Třída Borodino

Třída Borodino
Izmail
Izmail
Obecné informace
UživatelRuské carské námořnictvo
Typbitevní křižník
Lodě4
Osud4 zrušeny
Nástupcetřída Kronštadt
Technické údaje
Výtlak32 500 t[1]
Délka221,9 m
Šířka29,9 m
Ponor8,7 m
Rychlost29 uzlů
Výzbroj12× 356mm kanón (4×3)
24× 130mm kanón (24×1)
8× 75mm kanón (8×1)
4× 63mm kanón (4×1)
6× 533mm torpédomet
Pancíř240mm boky
75mm paluba
300–400mm velitelská věž
240mm věže

Třída Borodino byla třída bitevních křižníků stavěných za první světové války pro Ruské carské námořnictvo. Žádná ze čtyř lodí rozestavěných roku 1912 nebyla dokončena. Později byly sešrotovány.

Pozadí vzniku

Navarin v roce 1916

Objednány byly čtyři jednotky této třídy. Stavba všech byla zahájena roku 1912. Hotové trupy byly na vodu spuštěny v letech 1915–1916. Poté se ale práce na nich zastavily, protože byla stavba příliš vyčerpávající pro válkou vyčerpanou ekonomiku. Stavba měla být obnovena po válce. Trupy bitevních křižníků Borodino, Kinburn a Navarin byly sešrotovány roku 1923. V případě Izmailu práce v omezené míře pokračovaly až do roku 1918.[2]

Po skončení ruské občanské války se nějakou dobu uvažovalo o dokončení Izmailu. Na něm práce pokročily ze všech lodí nejdále. V polovině 20. let byl dokonce zvažován projekt přestavby Izmailu na letadlovou loď (konkurenční projekt navrhoval přestavět bitevní loď Frunze). V takovém případě by plavidlo mělo silně pancéřované boky a letovou palubu a neslo by okolo 75 letadel. Ambiciózní přestavba ale nebyla v silách válkou rozvráceného sovětského hospodářství.[3] Nakonec byl roku 1931 sešrotován i Izmail.[4]

Jednotky třídy Borodino:[2]

JménoZaložení kýluSpuštěnaOsud
Borodino19121. července 1915Sešrotována 1923
Izmail191217. června 1915Sešrotována 1931
Kinburn191230. října 1915Sešrotována 1923
Navarin19129. listopadu 1916Sešrotována 1923

Konstrukce

Borodino v roce 1915

Hlavní výzbroj mělo tvořit dvanáct 356mm kanónů ve čtyřech třídělových věžích stojících v ose lodi. Sekundární výzbroj tvořilo dvacet čtyři 130mm kanónů umístěných v kasematech. Lehkou výzbroj představovalo osm 75mm kanónů a čtyři 63mm kanóny. Lodě rovněž měly nést šest 533mm torpédometů.[2] Plánovaná nejvyšší rychlost byla 29 uzlů.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. Dostupné online. 28-029-88. S. 38–39. [Dále jen Hynek, Klučina a Škňouřil (1988)]
  2. a b c HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 4. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-89-3. S. 187. 
  3. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 147. 
  4. Hynek, Klučina a Škňouřil (1988), s. 48.

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Izmail1915Petrograd1.jpg
Battlecruiser Izmail at Baltic factory in Petrograd.
Navarin1916Sankt-Peterburg1.jpg
Battlecruiser Navarin at New Admiralty in Petrograd.
Borodino1915Sankt-Peterburg.jpg
Battlecruiser Borodino at New Admiralty in Petrograd.