástí bude tunel pod zastavěnou částí Horního Těrlicka. Železničním spojením Těrlicko nedisponuje (nejbližší železniční stanicí je 4,5 km severně vzdušnou čarou vzdálená Horní Suchá).

Veřejná autobusová doprava byla v obci zavedena v roce 1949, kdy Těrlicko získalo spojení s okolím (zejména s Českým Těšínem, Karvinou a Ostravou). Dosud byli obyvatelé nuceni chodit pěšky na 8 km vzdálenou železniční stanici v Šumbarku. Současně s výstavbou nedalekého Havířova od poloviny 50. let 20. století nabíralo na intenzitě spojení také s tímto městem. Páteřní linkou se stala linka (Jablunkov –) Třinec – Český Těšín – Havířov (– Ostrava), která Těrlickem projížděla v poměrně častém intervalu. Zastávka Těrlicko, střed se stala přestupním uzlem mezi spoji této linky a dalšími linkami provozovanými tehdejším národním podnikem ČSAD Ostrava.

Od roku 1993 začala do obce Těrlicko zajíždět MHD Havířov, konkrétně linky 417 (zajišťuje přímé spojení Horního Těrlicka s Havířovem včetně centra a Šumbarku, tři páry spojů v pracovní dny zajiždí až do těrlické místní části Hradiště) a 420 (zajišťuje spojení lokality Zelené Město, Horního Těrlicka a Dolního Těrlicka s Havířovem).

Sport

Fotbalový klub FK Těrlicko 2022.

Vývoj počtu obyvatel

Počet trvalých obyvatel roste, zejména díky přílivu obyvatel z okolních měst: počátkem roku 2016 jich zde žilo 4 372, zatímco v roce 2010 jich bylo 4 201. Při sčítání lidu v roce 2011 se 59,9 % obyvatel obce hlásilo k české, 9,7 % k polské, 3,3 % k moravské, 1,8 % k slezské, 1,6 % ke slovenské a 0,1 % k jiné národnosti, 20,5 % obyvatel svou národnost neuvedlo.[8]

Tabulka vývoje počtu obyvatel v obci a jejich částech (Zdroj: Český statistický úřad):

Rok186918801890190019101921193019391950196119701980199120012011
Horní Těrlicko141914461444137513871348147215701516180122202560271128902917
Dolní Těrlicko437454393437617634684710660453412409395407489
Hradiště pod Babí horou761843753731756698811833910757753745768829840
Těrlicko celkem261727432590254327602680296731133086301133853714386641264246

Galerie

Partnerská obec

Polsko Chybie, Polsko

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. 583, 584.
  5. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 
  6. http://www.terlicko.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=16657&id=88728&n=pamatnik%2Dletcu
  7. Povodí Odry - Stavy a průtoky 5.1. app.pod.cz [online]. [cit. 2016-07-31]. Dostupné online. 
  8. https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=31288&u=__VUZEMI__43__599158

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Stripe-marked trail blue.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - modrá.
Stripe-marked trail yellow.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - žlutá.
CoA of Těrlicko.svg
Modře-stříbrně dělený štít, v horním poli zlaté slunce, v dolním červený pluh.
Těrlicko náměstí.JPG
Autor: Vojtěch Dočkal, Licence: CC BY-SA 4.0
Těrlické náměstí
Těrlicko, Babí hora.jpg
Autor: Petr Michalik, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na Těšínskou pahorkatinu s Babí horou (423 m) z ulice Dlouhé v Těrlicku.
Cierlicko Gorne-Żwirkowisko pomnik.jpg
(c) Augiasz, CC BY-SA 3.0
Pomnik na miejscu tragicznej śmierci pilotów Franciszka Żwirki i Stanisława Wigury na Żwirkowisku w Cierlicku (Czechy). Czeski rzeźbiarz Julius Pelikán. Autor: Maciej Dembiniok 2005
2020 Těrlicko municipal cemetery 1.jpg
Autor: Qasinka, Licence: CC0
Obecní hřbitov v Těrlicku
Cierlicko 1578.jpg
Autor: User:Darwinek, Licence: CC BY-SA 3.0
Polish elementary school in Těrlicko (Cierlicko), Czech Republic
Těrlicko, křižovatka 11 x 474.jpg
Autor: Petr Michalik, Licence: CC BY-SA 4.0
Těrlicko, křižovatka silnic I/11 (zatáčí vpravo, směr Havířov, Ostrava) a II/474 (směřuje rovně, směr Orlová, Karviná) v centru obce.
Těrlicko, Larischův zámeček.jpg
Autor: Petr Michalik, Licence: CC BY-SA 4.0
Těrlicko - skromný Larischův zámeček vystavěný na počátku 19. století. Původní zámecká zahrada se nedochovala.
Těrlicko evang. kostel.JPG
Evangelický kostel v Těrlicku, ČR
Těrlicko, sv. Jan Nepomucký.jpg
Autor: Petr Michalik, Licence: CC BY-SA 4.0
Těrlicko, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1778
Cierlicko-Dom Polski.jpg
(c) Czesil, CC BY-SA 3.0

Description: Dom Polski Żwirki i Wigury (Polish House of Żwirko and Wigura) in Kostelec (Kościelec), Těrlicko (Cierlicko), Czech Republic. It is a home of MK PZKO Kościelec.

  • Date: 18 September 2006
  • Camera: Panasonic DMC-FZ20
  • Author: Czesil
Těrlicko, Jaškovská krčma.jpg
Autor: Petr Michalik, Licence: CC BY-SA 4.0
Jaškovská krčma - nejstarší dochovaná budova v obci Těrlicko. První doložená zmínka z roku 1268. V pozadí přehradní nádrž Těrlicko.