Třída Ardent
Třída Ardent | |
---|---|
![]() HMS Bruizer | |
Obecné informace | |
Uživatel | Royal Navy |
Typ | torpédoborec |
Lodě | 3 |
Zahájení stavby | 1893–1894 |
Spuštění na vodu | 1894–1895 |
Uvedení do služby | 1895 |
Osud | 1 ztracen 2 vyřazeny |
Předchůdce | třída Ferret |
Nástupce | třída Charger |
Technické údaje | |
Výtlak | 265 t (standardní) 295 t (plný) |
Délka | 61,11 m (celková) |
Šířka | 5,79 m |
Ponor | 2,16 m |
Pohon | 3 kotle, 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 2 lodní šrouby 4500 hp |
Rychlost | 27 uzlů |
Dosah | 865 nám. mil při 11 uzlech |
Posádka | 53 |
Výzbroj | 1× 76mm kanón 5× 57mm kanón (5×1) 2× 457mm torpédomet (2×1) |
Třída Ardent byla třída torpédoborců Britského královského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1895–1918.[1]
Třída Ardent představovala jednu ze sedmnácti podtříd raných britských torpédoborců od různých výrobců, které jsou souhrnně označovány jako třída A. Torpédoborce třídy A neměly jednotný design, ale důraz byl u nich kladen na jednotnou rychlost (u prvních tří podtříd 26 uzlů a u zbývajících čtrnácti podtříd 27 uzlů). Třída Ardent patřila do druhé skupiny označováné jako „27-knotters“.
Stavba
Celkem bylo postaveny tři jednotky této třídy. Konstrukčně navazovaly na třídu Daring. Oproti dřívějším třídám měly výzbroj posílenu o dva další 57mm kanóny a nenesly příďový torpédomet. Jejich stavbu zajistila loděnice John I. Thornycroft & Company v Chiswicku. Do služby byly torpédoborce přijaty roku 1895.[1]
Jednotky třídy Ardent:[2]
Jméno | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|
HMS Ardent | prosinec 1893 | 16. října 1894 | duben 1895 | Vyřazen 1911. |
HMS Boxer | březen 1894 | 28. listopadu 1894 | červen 1895 | Dne 8. února 1918 se potopil v Lamanšském průlivu po srážce s plavidlem SS St. Patrick. |
HMS Bruizer | duben 1894 | 27. února 1895 | červen 1895 | Vyřazen 1914. |
Konstrukce


Výzbroj představoval jeden 76mm kanón, pět 57mm kanónů a dva jednohlavňové 457mm torpédomet. Celkem byla nesena čtyři torpéda. Pohonný systém torpédoborce tvořily tři kotle Thornycroft a dva tříválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 4500 hp (Boxer 4200 hp), roztáčející dva lodní šrouby. Spaliny odváděly dva komíny. Nejvyšší rychlost dosahovala 27 uzlů. Dosah byl 865 námořních mil při rychlosti jedenáct uzlů.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 91. (anglicky)
Literatura
- CROSSLEY, Jim. Biritsh Destroyers 1892–1918. Oxford: Osprey Publishing, 2009. 48 s. ISBN 978-1-84603-514-2. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Ardent na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Cassier's Magazine of New York had an article about the British naval architect and shipbuilder John Isaac Thornycroft in Volume IX, 1895-96, page 398-408. It was accompanied by a number of illustrations, including this photo of HMS Boxer, built by Thornycroft and Company at Chiswick, on page 406 (erroneously numbered 404 in magazine). File downloaded in jp2 format, cropped by uploader and saved in png format.