Třída Bainbridge

Třída Bainbridge
USS Chauncey (DD-3)
USS Chauncey (DD-3)
Obecné informace
UživatelUS Navy
Typtorpédoborec
Lodě9
Osudvyřazeny
Nástupcetřída Hopkins
Technické údaje Bainbridge
Výtlak420 t (standardní)
Délka76,2 m
Šířka7,18 m
Ponor1,98 m
Pohon2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
4 kotle
Rychlost29 uzlů
Posádka73
Výzbroj2× 76mm kanón (2×1)
5× 57mm kanón (5×1)
2× 450mm torpédomet (2×1)
Technické údaje Paul Jones
Výtlak480 t (standardní)
Délka76,4 m
Šířka7,16 m
Ponor2,21 m
Pohon2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
4 kotle
Rychlost29 uzlů
Dosah2700 nám. mil při 8 uzlech
Posádka73
Výzbroj2× 76mm kanón (2×1)
5× 57mm kanón (5×1)
2× 450mm torpédomet (2×1)

Třída Bainbridge byla třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. Byla to první ze čtyř tříd tvořících první skupinu 16 amerických torpédoborců, jejich stavba byla Kongresem potvrzena roku 1898 (třídy Bainbridge, Hopkins, Lawrence a Truxtun). Celkem třídu Bainbridge tvořilo devět torpédoborců, které se dělily do skupin Bainbridge, Paul Jones a Stewart.[1] Torpédoborce byly nasazeny za první světové války, jedna byla ve válce ztracena. Zbývající byly roku 1919 vyřazeny.

Stavba

Program stavby prvních amerických torpédoborců vzešel z analýz nasazení nosičů torpéd v chilské občanské a čínsko-japonské válce z roku 1894 a ze zkušeností s nasazením španělských torpédoborců ve Španělsko-americké válce v roce 1898. Americké námořnictvo požadovalo plavida, která by vlastní válečné lodě chránila před nepřátelskými torpédovými čluny. Vznikla plavidla větší, než torpédový člun, ale stále relativně malá, zato rychlá a vyzbrojená rychlopalnými děly.[2]

Kongres roku 1898 schválil stavbu série 16 torpédoborců, tehdy ještě označených jako ničitelé torpédových člunů. Stavěny byly čtyři různé konstrukce, podle kterých se první torpédoborce dělí do tříd Bainbridge, Hopkins, Lawrence a Truxtun. Samotnou třídu Bainbridge tvořilo devět plavidel postavených podle návrhu vypracovaného samotným námořnictvem. Stavbu provedly čtyři různé loděnice: skupinu Bainbridge stavěly loděnice Neafie & Levy ve Filadelfii a WR Trigg v Richmondu, skupinu Paul Jones loděnice Union Iron Works v San Franciscu a zbývající Stewart loděnice Gas Engine & Power Company & Charles L. Seabury Company v Morris Hights. Plavidla jednotlivých loděnic se svým provedením mírně lišila.[3][4][5]

Jednotky třídy Bainbridge:

JménoPodtřídaLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyOsud
USS Bainbridge (DD-1)BainbridgeNeafie & Levy15. srpna 189927. srpna 190124. listopadu 1902Vyřazen 1919.[3]
USS Barry (DD-2)BainbridgeNeafie & Levy2. září 189922. března 190224. listopadu 1902Vyřazen 1919.[3]
USS Chuauncey (DD-3)BainbridgeNeafie & Levy2. prosince 189926. října 190120. listopadu 1902Roku 1917 se poblíž Gibraltaru potopil po kolizi s britskou nákladní lodí SS Rose. Zemřelo 21 osob.[6]
USS Dale (DD-4)BainbridgeWR Trigg12. července 189924. července 190024. října 1902Vyřazen 1919.[3]
USS Decatur (DD-5)BainbridgeWR Trigg26. července 189926. září 190019. května 1902Vyřazen 1919.[3]
USS Paul Jones (DD-10)Paul JonesUnion Iron Works20. dubna 189914. června 190214. prosince 1903Vyřazen 1919.[4]
USS Perry (DD-11)Paul JonesUnion Iron Works19. dubna 189927. října 19004. září 1902Vyřazen 1919.[4]
USS Preble (DD-12)Paul JonesUnion Iron Works21. dubna 18992. března 190114. prosince 1903Vyřazen 1919.[4]
USS Stewart (DD-13)StewartGas Engine & Power and CL Seabury24. ledna 190010. května 190217. prosince 1902Vyřazen 1919.[5]

Konstrukce

USS Chauncey (DD-3)
Torpédoborce třídy Bainbridge

Torpédoborce byly vyzbrojeny dvěma 76mm kanóny Mk.III/V/VI v jednohlavňových postaveních, pěti 57mm (šestiliberními) kanóny Driggs-Schroeder Mk.II/III a dvěma 450mm torpédomety. Na palubě byla dvě rezervní torpéda pro druhou salvu. Pohonný systém tvořily dva parní stroje s trojnásobnou expanzí (VTE) a čtyři kotle Thornycroft (pouze DD-13 měl kotle Seabury), pohánějící dva Lodní šrouby. Výkon pohonného systému byl 8000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 29 uzlů. Dosah byl 2700 námořních mil při rychlosti 8 uzlů.[3]

Služba

Torpédoborce třídy Bainbridge se ve službě osvědčily, vývoj prvních torpédoborců však byl rychlý, a proto rychle zastarala. Následující třídy torpédoborců byly stále větší a výkonnější.[2] Torpédoborce byly ve službě za první světové války. Roku 1916 byly přeznačeny na pobřežní torpédovky (Coast torpedo vessels).[1] Jeden se roku 1917 potopil po srážce s obchodní lodí. Zbylé byly roku 1919 vyřazeny a v následujícím roce prodány k sešrotování.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b The First Destroyers [online]. Destroyerhistory.org [cit. 2018-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c DD-1 Bainbridge [online]. Globalsecurity.org [cit. 2018-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f BAINBRIDGE destroyers (1902) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d PAUL JONES destroyers (1902-1903) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b STEWART destroyer (1902) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ DD-1 Bainbridge - Ship list [online]. Globalsecurity.org [cit. 2018-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 440. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

USS Chauncey (DD-3).jpg
The U.S. Navy destroyer USS Chauncey (DD-3) photographed prior to World War I.
USS Chauncey in Drydock Dewey c. 1910.jpg

USS Chauncey (Destroyer # 3)

In the "Dewey" floating drydock, Olongapo Naval Station, Philippine Islands, circa 1910.

Donation of Mr. F.M. Deats, 1963.

U.S. Naval Historical Center Photograph.
Bainbridge class destoryers at Seward AK c1917.jpg
The U.S. Navy Bainbridge-class destroyers USS Paul Jones (DD-10), USS Stewart (DD-13), USS Perry (DD-11), and USS Preble (DD-12) at Seward, Alaska, circa 1916-1917.