Třída Audace

Třída Audace
Audace a Ardito po vyřazení
Obecné informace
Uživatel	Italské námořnictvo
Typ	torpédoborec
Lodě	2
Osud	Vyřazeny
Předchůdce	třída Impavido
Nástupce	třída Durand de la Penne
Technické údaje
Výtlak	3950 t (standardní) 4559 t (plný)
Délka	140,7 m
Šířka	16,65 m
Ponor	4,6 m
Pohon	4 kotle, 2 převod. turbíny
Rychlost	33 uzlů
Posádka	380
Výzbroj	(po dokončení): 2× 127mm/54 kanón (2×1) 4× 76,2mm/62 kanón (4×1) 1× RIM-24 Tartar 4× 533mm torpédomet (4×1) 6× 324mm torpédomet (2×3)
Letadla	2× vrtulník

Třída Audace byla třída raketových torpédoborců italského námořnictva. Skládala se z jednotek Audace a Ardito. Obě lodi již byly vyřazeny z aktivní služby.

Stavba

Stavba torpédobrce Audace začala 27. dubna 1968 v loděnici Italcantieri v Castellammare. Dne 2. října 1971 byl trup spuštěn na vodu a dne 16. listopadu 1972 byl torpédoborec zařazen do služby. Stavba druhé jednotky Ardito byla zahájena 19. července 1968 v loděnici Cantieri del Tirreno v Riva Trigoso u Janova. Dne 27. listopadu 1971 byl trup lodi spuštěn na vodu a dne 5. prosince 1972 byl torpédoborec zařazen do služby.

Jednotky třídy Audace:^[1]

Konstrukce

(c) ​Italian Wikipedia user Edozio, CC BY-SA 3.0

Torpédoborce nesly pro italské válečné lodě typickou silnou hlavňovou výzbroj. Na přídi byly dvě dělové věže se 127mm kanóny, zatímco ve středu lodi se nacházely čtyři věže se 76,2mm kanóny OTO Melara Compact. Na zádi se nacházelo jednoduché odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel RIM-24 Tartar. Za ním byly umístěny hangár a přistávací plocha pro dva protiponorkové vrtulníky AB-212 či jeden SH-3D. Pod přistávací plochou byly čtyři pevné 533mm torpédomety, ze kterých byla odpalována protiponorková torpéda.

Pohonný systém tvořily čtyři kotle a dvě převodové turbíny. Nejvyšší rychlost byla 33 uzlů. Dosah byl 4000 námořních mil při rychlosti 25 uzlů.

Modernizace

Obě jednotky prošly jednou rozsáhlou modernizací – u jednotky Ardito byla dokončena v roce 1988 a u Audace v roce 1991. Druhá 127mm dělová věž byla nahrazena jedním osminásobným vypouštěcím zařízením střel Selenia Aspide. Všechny 76,2mm kanóny nahradila jejich vylepšená verze Super Rapid. Ve středu lodi byly instalovány čtyři dvojnásobné kontejnery protilodních střel Otomat Mk 2. Naopak 533mm torpédomety byly demontovány.

Odkazy

Reference

Literatura

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Audace na Wikimedia Commons
• (anglicky) Profil na webu Globalsecurity.org