Třída Aigle

Třída Aigle
Albatros
Albatros
Obecné informace
UživatelFrancouzské námořnictvo
Typtorpedoborec
Lodě6
Osud5 ztraceno
1 vyřazen
Předchůdcetřída Guépard
Nástupcetřída Vauquelin
Technické údaje
Výtlak2441 t (standardní)
3410 t (plný)[1]
Délka122,4 m (mezi svislicemi)
128,5 m (max.)
Šířka11,84 m
Ponor4,97 m
Pohon4 kotle, 2 turbínová soustrojí
2 lodní šrouby
Rychlost36 uzlů
Dosah3650 nám. mil při 18 uzlech
Posádka230
Výzbroj5× 138,6mm kanón (5×1)
1× 75mm kanón
4× 37mm kanón (4×1)
4× 13,2mm kulomet Hotchkiss (2×2)
6× 550mm torpédomet (2×3)
4 vrhače, 2 spouštěče hlubinných pum

Třída Aigle byla třída „supertorpédoborců“ francouzského námořnictva z období druhé světové války. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Ve službě byly od roku 1932. Pět bylo za války zničeno, jedna dosloužila roku 1959.

Stavba

Torpédoborce byly objednány v rámci programu pro rok 1927. Vyzbrojeny byly novým modelem poloautomatických kanónů se zvýšenou rychlostí palby (avšak menším dostřelem). Přesnost palby zlepšovalo použití nových dálkoměrů (jeden čtyřmetrový a jeden pětimetrový). Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. První série čítala čtyři plavidla a druhá dvě s upraveným pohonem a výzbrojí. Do jejich stavby se zapojilo pět loděnic. Dvě jednotky postavila loděnice Arsenal de Lorient v Lorientu. Po jedné pak loděnice Ateliers et Chantiers de France v Dunkirku, Ateliers et Chantiers de Bretagne v Nantes, Ateliers et Chantiers de la Loire v Saint-Nazaire a Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne. Do služby byly přijaty v letech 1932 a 1934.[1]

Jednotky třídy Aigle:[2]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyOsud
AigleAteliers et Chantiers de France192819. února 1931listopad 1932V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzdvižen 1943, potopen spojeneckým letectvem.
GerfautAteliers et Chantiers de Bretagne192914. června 1930březen 1932V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzdvižen 1943, potopen spojeneckým letectvem.
AlbatrosAteliers et Chantiers de la Loire192927. června 1930leden 1932V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 8. listopadu 1942 v Casablance poškozen při spojeneckém vylodění v Severní Africe (operace Torch) a poškozený najel na břeh. Roku 1943 byl vyzvednut a upraven na dělostřeleckou cvičnou loď. Vyřazen 1959.
VautourForges et Chantiers de la Méditerranée, La Seyne192928. srpna 1930červen 1932V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzdvižen 1943, potopen spojeneckým letectvem.
ÉpervierArsenal de Lorient193014. srpna 1931květen 1934V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 8. listopadu 1942 během operace Torch v Oranu poškozen spojeneckými silami. Druhý den najel na břeh. Roku 1946 vyzvednut a sešrotován.
MilanArsenal de Lorient193013. října 1931květen 1934V letech –1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 8. listopadu 1942 během operace Torch v Casablance poškozen spojeneckými silami a najel na břeh.

Konstrukce

Torpédoborec Milan po najetí na břeh v Casablance

Výzbroj tvořilo pět 138,6mm kanónů umístěných v jednodělových věžích. Doplňoval je jeden 75mm kanón, čtyři 37mm kanóny, čtyři 13,2mm kulomety a šest 550mm torpédometů. K ničení ponorek sloužily čtyři vrhače a dva spouštěče hlubinných pum. Těch bylo neseno celkem 44 kusů. Pohonný systém tvořily čtyři kotle (Yarrow, nebo Penhoët) a dvě turbínová soustrojí (Aigle měl turbíny Zoelly, Gerfaut a Épervier Rateau-Bretagne, Albatros, Vautour a Milan turbíny Parsons) o výkonu 64  000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Plavidla měla typickou čtyřkomínovou siluetu. Nejvyšší rychlost dosahovala 36 uzlů. Dosah byl 3650 námořních mil při rychlosti 18 uzlů a 750 námořních mil při rychlosti 37 uzlů.[1]

Modifikace

Poslední pár měl o 0,8 metru prodloužený trup a upravený pohonný systém s vysokotlakými kotly a turbínami o výkonu 68  000 shp. Nesly také o jeden 75mm kanón více a jeden 550mm torpédomet více (jeden trojitý a dva dvojité). Navíc unesl až 20 námořních min.[1]

Ve 30. letech byl z první čtveřice odstraněn 75mm kanón.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 268. (anglicky) 
  2. ↑ a b AIGLE destroyers (1932 - 1934) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

80-G-31611 (18433889713).jpg
80-G-31611: North African Invasion, November 1942. French destroyer Albatros beached off Casablanca, Morocco on 16 November 1942. Badly damaged during the Battle of Casablanca on 8 November, her third smokestack is almost completely destroyed, and her port side appears to be heavily stained by fuel oil. Official U.S. Navy Photograph, now in the collections of the National Archives.
80-G-31610 (18866901608).jpg
80-G-31610: North African Invasion, November 1942. French destroyer Milan beached off Casablanca, Morocco on 16 November 1942. She had been badly damaged during the Battle of Casablanca on 8 November, and has her forward superstructure largely burned out. Official U.S. Navy Photograph, now in the collections of the National Archives.