Třída Čongdžo Veliký

Třída Čongdžo Velký
Obecné informace
Uživatel	Námořnictvo Korejské republiky
Typ	torpédoborec
Lodě	3
Osud	1 aktivní 2 ve stavbě (2024)
Předchůdce	třída Tchedžo Veliký
Nástupce	třída KDDX
Technické údaje
Výtlak	8200 t (standardní) 10 900 t (plný)
Délka	170 m
Šířka	21,4 m
Ponor	6,25 m
Pohon	COGAG
Rychlost	30 uzlů
Dosah	5500 nám. mil při 20 uzlech
Posádka	300 důstojníků a námořníků
Výzbroj	1× 127mm kanón 48× Mk 41 SM-2 Block IIIB SM-3 Block IB SM-6 16× K-VLS 32× Häkung 8× Hong Sang Eo SSM-700K Hae Song 24× K-VLS II L-SAM 8× SSM-700K Hae Song (2×4) 2× 20mm Phalanx 6× 324mm torpédomet (2×3)
Letadla	2× Sikorsky MH-60R

Třída Čongdžo Velký^[zdroj⁠?!] je třída protiletadlových raketových torpédoborců ve stavbě pro námořnictvo Korejské republiky, budovaná v rámci programu KDX-III Batch II. Prototypová jednotka byla do služby přijata roku 2024 a obě jeho sesterské lodě mají být dokončeny do roku 2027. Plavidla jsou vybavena americkým pokročilým zbraňovým systémem Aegis a jsou schopna boje proti hladinovým, pozemním a vzdušným cílům i proti ponorkám. Svou konstrukcí představují největší a nejsilněji vyzbrojenou verzi torpédoborců.^[zdroj⁠?!]

V prosinci 2013 padlo rozhodnutí na zvýšení počtu torpédoborců se systémem Aegis ze tří na šest, a to do roku 2027. Důvodem jsou zejména napjaté vztahy s KLDR a potřeba zesílení protiraketové obrany. Kontrakt na vývoj třídy KDX-III Batch II a zároveň stavbu prototypové jednotky získala loděnice Hyundai Heavy Industries (později HD Hyundai Heavy Industries). Kýl plavidla má být založen roku 2020 a trup má být na vodu spuštěn roku 2021.^[1] Přijetí prototypu do služby bylo naplánováno na rok 2024.^[2]

Slavnostní první řezání oceli na prototypový torpédoborec proběhlo 16. ledna 2021.^[3] Na vodu byl spuštěn 28. července 2022.^[4] Do služby byl přijat 2. prosince 2024. První řezání oceli na druhou jednotku proběhlo 4. července 2023.

Jednotky třídy Čongdžo Veliký:

Do konstrukce třídy Čongdžo Veliký bude zapracována řada vylepšení. Bude použit hybridní elektrický pohon Hybrid-Electric Drive (HED), zdokonalená verze bojového řídícího systému Aegis Baseline 9.C2 a nadstavby BMD 5.1 (umožňuje integraci protiraketových řízených střel SM-3 Block IB), vylepšené senzory včetně radaru AN/SPY-1D(V), systémy elektronického boje Sonata Next Generation, domácí sonary a zdokonalené technologie stealth.^[1] Torpédoborec bude mít také o čtyři metry prodloužený trup.

Ponese celkem 88 vertikálních vypouštěcích sil, z toho 48 amerických Mk.41, šestnáct K-VLS a 24 zvětšených sil K-VLS II (šest modulů po čtyřech buňkách). Do sil Mk.41 budou ukládány řízené střely Standard SM-2 Block IIIB, SM-3 Block IB a SM-6. Torpdoborce první série přitom využívají pouze první z nich. V silech K-VLS budou uloženy korejské střely K-SAAM Häkung (Korean Surface-to-Air Anti-Missile, nahradí systém RAM), raketová torpéda Hong Sang Eo (jinak též Korean Anti-Submarine Rocket, K-ASROC) a střely s plochou dráhou letu TSLM (Haeseong Tactical Surface Launch Missile).^[5] Vertikální sila K-VLS II mají z počátku nést korejské proraketové střely L-SAM (Long-range Surface-to-Air Missile). Plánováno je rovněž možné využití těchto sil pro perspektivní balistické rakety.^[6] Protilodních střel SSM-700K bude neseno pouze osm kusů.^[5]

Pohonný systém bude koncepce COGAG. Tvoří jej čtyři plynové turbíny General Electric LM2500, každý o výkonu 29 100 hp, pohánějící dva lodní šrouby se stavitelnými lopatkami. Lodě dosahují rychlosti 30 uzlů. Dosah činí 5500 námořních mil při rychlosti 20 uzlů.