Třída Almirante Latorre
| Třída Almirante Latorre | |
|---|---|
 Almirante Latorre | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Chilské námořnictvo Royal Navy |
| Typ | dreadnought |
| Lodě | 2 (plánováno) 1 (dokončena jako bitevní loď) 1 (dokončena jako letadlová loď) |
| Osud | vyřazena |
| Předchůdce | Capitán Prat třída Constitución (rozestavěné prodány UK) |
| Technické údaje Almirante Latorre po dokončení | |
| Výtlak | 28 000 t (standardní) 32 300 t (plný)[1] |
| Délka | 201,5 m (max.) |
| Šířka | 28 m |
| Ponor | 8,7 m 9,1 m (max.) |
| Pohon | 2× parní turbína, 21× kotel, 4× lodní šroub 37 000 hp |
| Rychlost | 22,7 uzlu |
| Dosah | 4400 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 1167 |
| Výzbroj | 10× 356mm kanón (5×2) 14× 152mm kanón (14×1) 2× 76mm kanón (2×1) 4× 533mm torpédomet |
| Pancíř | až 229mm boky 25mm + 37mm paluby až 254mm barbety až 254mm věže 152mm kasematy 279mm velitelská věž |
Třída Almirante Latorre byla třída bitevních lodí chilského námořnictva. Objednány byly v rámci jihoamerických závodů ve zbrojení z přelomu 19. a 20. století. Celkem byly rozestavěny dvě jednotky této třídy. Po vypuknutí první světové války byly zakoupeny Velkou Británií. První sloužila v letech 1915–1920 jako bitevní loď HMS Canada a po válce byla prodána Chile, kde sloužila do 50. let 20. století. Druhá jednotka byla dostavěna až po první světové válce jako britská letadlová loď HMS Eagle.
Třída byla pojmenována po admirálu Juanu José Latorrem a admirálu lordovi Thomasi Cochranem.
Stavba
Jako odpověď na stavbu brazilských bitevních lodí třídy Minas Geraes a argentinských bitevních lodí třídy Rivadavia byla roku 1909 schválena stavba bitevní lodě pro chilské námořnictvo, později rozšířená na dvě jednotky.[1][2] Plavidlo konstrukčně vycházelo z britského dreagnoughtu HMS Iron Duke a oproti svým jihoamerickým konkurentům bylo výrazně větší a silněji vyzbrojené (356mm kanóny oproti 305mm kanónům). Roku 1911 byla stavba obou lodí objednána u britské loděnice Armstrong v Newcastle upon Tyne. V letech 1911 a 1913 byla rozestavěna plavidla Libertad a Constitución, později přejmenovaná na Valparaiso a Santiago, přičemž jejich definitivní jména byla Almirante Latorre a Almirante Cochrane.
V průběhu stavby však vypukla první světová válka a britské námořnictvo hledalo plavidla, která by jej mohla posílit. Zatímco první jednotka Almirante Latorre byla roku 1914 zakoupena britskou vládou a roku 1915 dokončena v modifikované podobě jako bitevní loď HMS Canada, stavba její sesterské lodě Almirante Cochrane byla během války pozastavena. Roku 1918 plavidlo rovněž koupila Velká Británie, přičemž byla dostavěna ve 20. letech jako letadlová loď HMS Eagle.[2]
Jednotky třídy Almirante Latorre:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| Almirante Latorre (ex Libertad, ex Valparaiso) | Armstrong | 27. listopadu 1911 | 17. listopadu 1913 | 30. září 1915 (UK) 1. srpna 1920 (Chile) | Dokončena jako britská bitevní loď HMS Canada, roku 1920 vrácena Chile, vyřazena 1959. |
| Almirante Cochrane (ex Constitución, ex Santiago) | Armstrong | 20. února 1913 | 8. června 1918 | – | Dokončena roku 1923 jako letadlová loď HMS Eagle. |
Konstrukce
Hlavní výzbroj tvořilo deset 356mm kanónů umístěných ve dvoudělových věžích. Sekundární výzbroj tvořilo čtrnáct 152mm kanónů v kasematech, dva 76mm kanóny a čtyři torpédomety. Pohonný systém tvořilo 21 kotlů Yarrow a čtyři turbínová soustrojí Brown-Curtis a Parsons o výkonu 37 000 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 22,7 uzlu. Dosah byl 4400 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]
Modernizace
V letech 1929–1931 byla Almirante Latorre modernizována britskou loděnicí v Devonportu. Například byla vybavena protitorpédovou obšívkou, kotle byly upraveny na spalování nafty, byly instalovány nové turbíny Parsons, byla elevace hlavních děl a zesílen pancíř stropů dělových věží a konečně dosavadní 76mm kanóny nahradily čtyři 102mm kanóny. Roku 1932 byla vybavena katapultem a hydroplánem Fairey IIIF (později Arado Ar 95A). Později se měnilo složení lehké výzbroje. Po druhé světové válce byla loď vybavena radarem.[1]
Služba
Bitevní loď HMS Canada se účastnila první světové války. Například roku 1916 bojovala v bitvě u Jutska Roku 1920 byla vrácena Chile, kde dostala původní jméno Almirante Latorre. Roku 1951 loď vážně poškodil požár pohonného systému, po kterém nebyla opravena. Dlouhodobě byla ukotvena na základně Talcahuano a roku 1959 prodána do šrotu.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f ALMIRANTE LATORRE battleships (1915/1920) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b CANADA battleship (1915) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Almirante Latorre na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Muzzle view of forward 14-inch guns of Chilean battleship Almirante Latorre.
HMS Eagle, pictured somewhere in the Mediterranean in 1942 (probably around June).