Třída Albatros (1954)
| Třída Albatros | |
|---|---|
_underway_c1962.jpg) Airone (F545) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Italské námořnictvo Dánské královské námořnictvo Nizozemské královské námořnictvo |
| Typ | korveta |
| Lodě | 8 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Gabbiano |
| Nástupce | třída Pietro de Cristofaro |
| Technické údaje třída Albatros | |
| Výtlak | 800 t (standardní) 950 t (plný) |
| Délka | 76,3 m |
| Šířka | 9,65 m |
| Ponor | 2,8 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 19 uzlů |
| Posádka | 118 |
| Výzbroj | 2× 76,2mm kanón (2×1) 2× 40mm kanón (1×2) 2× Hedgehog (2×1) 2× vrhač, 1× skluzavka |
| Radar | SPQ-2 |
| Sonar | QCU-2 |
Třída Albatros byla třída protiponorkových korvet postavených pro italské, dánské a nizozemské námořnictvo. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Jejich stavba byla financována z amerického programu MDAP (Mutual Defense Assistence Program).[1] Na základě třídy Albatros byla navíc pro indonéské námořnictvo postavena dvojice korvet třídy Pattimura.
Stavba
Celkem bylo postaveno osm korvet této třídy, z toho tři pro Itálii, čtyři pro Dánsko a jedna pro Nizozemsko. Italská plavidla byla postavena v letech 1953-1955.
Jednotky třídy Albatros:
| Jméno | Uživatel | Spuštěna | Vstup do služby | Status | |
|---|---|---|---|---|---|
| Albatros (F 543) | Itálie | 1953 | 1954 | 1. června 1955 | v polovině 70. let upravena na minolovku, vyřazena na konci 80. let |
| Alcione (F 544) | Itálie | 1953 | 1954 | 23. října 1955 | vyřazena 1991 |
| Airone (F 545) | Itálie | 1953 | 1954 | 29. prosince 1955 | vyřazena 1991 |
| Bellona (F 344) | Dánsko | 1955 | 2. února 1957 | vyřazena 1981 | |
| Diana (F 345) | Dánsko | 1954 | 30. července 1955 | vyřazena 1974 | |
| Flora (F 346) | Dánsko | 1955 | 28. srpna 1956 | vyřazena 1977 | |
| Triton (F 347) | Dánsko | 1954 | 10. srpna 1955 | vyřazena 1981 | |
| Lynx (F 823) | Nizozemsko | 2. října 1956[2] | dne 18. října 1961 převzata Itálií jako Aquila (F 542), vyřazena 1991 |
Konstrukce
Elektroniku tvořil vyhledávací radar SPQ-2 a trupový sonar QCU-2. Po dokončení plavidla nesla dva 76,2mm kanóny v jednohlavňových věžích, jeden 40mm dvoukanón, dva salvové vrhače hlubinných pum Hedgehog, dva vrhače a jednu skluzavku pro hlubinné pumy. Pohonný systém tvořily dva diesely Ansaldo-FIAT o výkonu 4600 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 19 uzlů.[1]
Modifikace
Na italských korvetách byly roku 1963 jejich 76,2mm kanóny nahrazeny dvěma jednohlavňovými 40mm kanóny, přičemž protiponorková výzbroj byla rozšířena o dva trojhlavňové 324mm torpédomety.[1]
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Albatros na Wikimedia Commons
Reference
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 160.
Média použitá na této stránce
The Italian Albatros-class corvette Airone (F545) underway, circa 1962. The Albatros-class was a class of eight corvettes designed and built in Italy in the 1950s. Paid for by U.S. funds, they were operated by Italy, Denmark and the Netherlands. The last ships of the class, Airone being one of them, were retired from service in Italy in 1991.