Třída Almirante Grau

Třída Almirante Grau
Almirante Grau
Obecné informace
Uživatel	Peruánské námořnictvo
Typ	lehký křižník
Lodě	2
Osud	vyřazeny
Technické údaje
Výtlak	3100 t (standardní)[1]
Délka	112,8 m (mezi svislicemi) 115,8 m (max.)
Šířka	12,3 m
Ponor	4,3 m
Pohon	10 kotlů 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 2 lodní šrouby
Rychlost	24 uzlů
Dosah	3276 nám. mil při 10 uzlech
Posádka	320
Výzbroj	2× 152mm kanón (2×1) 8× 76mm kanón (8×1) 6× 57mm kanón (6×1) 2× 37mm kanón (2×1) 2× 450mm torpédomet (2×1)
Pancíř	boky a paluba 38 mm stíty děl 76 mm velitelská věž 76 mm

Třída Almirante Grau byla třída průzkumných lehkých křižníků peruánského námořnictva, postavená britskou loděnicí Vickers. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1907–1958. Po celou dobu služby představovaly největší a nejsilnější jednotky peruánského námořnictva.^[1]

Stavba

Dva křižníky této třídy postavila britská loděnice Vickers v Barrow-in-Furness. Do služby byly přijaty roku 1907. Křižník Almirante Grau byl vybaven jako vlajková loď.^[1]

Jednotky třídy Almirante Grau:^[2]

Konstrukce

Křižník chránilo lehké pancéřování. Hlavní výzbroj tvořily dva 152mm kanóny Vickers, osm 76mm kanónů Vickers, šest 57mm kanónů Hotchkiss, dva 37mm kanóny Hotchkiss a dva 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo deset kotlů Yarrow a dva čtyřválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí Yarow o výkonu 14 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 24 uzlů. Dosah byl 3276 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.^[1]

Modifikace

V letech 1923 a 1925 křižníky prošly opravou, při které byly jejich kotle upraveny pro spalování nafty. Zároveň byly vybaveny italským systémem řízení palby. V letech 1934–1935 byly vyměněny kotle. Roku 1936 byly zadní 76mm kanóny nahrazeny japonskými protiletadlovými 76,2mm kanóny typu 11. roku.^[1]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Almirante Grau na Wikimedia Commons