Třída Argonaute (1929)

Třída Argonaute
Argonaute
Argonaute
Obecné informace
UživateléFrancouzské námořnictvo
Svobodní Francouzi
Typponorka
Lodě5
Osud1 ztraceno
4 vyřazeny
PředchůdceSurcouf
Nástupcetřída Diane
Technické údaje
Výtlak630 t (na hladině)
798 t (pod hladinou)[1]
Délka63,4 m (mezi svislicemi)
Šířka6,4 m
Ponor4,24 m
Pohon2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby
1300 bhp + 1000 shp
Rychlost14 uzlů (na hladině)
9 uzlů (pod hladinou)
Dosah4000 nám. mil při 10 uzlech (na hladině)
82 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou)
Posádka41
Výzbroj1× 75mm kanón
1× 8,8mm kulomet
6× 550mm torpédomet (7 torpéd)
2× 400mm torpédomet (2 torpéda)

Třída Argonaute byla třída ponorek francouzského námořnictva. Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Francouzské námořnictvo je provozovalo v letech 1932–1946. Za druhé světové války byla jedna ztracena.[2]

Pozadí vzniku

Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. První dvě byly objednány v rámci programu pro rok 1926, jedna v programu pro rok 1927 a dvě v programu pro rok 1929.[1] Všechny postavila loděnice Schneider v Chalon-sur-Saône. Do služby byly přijaty v letech 1932–1935.[2]

Jednotky třídy Argonaute:[2]

JménoZaložení kýluSpuštěnVstup do službyOsud
Argonaute (NN6)192825. května 1929červen 1932V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Dne 8. listopadu 1942 při operaci Torch poblíž Oranu potopena britskými torpédoborci HMS Ashanti a HMS Westcott.
Aréthuse (NN7)19288. srpna 1929červenec 1933V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Od prosince 1942 součást sil Svobodných Francouzů. Od roku 1944 v rezervě. Vyřazena 1946.
Atalante (Q162)19295. srpna 1930září 1934V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Od prosince 1942 součást sil Svobodných Francouzů. Od roku 1944 v rezervě. Vyřazena 1946.
La Vestale (Q176)193025. května 1932srpen 1934V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Od prosince 1942 součást sil Svobodných Francouzů. Od roku 1944 v rezervě. Vyřazena 1946.
La Sultane (Q177)19305. srpna 1932květen 1935V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Od prosince 1942 součást sil Svobodných Francouzů. Vyřazena 1946.

Konstrukce

Ponorky měly dvoutrupou koncepci. Tři 550mm torpédomety byly příďové uvnitř tlakového trupu, dva 550mm torpédomety byly externí otočné a poslední šestý 550mm torpédomet pevný externí na zádi. Celkem bylo neseno sedm torpéda této ráže. Dále nesly dva externí 400mm torpédomety bez možnosti přebití. Hlavňovou výzbroj tvořil jeden 75mm kanón a jeden 8,8mm kulomety. Pohonný systém tvořily dva diesely Schneider-Carel o výkonu 1300 bhp a dva elektromotory o výkonu 1000 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala čtrnáct uzlů na hladině a devět uzlů pod hladinou. Dosah byl 4000 námořních mil při rychlosti deset uzlů na hladině (nebo 2500 námořních mil při rychlosti třináct uzlů) a 82 námořních mil při rychlosti pěti uzlů pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 80 metrů.[2]

Modifikace

V letech 1943–1944 na přeživších ponorkách kulomet nahradil protiletadlový 20mm kanón Oerlikon.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b c GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 274. (anglicky) 
  2. a b c d e ARGONAUTE 2nd class submarines (1932 - 1935) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Аргонот.jpg
Autor: К.Е.Сергеев, Licence: CC BY-SA 3.0
Argonaute-class submarine sketch