Třída Bogatyr

Třída Bogatyr
Bogatyr
Obecné informace
Uživatelé	Ruské carské námořnictvo Sovětské námořnictvo Bělogvardějci
Typ	chráněný křižník
Lodě	4
Osud	vyřazeny
Předchůdce	Askold
Nástupce	Novik
Technické údaje Bogatyr[1]
Výtlak	6410 t (standardní) 6700 t (plný)
Délka	134 m (max.)
Šířka	16,6 m
Ponor	6,29 m (max.)
Pohon	2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 16 kotlů
Palivo	1220 t (uhlí)
Rychlost	23 uzlů
Dosah	4900 nám mil při 10 uzlech
Posádka	581
Výzbroj	12× 152mm kanón (2×2, 8×1) 12× 75mm kanón (12×1) 8× 47mm kanón (8×1) 2× 37mm kanón (2×1) 5× 381mm torpédomet (3×1, 1×2)
Pancíř	90–125mm věže 51–73mm barbety 35–80mm kasematy 25mm štíty děl 35–70mm paluba 140mm velitelská věž

Třída Bogatyr byla třída chráněných křižníků ruského carského námořnictva a později také sovětského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Pátá nebyla dokončena. Křižníky byly nasazeny v rusko-japonské válce, první světové válce, ruské občanské válce a druhé světové válce. Dva byly v bojích zničeny.

Stavba

Celkem byla plánována stavba pěti křižníků této třídy. Prototypový křižník Bogatyr postavila německá loděnice AG Vulcan Stettin ve Štětíně. Křižníky Oleg a Viťaz následně stavěly ruské loděnice v Petrohradu, křižník Očakov loděnice v Sevastopolu a křižník Kagul loděnice v Nikolajevu. V letech 1902–1909 byly do služby přijaty čtyři jednotky této třídy. Rozestavěný Viťaz zničil požár.^[1]

Jednotky třídy Bogatyr:^[1]

Konstrukce

Parametry plavidel z různých loděnic se mírně lišily. Bogatyr nesl dvanáct 152mm kanónů, dvanáct 75mm kanónů, osm 47mm kanónů, dva 37mm kanóny a pět 381mm torpédometů. Pohonný systém měl výkon 19 500 hp. Skládal se ze dvou parních strojů s trojnásobnou expanzí a 16 kotlů Normand, pohánějících dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 23 uzlů. Dosah byl 4900 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.^[1]

Osudy

Křižníky Oleg bojoval v rusko-japonské válce. Účastnil se bitvy u Cušimy, ve které japonské námořnictvo drtivě zvítězilo. Lodi se podařilo probít z bojiště a byla poté krátce internována v Manile. Posádky rozestavěných černomořských křižníků se roku 1905 účastnily ruské revoluce, a proto byla obě plavidla přejmenována.^[1]

Všechny křižníky se účastnily první světové války. Bogatyr a Oleg v baltském loďstvu a Pamjať Merkuria a Kagul v černomořském loďstvu. Po bolševické revoluci byly Bogatyr a Oleg převzaty sovětským námořnictvem. Během britské intervence do ruské občanské války byl Oleg dne 18. června 1919 v Kronštadtu potopen britským torpédovým člunem HM CMB-4. Bogatyr byl roku 1922 vyřazen.^[1]

Odlišné osudy měly černomořské křižníky Pamjať Merkuria a Kagul. Roku 1918 je ukořistili Němci, kteří je za ruské občanské války předali britským intervenčním silám a ty je zase předaly bělogvardějské námořní eskadře. Na sklonku obřanské války bělogvardějci těžce poškodily křižník Pamjať Merkuria, zatímco Geněral Kornilov (ex Kagul) byl se zbytkem jejich eskadry internován v Bizertě. Bolševici později křižník Pamjať Merkuria opravily s využitím součástek z vyřazeného křižníku Bogatyr. Opravené plavidlo bylo přejmenováno na Komintern a sloužilo k výcviku. Za druhé světové války jako minonoska. Komintern byl 16. července 1942 u Poti poškozen německým letectvem, odstrojen a potopen jako vlnolam.^[1]

Odkazy

Reference

Literatura

• HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. 5. díl. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. 342 s. ISBN 80-7277-102-7. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Bogatyr na Wikimedia Commons