Třídílné účetnictví

Třídílné účetnictví (čínsky v českém přepisu san-ťiao-čang, pchin-jinem sānjiǎozhàng, znaky zjednodušené 三脚帐, tradiční 三腳帳; čínsky v českém přepisu san-ťiao-šu, pchin-jinem sānjiǎoshū, znaky zjednodušené 三脚书, tradiční 三腳書; čínsky v českém přepisu po-ťiao-čang, pchin-jinem bǒjiǎozhàng, znaky zjednodušené 跛脚帐, tradiční 跛腳帳) byl systém smíšeného jednoduchého a podvojného účetnictví používaný v ekonomice mingské Číny od poloviny 15. století. Vznikl zdokonalením čtyřčlenné bilanční metody, systému jednoduchého účetnictví používaného v předešlých staletích. Třídílné účetnictví používali větší obchodníci a bankéři, než se v pozdním mingském období (1570–1640) mezi bankéři objevil systém podvojného účetnictví zvaný „účetnictví dračí brány“ a v polovině 18. století podvojné čtyřdílné účetnictví).

Vznik a popis

Třídílné účetnictví vzniklo v polovině 15. století jako směsice podvojného a jednoduchého účetnictví.[pozn. 1][1][2][3] V tomto systému byly podvojně účtovány pohledávky a převody, kdežto hotovostní platby byly zaznamenávány pouze jedním zápisem.[2]

Třídílný systém byl významným pokrokem ve zdokonalování tradičního jednoduchého účetnictví. Používal stejnou strukturu tří knih – memorandum, deník a hlavní kniha – s důrazem na deník. Obvykle byly používány deníky tři, kniha nákupů a prodejů (货清, chuo-čching pu), kniha hotovosti (jin-čching pu) a kniha převodů a osobních účtů (wan-laj pu). Do deníků byly transakce přepisovány denně z memorand (草流, cchao-liou pu).[1] Stránky deníků byly rozděleny na horní a spodní sekci.[pozn. 2] Položky kategorizované jako příchozí (來, laj), nebo odchozí (去, čchü), byly zapisovány do vrchní, resp. spodní, části stránky deníku jako příjmy/přírůstky šou (收), resp. výdaje/úbytky fu (付).[5] Dvojice šou/fu odpovídala v soukromé sféře páru žu/čchu ve státní správě.[1] Přitom každá transakce byla zaznamenána dvakrát, nahoře a dole, v patřičných knihách; pouze hotovostní platby byly zapisovány právě jednou do deníku nákupů a prodejů.[6]

Deníky byly každých pět dnů shrnuty a přepisovány do hlavní knihy, přičemž výsledný zůstatek byl stanoven čtyřčlennou metodou,[7] jejíž základní rovnicí bylo:

zůstatek minulého období (管, kuan) + příjmy (收, šou) − výdaje (付, fu) = zůstatek (在, caj).[2][3]

Protože hotovostní transakce byly zaznamenávány jednoduchým zápisem a ostatní podvojným, byl systém nazván třídílné účetnictví.[7]

V pozdním mingském období (1570–1640) začalo být třídílné účetnictví nahrazováno, když se mezi bankéři objevil, a později rozšířil i do komerční a výrobní sféry, zdokonalený systém „účetnictví dračí brány“,[8] který se v polovině 18. století rozvinul v podvojné čtyřdílné účetnictví, používané do konce 19. století.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V překladu do angličtiny three-legged bookkeeping.
  2. ↑ Rozdělení stránek účetních knih vodorovnou čarou uprostřed a zapisování příjmů nahoru a výdajů dolů bylo charakteristickým rysem jak třídílného účetnictví, tak i následujících čínských účetních systémů, účetnictví dračí brány a čtyřdílného účetnictví.[4]

Reference

  1. ↑ a b c LIN, Z. Jun. Chinese Double-Entry Bookkeeping Before the Nineteenth Century. Accounting Historians Journal. 1992, roč. 19, čís. 2, s. 109. [dále jen Lin]. Dostupné online. ISSN 0148-4184. (anglicky) 
  2. ↑ a b c SOLAS, Cigdem; SINAN, Ayhan. The historical evolution of accounting in China: The effects of culture [PDF]. Association of Accounting and Finance Academians – AAFA (MUFAD), 2008-02-14 [cit. 2010-04-17]. S. 20. [dále jen Solas, Sinan]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. ↑ a b GAO, Simon S.; HANDLEY-SCHACHLER, Morrison. The influences of Confucianism. feng Shui and Buddhism in Chinese accounting history. Accounting, Business & Financial History. Březen 2003, s. 53. [dále jen Gao, Handley]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-02. ISSN 0598-5206. (anglicky)  Archivováno 2. 6. 2010 na Wayback Machine
  4. ↑ JUN, Seong-Ho; LEWIS, James B.; HUH, Sung-Kwan. Korean Double-Entry Merchant Accounts from Kaesong City (1786-1892). Sungkyun Journal of East Asian Studies. Říjen 2013, roč. 13, čís. 2. ISSN 1598-2661. (anglicky) 
  5. ↑ GARDELLA, Robert. Squaring Accounts: Commercial Bookkeeping Methods and Capitalist Rationalism in Late Qing and Republican China. The Journal of Asian Studies. Květen 1992, roč. 51, čís. 2, s. 317–339. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Lin, str. 109–110.
  7. ↑ a b Lin, str. 110.
  8. ↑ Lin, str. 111.

Literatura

  • GAO, Simon S.; HANDLEY-SCHACHLER, Morrison. The influences of Confucianism. feng Shui and Buddhism in Chinese accounting history. Accounting, Business & Financial History. Březen 2003, s. 41–68. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-02. ISSN 0598-5206. (anglicky)  Archivováno 2. 6. 2010 na Wayback Machine
  • HOSKIN, Keith; MACVE, Richard. Contesting the Indigenous Development of “Chinese Double-entry Bookkeeping” and its Significance in China’s Economic Institutions and Business Organization before c.1850 [online]. London: London School of Economics, Dept. of Economic History, 2012-2 [cit. 2015-04-19]. Working papers, No. 160. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-11. (anglicky) 
  • LIN, Z. Jun. Chinese Double-Entry Bookkeeping Before the Nineteenth Century. Accounting Historians Journal. 1992, roč. 19, čís. 2, s. 103–122. Dostupné online. ISSN 0148-4184. (anglicky) 
  • SOLAS, Cigdem; SINAN, Ayhan. The historical evolution of accounting in China: The effects of culture [PDF]. Association of Accounting and Finance Academians – AAFA (MUFAD), 2008-02-14 [cit. 2010-04-17]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]