Třída Andrej Pervozvannyj
| Třída Andrej Pervozvannyj | |
|---|---|
 Andrej Pervozvannyj v roce 1912 | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Ruské carské námořnictvo Sovětské námořnictvo |
| Typ | predreadnought |
| Lodě | 2 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Borodino |
| Nástupce | třída Gangut |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 18 300 t[1] |
| Délka | 140,2 m |
| Šířka | 24,4 m |
| Ponor | 8,5 m |
| Rychlost | 18 uzlů |
| Dosah | 6000 nám. mil |
| Posádka | 1123 |
| Výzbroj | 4× 305mm kanón (2×2) 14× 203mm kanón (4×2, 6×1) 12× 120mm kanón (12×1) 4× 47mm kanón (4×1) 2× 450mm torpédomet |
| Pancíř | 215mm boky 76mm paluba 203mm velitelská věž 203mm věže |
Třída Andrej Pervozvannyj byla třída bitevních lodí Ruského carského námořnictva. Celkem byly v letech 1905–1911 postaveny dvě jednotky této třídy. Byly to první ruské lodě, v jejichž konstrukci se odrazily zkušenosti z drtivé prohry v Rusko-japonské válce.[2] Obě se účastnily první světové války. Ve 20. letech byly sešrotovány.
Pozadí vzniku
Jednotky třídy Andrej Pervozvannyj:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Andrej Pervozvannyj | 1905 | 1906 | 28. února 1911 | sešrotována |
| Imperator Pavel I | 1905 | 1907 | 30. září 1911 | sešrotována |
Konstrukce
Hlavní výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích, které doplňovalo čtrnáct rychlopalných 203mm kanónů, z nichž část byla umístěna ve věžích a část v centrální pancéřové kasematě. Další výzbroj tvořilo dvanáct 120mm kanónů, čtyři 47mm kanóny a dva torpédomety. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.[1]
Operační služba
Obě lodě byly zařazeny do stavu Baltské floty. Na počátku první světové vály byly Andrej Pervozvannyj a Imperator Pavel I, společně s řadovými loděmi Cesarevič a Slava, součástí brigády řadových lodí.[3] Po zařazení moderních plavidel třídy Gangut se z nich stala 2. brigáda řadových lodí. Během války však obě lodě zůstaly pasivní a nebyly nasazovány do riskantnějších akcí. V roce 1917 na obou vypukly vzpoury. Při vzpouře na palubě lodě Andrej Pervozvannyj dokonce byli zabiti velitel a všichni důstojníci na můstku.[4]
Po ruské revoluci a podepsání Brestlitevského míru byly ruské válečné lodě evakuovány z Helsinek do Petrohradu. Andrej Pervozvannyj a Imperator Pavel I (přejmenovaný na Respublika) odpluly 5. dubna 1917 v čele skupiny tvořené dále křižníky Bajan, Oleg, ponorkami Tur, Tigr a Rys. Plavbě asistovaly dva malé ledoborce.[5]
Po říjnové revoluci a vypuknutí občanské války byla bitevní loď Andrej Pervozvannyj jednou z mála bojeschopných velkých válečných lodí baltské floty.[6] Loď byla intenzivně bojově nasazena. Dne 18. srpna 1919 ji v Kronštadtu těžce poškodil britský torpédový člun CBM 88. Do služby už se nevrátila.[7] Respublika byla vyřazena v roce 1923.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. Dostupné online. 28-029-88. S. 32–33.[Dále jen Hynek, Klučina a Škňouřil (1988)]
- ↑ Hynek, Klučina a Škňouřil (1988), s. 24.
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 246.
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 4. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-89-3. S. 129.[Dále jen Hrbek (2002a)]
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 5. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-102-7. S. 94.[Dále jen Hrbek (2002b)]
- ↑ Hrbek 2002b, s. 192.
- ↑ Hrbek 2002b, s. 195.
- ↑ Hrbek 2002a, s. 166.
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Andrej Pervozvannyj na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Imperial Russian battleship Andrei Pervozvannyi, Augst 1914.
Imperial Russian battleship Imperator Pavel I.
Imperial Russian battleship Imperator Pavel I, Helsingfors, winter 1914-1915.